Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Dokumentární
  • Krimi

Recenze (5 355)

plakát

Rick a Morty - Lawnmower Dog (2013) (epizoda) 

Tvůrci velmi pravděpodobně na něčem frčí, jinak si to nedovedu vysvětlit. Velmi svižný průlet několika kultovními filmy, které se povedlo moc hezky slepit a parodizovat. Nepředstavitelné spojení, které je ovšem ve výsledku velmi vtipné a skvěle fungující. [78 %]

plakát

Rick a Morty - Pilot (2013) (epizoda) 

Už po pilotní epizodě je nad slunce jasné, že si s tímto seriálem budu rozumět. K dokonalosti by snad scházelo ubrat jen trošku toho otravného krkání. Tempo je skutečně zběsilé a do 20 minut se toho povedlo narvat fakt hodně. Hlášky jsou tak dobré, že jsem měl místy pocit, jako bych je snad po nocích psal sám. Velice slibný pilot. [80 %]

plakát

Otravný chlap (2006) 

Spoilery! Velmi nepříjemné a depresivní antiutopické dílo, a to zejména proto, že si velmi záhy uvědomíte, že nesledujete vizi nějaké imaginární společnosti, která se odklonila velmi špatným směrem, nýbrž takřka každodenní realitu, kterou jsem všichni vesele přijali, a ze které měl do covidu člověk možnost alespoň jednou za čas utéct. Teď už nemáme ani to. Hodně jsem v tomto filmu viděl jednu z mých oblíbených knih - 1984. Film mi nepřišel natolik úderný jako kniha zejména proto, že zde se "ti zlí" spokojili s vyhoštěním nevděčného odpůrce režimu a rozvraceče pořádku. V 1984 byl poté mnohem děsivější cíl - zlomit neposlušného člověka k obrazu svému. Otravný chlap je velmi hlasitou kritikou konzumní společnosti. Chladné konzumní společnosti okleštěné na nezbytný přísun instantní zábavy. Konzumní společnosti, kde existují vztahy jen kvůli společenskému statusu. Konzumní společnosti vybudované na zaběhlých stereotypech. Konzumní společnosti plné přetvářky a umělosti. Konzumní společnosti, kde je největším prohřeškem být jiný a vytrhnout se ze stáda. Konzumní společnosti, kde už nezbyl prostor na lásku ani jiné ctnosti, kvůli kterým si sami sebe troufáme nazývat lidmi. Otravný muž byl v mnoha pasážích nudný, což si nejsem jistý, zda je hodno nějaké výtky, protože sledovat 90 minut svět, kde právě chybí věci, které svět dělají zábavným, to se pak ta nuda docela nabízí. Přesto jsem cítil silné nutkání sledovat, zda se hlavnímu hrdinovi podaří vymanit pryč ze zašedlé reality. Snímek zaujme rozhodně především tématem. [75 %]

plakát

Mindwalk (1990) 

Velmi příjemný snímek, který vás vezme na filosofickou procházku o světě a životě ve velmi globálním měřítku, kde budete s hrůzou zjišťovat, že se takové ty základní pilíře od roku 1990 vůbec nezměnily a snímek tak je stále naprosto aktuální. Scénář je velmi dobrý, minimálně co se týče sestavení velmi rozličného ústředního tria, které zde rozehraje výživnou filosofickou debatu. Dialogy jsou vykládány velmi divácky srozumitelnou formou. Unikla mi zhruba až poslední 20 minutovka, ale to připisuji za vinu tomu, že začala působit ta sedmnáctka (pivo). [80 %]

plakát

Městečko South Park - Městečko South ParQ: Očkovací speciál (2021) (epizoda) 

Bohužel hned o několik řádů slabší (méně vtipné), než nesmírně vydařený předešlý pandemický speciál. Zejména tedy první polovina pandemického speciálu byla prudce močopudná. Tento díl byl jednak tak trošku o ničem a jednak jsem jej bohužel viděl asi příliš pozdě, kdy už ten humbuk kolem respirátorů trošku zpomalil. Počet úsměvů bych v tomto případě bohužel spočítal na prstech jedné ruky. Snad to v rámci dalších dílů tvůrci opět posunou alespoň na svůj standard. [30 %]

plakát

Liga spravedlnosti Zacka Snydera (2021) 

S hrůzou zjišťuji, že když jsem byl o 3 roky hloupější, tak se mi kratší verze tohoto multi kulturního, multi rasového a multi genderového snímku docela zamlouvala. Roztažení stopáže na 4 hodiny nedává pražádný smysl. Naštěstí mi po třech letech kratší verze takřka totálně vyšuměla z hlavy, takže jsem alespoň znovu objevoval Ameriku. Tentokrát to ovšem nebylo už tolik příjemné jako před lety. Zejména úvodní pasáže jsou šíleně natahované, než dá Affleck dohromady svoji skvadru, která má vzdorovat poměrně nezajímavému záporákovi, trvá v podstatě většinu stopáže a pak se to v samém závěru konečně trošku pomydlí. Přitom efekty nejsou úplně to pravé ořechové a mají opravdu znatelné rezervy, což je u podobného filmu škoda. [20 %]

plakát

Neviditelná říše: Nový světový řád definován (2010) odpad!

