-OverLord-

Neskutečná jízda jako jednička, jen větší, s větším budgetem, více vtipy, více známými tvářemi včetně úžasného Joshe Brolina, který v roli Cablea strčí do kapsy i svého Thanose, a navíc ještě nespočet cameo rolí, kde se objevují áčkoví herci, ale divák musí být velmi pozorný. Popkulturních odkazů je tu asi milion, takže druhá projekce je ještě víc namístě než u jedničky, protože je to stejně jako u Ready Player One na jedno zhlédnutí jen těžko vstřebatelné. Natočené je to absolutně skvostně a co záběr, to perla. Komedie roku a zatím i film roku. Není co vytknout. A točte víc Rkových filmů, díky.

První polovina působí jako vlažnější upoutávka na TEN film, na kterej jsme všichni tak dlouho čekali, ale závěrečná zhruba třetina je natolik epická, že to nemůžu jinak než opětkovat. Jakmile se tam totiž všichni sejdou a všechno si vyjasní, začíná ta opravdová jízda, ve které má každý marvelák tu svou jedinečnou a nepostradatelnou úlohu. Potitulková scéna dává jasně najevo, kdo bude nová zásadní posila do týmu a i když všichni víme, jak to zřejmě celé dopadne, je konec (a nejen ten) pro každého fandu vcelku emotivní záležitost. Kinosál se neobešel bez slz, a tak to má být.

Velmi milé překvapení. Špionážní thriller, který navozuje tak dokonalou atmosféru, že jsem si chvilku myslel, že se děj odehrává za studené války, z čehož mě naráz vytrhla moderní auta a mobilní telefony. Nicméně takový feeling jsem měl po celou dobu sledování. Že stopáž trvala přes 2 hodiny jsem vůbec nezaznamenal, uteklo to jako voda. Film táhnou mimo jiné perfektní herecké výkony, kterým vévodí pro mě do téhle chvíle neznámý Matthias Schoenaerts. Dále stojí za zmínku také slušný scénář podle předlohy. Když se thriller nebojí decentní nahoty, sexu, násilí, pikantních krvavých scén a má překvapivý konec, je to poměrně vždycky výhra.

Geniální nářez a audiovizuální orgie! Mix pop-kultur několika generací, ve kterém si každý najde to svoje a od každého něco, ale nejlépe prostě všechno najednou. Nespočet odkazů, které na jedno zhlédnutí ani nelze vstřebat. Steven Spielberg to po dlouhé době opět dokázal. Slibné ambice na film roku.

Spolu s druhou jedna z nejlepších sérií seriálu. Peaky Blinders vsadili opět na dobře známá, ale i nová herecká esa, úžasný hudební doprovod a dokonalý scénář z pera Stevena Knighta okořeněný jako vždy několika nečekanými zvraty a silnými momenty. Kus poctivé filmařiny a v současnosti nejlepší britské televizní drama. "You don't fuck with the Peaky Blinders."

Zhruba polovinu posledního dílu jsem přemýšlel, jestli se mám rozbrečet, nebo rozplynout nad tím, jak je to úžasně napsané. Napětím jsem skoro nedýchal a nevěřícně jsem kroutil hlavou. A pak jsem se definitivně rozplynul. Tohle byl závěr, jaký dělá seriálu čest. Čtvrtá série je spolu s druhou jedna z nejlepších. Víc netřeba psát. Mnohokrát děkuji všem zúčastněným a těším se znovu na viděnou. "You don't fuck with the Peaky Blinders." PS: Pátá série potvrzena na rok 2019.

Po dvoudílném mezičase jsou Blindeři zpátky v plné palbě. Akce, napětí, skvělá hudba hrající v pozadí naprosto dokonalým dialogům a i trocha nečekané romance. Sám tvůrce seriálu Steven Knight považuje tuto epizodu spolu s šestou epizodou druhé série za jednu z nejlepších. Herecké výkony jsou opět famózní, nicméně tentokrát si pro sebe celý díl krade Tom Hardy, jehož hlášky se bezesporu zapíší do dějin seriálu. Co dodat - teď už se jen připravit na velkolepé finále. "Why not?" A malá zajímavost na závěr: Cillian Murphy nesnáší peaky-účes, protože sám preferuje delší vlasy a tento sestřih byl kdysi používán jako prevence proti vším. Zato tvůrce seriálu Steven Knight sestřih miluje a prozradil: "Když se herci nechali před natáčením první série ostříhat, byli zděšení a tvrdili, že takhle se nemůžou ukázat doma. Teď je účes všude a každý ho nosí. Je skvělou poklonou, když něco napíšete a ono se to stane součástí kultury - a to se Peaky Blinders rozhodně stali."

Takhle emočně nabušené úvodní titulky jsem snad ještě neviděl - a krásně k nim hraje (jak už je zvykem) Nick Cave & The Bad Seeds, tentokrát se skladbou The Mercy Seat. Díl, který mi připomněl, proč tolik miluju Peaky Blinders - ryzí, dokonalá souhra emocí, hudby, hereckých výkonů, vypravěčského umu Stevena Knighta a dialogů, které by se daly zarámovat. Ačkoli působí tento díl oproti předešlému značně utahaně, celé je to jenom příprava na závěrečných 10 minut, bořících veškeré hranice, které má divák do té chvíle nastavené. A když samotný závěr zakončí sám Johnny Cash s Further On Up The Road, jedná se o naprostý vrchol. Stará parta je komplet zpátky a staří dobří Arthur i Polly jakbysmet. Ve velkém stylu se objevuje Aidan Gillen coby Aberama Gold a po dlouhé době také Charlotte Riley, současná manželka Toma Hardyho. To, co předvádí Adrien Brody, je vážně neskutečné - a spolu s Murphym v jedné scéně jde o úplné herecké orgie. "Welcome to Birmingham, Mr. Changretta." - "Grazie."

Peaky fucking Blinders jsou zpátky a vracejí se tam, kde to všechno začalo, aby sehráli boj na život a na smrt. Už úvod je značně napínavý a konec vyrazí dech jako jen málo dílů předtím. Představení Adriena Brodyho jako hlavního záporáka je naprosto dokonalé, i když jde jen o krátký okamžik. A dočkáme se i rutinní poctivé řezničiny. Tom Hardy a Aidan Gillen zatím absentují. Skvělý rozjezd.

Hercule Poirot je legenda, jejíž tváří zůstane už navždy David Suchet, o tom žádná, ALE... Kenneth Branagh postavu uchopil lehce po svém, nicméně stále velmi věrně, až mi na tváři vykouzlil spokojený a nostalgický úsměv, a ve své roli exceluje. Vlastně exceluje hned dvakrát, a to ještě režií, která nemá chybu. Film je v podstatě one man show (jako by snad Poirot někdy nebyl - a to je správně), ovšem i zbytek nabušeného obsazení dostává dostatek prostoru - ale i tak pouze tolik, kolik si jejich postavy zaslouží. Nový Poirot je stále elegantní, puntičkářský, vytříbeně zábavný a "belgický". Celý film má úžasné kouzlo a konec je brilantní, takže jsem vážně rád, že už jsem si nepamatoval, kdo je vlastně vrah, protože nevědomost zde přidává 100 % zážitku.