Vojcl

Natáčení probíhalo se v norském městečku Volda.

Ačkoli je film natočen v angličtině, nikdo z herců ani členů tvůrčího týmu není anglický rodilý mluvčí.

Všichni členové natáčecího štábu mají ve filmu malé role. Režisérka Veronika Elfmarková ztvárnila řidičku, která na konci srazí hlavního hrdinu. Scenárista Lukáš Vojáček hraje mladíka, který se hrabe v popelnici, jedním z pokerových hráčů je hlavní kameraman Jon Brekke a autora hudby Tore Klokka můžete vidět v kavárně jako kamaráda Nory.

Film vznikal pět let a vystřídalo se na něm osm scénáristů. O jeho režii se původně zajímal Jiří Svoboda. Poté na projektu pracovali také Filip Renč a Ivan Fíla. V jednu chvíli se dokonce v médiích hovořilo o natočení dvou konkurenčních snímků na toto téma.

Poslední filmová role Vladimíra Dlouhého (Novotný), který zemřel měsíc před premiérou. Snímek je věnován jeho památce.

Jackie Chan se při natáčení filmu po dlouhých 30-ti letech pracovně sešel s věhlasným režisérem a choreografem Woo-Ping Yuenem, jenž na konci 70. let nastartoval Jackieho kariéru legendárním snímkem Drunken Master. Další zajímavostí je, že stejně jako v Drunken Masterovi, i zde Chan používá styl "opilého kung-fu".

Jako choreografové akčních scén se na filmu podíleli Sammo Hung Kam-Bo, Samma Hung i Tony Leung Siu-Hung.

Jackieho replika o prázdném a plném šálku čaje je známé buddhistické rčení.

Jedním z producentů filmu byl i Miloš Forman.

Baramui Paiteo (Fighter in the wind) byl natočen v japonštině. Ve filmu však hrají jen dva japonští herci - Masaya Kato a Aya Hirayama. Zbytek štábu včetně režiséra je z jižní Koreji. Představitel titulní role Yang Donggeun japonštinu v civilním životě vůbec neovládá.

Skutečný Choi Bae-Dal, známnější pod jménem Masutatsu Oyama se narodil 27.7.1923 a zemřel 26.4.1994. Proslavil se jako zakladatel nejtvrdšího z karatistických stylů Kyokushinkai. Dnes velmi populární díky úspěchům jeho protagonistů v zápasech K1. Přestože se film inspiroval zejména comicsovým zpracováním jeho životních osudů, drží se poměrně i skutečných událostí. Oyama skutečně žil 14 měsíců v dobrovolné izolaci od okolního světa v horách, kde osaměle trénoval. Mnoho jeho následovníků se pokoušelo tento kousek více či méně úspěšně napodobit. Pravdivé jsou též jeho proslulé zápasy s býky, kterým holýma rukama usekával rohy. Celkově údajně zápasil s 52 býky a tři z nich zabil jediným úderem. Dodnes drží většinu světových rekordů v silovém přerážení. Utkal se v boji též s více než 200 mistry bojových umění a podle vlastních slov neprohrál jediný zápas. To se ale nikdy nepodařilo prokázat ani vyvrátit.

Oyama je považován za japonského národního hrdinu, přestože byl původem Korejec a svým stylem porazil všechna tradiční japonská bojová umění.

Jeho životní osudy se dočkaly zfilmování už dříve. Jeden z jeho žáků - japonský herec Sonny Chiba jej ztvárnil ve filmové trilogii Champion of Death (1975), Karate Bear Fighter (1977) a Karate For Life (1977). Samotný Oyama se v prvních dvou filmech objevil také.

Kyokushinkai znamená v překladu z japonštiny "Ryzí pravda".

Při natáčení bojových scén nebyly použity žádné počítačové triky.

Ačkoli byl Oyama nekuřák, zemřel ve svých 70-ti letech na rakovinu plic.

Film se natáčel čtyři roky. Scénář byl předěláván celkem šestnáckrát.

Tonyho osobní trenér a spoluautor scénáře Panna Rittikrai vymyslel většinu akčních scén a sám řídil jeden z automobilů, které hlavní hrdina na konci dlouhé honičky přeskakuje.

Tony Jaa (Ting) se zranil při souboji s Big Bearem (Nick Kara) v zápasnické aréně. Poprvé v životě musel do nemocnice.

Yun-fat Chow (Li Mu Bai) nikdy dříve nepracoval s mečem. Díky výborné práci choreografů a kameramanů se ale obešel bez kaskadéra i počítačové technologie.