petrmich

Sedm bratří jde do povstání proti Němcům, aby Slezsko patřilo tam, kam patří, tedy do Polska... Kutz usiloval o co nejautentičtější zaznamenání specifika slezské mentality. S výjimkou Englerta a Trely hrají všechny důležité postavy herci odtamtud. Jednání postav je oproštěno od jakéhokoli patosu, jejich specifický humor a nestrojené odhodlání působí velmi přirozeně. Realistické pojetí postav a vizuálně působivé sekvence (doprovázené sugestivní hudbou Wojciecha Kilara), které svým prostým a odzbrojujícím lyrismem připomínají obrázky naivních malířů (přísaha bratří Basistů před rodným domem, smrt polského důstojníka na barikádách), sjednocuje postava nejmladšího z bratří, Gabriela (Łukasiewicz), jehož rozjitřeným pohledem celý příběh sledujeme. Napůl muž, který už nasazuje život na barikádách, ale ještě i chlapec, který si na povstání jen hraje. Například když s dětsky potřeštěnou radostí zlikviduje německou hlídku a z ukořistěného dalekohledu hledí za hranice svého světa, do vysněného a vytouženého Polska, které nikdy neexistovalo...