+sfinx+

Dokument, jak má být. Zrovna jsem shlédl díl o Oděse a Krymu - vcelku nezaujatě a objektivně jsou popisovány události, které tolik znamenaly pro naši budoucnost. Vezmu-li v úvahu, co tato éra pro Rusy znamená, kolik lidí ztratili a jak na ni vzpomínají, bylo by tu plné právo na zaujatější pohled, jenže tomu tak není. Když ruská vojska bránila Oděsu v poměru 1:7 a ještě se zmohli na úspěšný protiútok, bylo to sděleno jako faktum, ne jako materiál k honění ega. Když se něco nepovedlo, není problém to přiznat, když se něco povedlo nepříteli, platí to samé! Takto se mají točit dokumenty, a ne jako propagační materiály toho kterého národa. Když se přidá vizuální stránka (animace, počty, dokumenty), pak je tu jeden z nejlepších dokumentů o 2.sv.v.

Výborné shrnutí tohoto roku. Řekl bych, že většině lidí mluví z duše. Vyhýbá se obecným frázím, kterými jeho předchůdce oblažoval svůj fanklub (a to je ještě musel mít napsané). Jeho prognózy a hrozby se bohužel naplnily, sluníčkářů, doufejme, ubude. Slova o cenzuře také ťala do živého Chovancova pařátu a zhodnocení médií mělo jednu chybu - bylo příliš mírné.

Po jedničce bylo těžké přijít s něčím, co by se jí vyrovnalo nebo ji i překonalo. Ale povedlo se... Ani dvojka nemá problém s tím, aby se držela dost daleko od toho klasického "jen já vidím duchy, nikdo mi nevěří, deset lidí se otočí zády zrovna, když kolem poletuje barák.." ale zároveň dost blízko jednoduchému, nekomplikovanému příběhu o problémech exorcismu, posednutí atp. A teď k tomu přidali lepší vizuální stránku a ducha-"jeptišku", ze kterého by se člověk sám potmě *** znečistil.

V zajetí démonů ... aneb když Paranormal activity nejsou jen k smíchu. Jak vidno - k úspěchu hororu není potřeba nějaký novátorský přístup, originální zápletka, ani roztřesená ruka šmíráka s kamerou. Exorcismus a démoni už tu byli, děsivé scény jsou sice děsivé, ale povětšinou dost očekávané a s ničím novým v podstatě film nepřišel. Přesto je propastný rozdíl mezi tímhle a mnohými rádoby podobnými horory. Nepůsobí lacině i když je jednoduchý. Nevynucuje si strach nebo úlek diváka - to všechno tak nějak přijde samo :) No a pak je tu ta drobná připomínka, že by to mělo být na motivy něčeho, co se opravdu stalo. A i když by Hollywoodu pro tvrzení "based on true story" o hrdinném vojáčkovi Johnnym, co zachránil svět stačilo to, že nějaký Johnny někdy existoval a jednou se zmínil o tom, že má rád zbraně, tady je všechno tak nějak uvěřitelnější a reálnější. A ať už to bylo jakkoli, dojem snímek zanechat dokáže!

Ten slovenský komentář opravdu bral za srdce. Rozumný, jednoduchý, bohužel i smutný. Zmínka o západních společnostech, ničících domov těchto jednoduchých lidí, kteří mohou být daleko lepšími lidmi, než my "vyspělí" lidé, byla velmi trefná.

Vzali to nejlepší z Já padoucha a zbavili se hlubokých myšlenek. Ve výsledku - sranda. Kdo tam hledá něco, co tam ani být nikdy nemělo, měl se podívat na trailer, který dost napověděl, co od toho čekat. Ale někteří místní obdivovatelé jambických pentametrů zřejmě nechápou, že komedie může být i velmi jednoduchá a přesto krásná. Zklamáni budou jen ti, kteří čekali od takřka němých hlavních postav náročný příběh s deseti zvraty. Ti ostatní, co se přišli pobavit a šli do kina na rodinou komedii, ti budou, věřím, spokojeni. Když už sem táhne ze zámoří taková spousta kravin, tak se divím, že zrovna tohle má tak vlažné přijetí.