Zaslepen poměrně výraznou slávou předchozích dokumentů, nabral Alex Jones pocit, že už může vytvořit kdejakou sračku. Kdysi jsem si slintal blahem u Bouře teroru: Historie vládou sponzorovaného terorismu. Tento dokument ovšem postrádá snad úplně vše. Nejzásadnějším nedostatkem je absolutní absence argumentů. V podstatě sledujete náhodnou koláž záběrů, kde významní politikové v (pro diváky) naprosto neznámých souvislostech používají frázi "New World Order". Spolehlivě mě tento nesmyslný postup odradil přikládat jakoukoli váhu čemukoli z tohoto dokumentu. 2 hodiny chaosu a cílená vymývárna mozků. [0 %]

plakát

Wonder Woman 1984 (2020) 

Ani Gal Gadot - mokrý sen všech mužů, kteří disponují alespoň náznakem kvalitního heterosexuálního vkusu, nezachránil tu feministickou estrogenovou šeď, která by si zasloužila své ctěné místo v knihovně v sekci s červenou literaturou - nikoli na filmovém plátně. Toto pokračování mi přišlo mnohem zábavnější než první díl, přesto se jedná o snímek plný rozporů.  Těch pasáží, ze kterých by navlhly kalhotky všech 13letých (pardon, dnes už asi maximálně 11letých panen) tam bylo bohužel nesnesitelně moc. Nechutně dlouhé romantické procházky městem zkrátka v komiksovce nikdo vidět nepotřebuje. O to více je smutné, že tyto romantické pasáže ovšem nebyly zase o tolik horší, než hrozně nepovedené speciální efekty - počínaje od evidentně gumových miminek s nesnesitelně dlouhými záběry na ně, aby náhodou neexistoval jediný divák, který si toho nevšimne, až po na první pohled umělé výbuchy totálně nezapadající do daného prostředí. Toto měly věrohodněji zmáknuté počítačové hry z před deseti let. Na straně druhé zůstává opět parádní hudba mistra Zimmera a překvapení celého snímku v podobě nesmírně zajímavě vymyšleného záporáka, kterého si  Pedro Pascal vyloženě užíval. Potenciál samozřejmě trošku nenaplněný, skákalo se od čerta k ďáblu a celá jeho dějová linka člověka sice za koule trošku chytla, ale už nezmáčkla. Nicméně ten nápad s postavou plnící přání řadím na samotný vrchol všech záporáků ze světa Marvelu i DC. To jediné mě donutilo si některé části alespoň trochu užít. [50 %]

plakát

V zajetí démonů 3: Na Ďáblův příkaz (2021) 

Tento film má se skutečnými událostmi zřejmě tolik společného jako Tarantinovi Hanební pancharti s 2. světovou válkou. Každopádně chápu, že když tu větu u snímku napíšete, tak máte rázem o poznání větší trhák. Bylo docela komické, když porovnáte skutečné dochované audio záznamy s dramatizací dané scény v tomto filmu. Tohle ovšem nehodlám při hodnocení zohledňovat. Na každý pád, tohle byl rozhodně naprosto suverénně nejhorší díl z celé série. A to ze dvou zásadních důvodů. Jedním byla totální nezajímavost slabého děje a z ní pramenící narůstající chaotičnost, protože mě zkrátka nebavilo tomu všemu věnovat větší pozornost. Druhým důvodem byla absolutně nulová děsivost, což je u hororu tak trochu průser. [20 %]

plakát

Smrt pana Lazaresca (2005) 

Moc hezká exkurze napříč rumunským zdravotnickým systémem, kde není člověk nic víc než kus masa, položka na seznamu a každodenní rutina. Netuším, jak to chodí kupříkladu u nás, protože jsem prozatím nemusel podobný výlet absolvovat a věřím, že to nezjistím ani v budoucnu. Každopádně docela zajímavý a velmi depresivní snímek, kterému bych si troufl vytknout zejména dost nehezký stereotyp. Kratší stopáž koncentrované deprese by mu rozhodně slušela víc, než koláž opakovaných záběrů. Taktéž nejsem fanouškem toho, když má kameraman Alzheimera. [65 %]