Tohle byl jeden z nejlepších romantických filmů, které jsem viděl. Úžasný je už výběr tématu - těm psychicky nevyrovnaným se pochopitelně budou vtírat do hlavy nějaké nechutné představy a zbytečně se budou pohoršovat nad něčím, co je v životě tak normální. Jen okolnosti jsou zde jiné. NIC VÍC! Co se příběhu týká - rabín, kněz a krásná blondýnka (a pár dalších postav) vytvořily něco úžasného. Pouze toho rabína zmiňuji jen do počtu - byla to postava obyčejného napůl žárlivého a napůl impotentního žida. Jen pro info - toho "žida" jsem vypíchnul tak násilně, jak násilně na mne působilo téma o konverzi.. Občas mám pocit, že je někde norma na židovská témata :) Jenže co se týká krásné blodnýnky, ta byla naprosto půvabná! Ano - i ty její vrásky jí dávaly výhodu oproti botoxovým princeznám a tělu této 50-leté ženy těžko něco vytýkat. Byly tu dvě další holky - jedna s naprosto úžasnou upřímností, druhá se sice stokrát ohranou, ale snad poprvé uvěřitelnou a výborně podanou písní: "Miluji tě, ale..." No a pak tu byl kripl - a já zase nemám, co bych mu vytknul. Jistě, že tu byly už mraky filmů o umělcích a básnících, nejlépe s rozervanými city, ale kdo z nich disponoval takovou dávkou černého i jiného humoru? Kdo z nich překonával takovéto překážky a ještě si ze sebe dokázal dělat legraci? A ten konec je naprosto vynikající. Konec je u romantických filmů pro mne to nejdůležitější. Nemusí to být happyend, nemusí být definitivní, hlavně nesmí být blbý ... a tady rozhodně nebyl! PS: U Nedotknutelných tu všichni slintali blahem...já taky, ale v čem je tohle horší? Do posledního písmena bych ho sem znovu mohl zkopírovat..

Epesně boží! Smrť a jeho taneční kreace, vévoda a jeho mimika, čarodějky, hospodské vodrhovačky,... - to jen tak namátkou, co mne doslova uchvátilo. Seznam není úplný, nechci tu 2 hodiny něco sepisovat..

Těžko mohou čtenáři předlohy něco vyčítat. Já se sice ke skalním fandům Pratchetta zatím neřadím - jednoduše proto, že nemám zase až tak plošně zmáknutou jeho tvorbu, ale i tak mám jeho tvorbu rád. Právě tenhle příběh se mi do rukou dostal a těžko říct, které zpracování se mi líbilo víc. Fantazie je úžasná věc, která (samozřejmě pouze ruku v ruce s dobrým autorem) dokáže vytvořit úžasnou atmosféru a zajímavé postavy. Jenže když se pak člověk může podívat na živou slečnu Srdénkovou, Vlahoše nebo Pozlátka, tak si říkám, jestli bych si je dokázal představit lépe. A když se ani v té atmosféře nedají najít velké chyby, tak proč bych nedal plný počet..? Dal bych klidně 5* navíc za tu dávku výborné satiry.

Už za ty písně bych dával 5*. Samozřejmě, že se nemusí líbit všem - zvláště těm, kteří si vystačí s těmi prostšími texty, které tak nezatěžují rozum ani paměť a skládají se z nejvýše pěti náhodně vybraných slov na každé dvě minuty písně. Takovým lidem bude Landa ležet v žaludku už z principu. Ti ostatní zřejmě docení už zmíněný soundtrack i pěvecké výkony všech zúčastněných, především Lucky Vondráčkové. Ji bych zmínil ještě jednou - její výstup s Oskarem za zadkem byl naprosto dokonalý - netuším čím ji tak rozhodili, ale ten výkon byl strhující (a to si na ufňukané holky a dojemné scény nepotrpím). Ve zbytku jen svižně - příběh není nijak komplikovaný, přesto je zajímavý. Ty chybějící zápletky a zvraty z prostředí divadla dokonale vynahrazují chvilky z vězení nebo jedna s posledních scén z nemocnice. Kam se hrabou sáhodlouhé úvahy na toto téma, když stačí jediný záběr, který sdělí divákovi víc než hodina okecávání.