flanker.27

flanker.27

Vašek Sedláček

okres Praha
Vy pracuje te jako? - Jako ďas


Skype: flanker.praha

198 bodů

Moje komentáře

od nejnovějšíchpodle abecedypodle hodnocenípodle roku vzniku filmu
<< předchozí 1 2 3 4 19 38 56 74
    • 14.10.2018  21:34
    Rašín (TV film) (2018)
    ****

    Není to dokonalé, ale je to nadějné. Uvidíme po druhém díle.

    • 14.10.2018  19:03

    "Proč jsou ty sochy zahalené?" - "Protože to je počestná rodina." - "Tak proč je nedají na půdu?" - "Protože by nemohli ukazovat, jak jsou počestní."

    • 14.10.2018  00:54

    Čo toto bolo? Poskakování odnikud nikam. Trocha duchaření, nějaké ty otázky svědomí a nakonec všechno uzavřené do jedné hlavy. Tu a tam se v komentářích mluví o skvělé pointě, já ji asi zaspal. Dozvěděli jsme se, že hlavní hrdina má výčitky, což ale vlastně nesouvisí s předchozím dějem jinak než že uvidíme aktéry předchozích příběhů v jiném postavení. Otázky ohledně důvěry vlastním smyslům zůstaly nezodpovězeny. Jako první příběh jsem ještě ocenil. Za dob studií jsem na brigádách coby bezpečák podobné díry hlídal taky. Třeba takový Trauttmannsdorfský palác na Mariánském náměstí v Praze, dnes opravený a plný kanclů nebo čeho, byl kolem roku 2000 pořádná ruina a pro studenta vybaveného prskajícím rádiem a baterkou skýtal celkem zajímavé noční zážitky. "Schválně jestli tím sklepem projdu a tu baterku nerozsvítím." Dal jsem to, i když přiznávám, že fantazie dokáže v temnotě a cizím prostoru vytvořit ledasco, i u racionálního člověka, za kterého se považuju. Jo, to byly časy. Ale tahle autory nezamýšlená přidaná hodnota je asi tak to jediné, co můžu na filmu jako celku pochválit, zbytek mě, má-li to říci jemně, nudil.

    • 30.9.2018  14:57
    O hloupé havířce (TV film) (1990)
    ***

    Koště!

    • 23.9.2018  11:07
    Volyň (2016)
    *****

    No, a pak i u nás máme lidi, co si ve své nekonečné naivitě zakřičí "Sláva Ukrajině! Hrdinům sláva!" a drží minuty ticha za Banderovce. Střídání několika etap na území Volyně od roku 1939. A každá z nich je horší než ta předešlá. Na začátku jsou Ukrajinci naštvaní, že mají Poláci všechno, tak začnou vítat Sověty, Němce a nakonec začnou vládnout sami. Je zajímavé, že řadoví sovětští i němečtí vojáci ani nejsou nijak démonizovaní, za prvních je zdrojem zla NKVD, za Němců Einsatzgruppen. Pak ale přijdou na řadu "domácí", tedy sousedé, a i když to po předchozích dvou etapách nevypadá, tehdy teprve začíná to skutečné peklo, násilí, které nemá naprosto žádný smysl, ztvárněné naprosto naturalisticky a snímané tak nějak mimochodem, podobně jako ve zde častokrát vzpomínaném Jdi a dívej se (a připomněl bych i velmi podobný Nanking! Nanking!). Ano, mohl bych také vytýkat jako někteří, že film se občas trochu rozpadá do jednotlivých epizodek, které někdy nejsou jasně uzavřené, ale proč bych to dělal. Co musím pochválit, je, že se film prakticky v jakékoli skupině, která se tam vyskytne, nebojí ukázat alespoň pár lidí se svědomím (např. porovnání dvou naprosto rozdílných kázání dvou pravoslavných kněží, z nichž jeden chce zaplavit zemi krví Poláků, druhý naopak prosí lidi o mír).

    • 23.9.2018  01:54
    Mrakodrap (2018)
    odpad!

    Znáte to, jak v různých akčních, katastrofických a jiných podobných taškařicích hrdina na konci něco udělá, všechny zachrání a dav shromážděný před místem katastrofy (třeba zrovna před hořící budovou) mu začne freneticky tleskat? Tak tady takovouhle scénu uvidíte cca každých pět minut. Je to nablblé a co hůř, bere se to vážně. Každý z filmů, který to napodobuje, je o nedostižný kus dál, a to nejsem nijaký fanda Smrtonosné pasti. Škoda slov, škoda času.

    • 22.9.2018  19:03

    Oceány se vaří, skály pukají a hořící nebe padá k zemi. Apokalypsa? Ne. Němci natočili dobrou pohádku. A když říkám dobrou, myslím opravdu dobrou. Většinu doby jsem se až přihlouple usmíval, protože je to milé, příjemné a zábavné pošušňání pro každého pohádkymilujícícho diváka. Představitelka malé čarodějnice je vysloveně roztomilá, pokud se v příběhu vyskytují děti, nejsou přemoudřelé, jsou prostě normálně dětské, životní ponaučení jak být hodný a co to znamená jsou do příběhu zasazena sympaticky, humor je milý a vůbec z toho celého tak nějak čiší dobrá nálada. Jistě, Čech se nevyhne srovnání s legendárním večerníčkem Zdeňka Smetany. A myslím, že se tato nová verze nemá zač stydět. Samozřejmě to není stejné, zatímco ve večerníčku byla čarodějnice pojatá spíš jako malá rozpustilá holka, tady je to víc mladá sympatická dívka (dáno i představitelkou). I dabing Lucky Vondráčkové je takový příjemný a milý. Snad jen Abraxas. Ne že by tady byl špatný, ale zatímco u Smetany to byl plnohodnotný partner čarodějnice, její rádce a pomocník, tady je to spíš komická vedlejší postava. A staré čarodějnice ve večerníčku byly místy docela strašidelné, kdykoli se objevil mrak zlé čarodějnice Bimbuly, jako dítěti mi přejel trochu mráz po zádech. Tady jsou ostatní čarodějnice sice také zlé, ale jsou spíš nerudné než nebezpečné. Ale to jsou drobnosti. Jako celek hodně velká pochvala. P. S. Je to absolutně nemultikulturní. I to jde považovat za takřka zázrak.

    • 15.9.2018  23:31

    Pamatujete toho debila, co spáchal sebevraždu, ale předtím vypustil svých asi čtyřicet kousků svých mazlíčků jako jsou tygři, lvi a jiná roztomilá zvířátka mezi lidi? Tak zhruba stejně debilní je tenhle film a jeho závěr tomu nasazuje korunu. Kde skončila myšlenka Crichtonovy knihy? Devalvovaná v nablblém hollywoodském průjmu. Co u Darwina přimělo Bayonu, který se propracoval až do mé topky režisérů, aby se zhostil režie něčeho takového, to nechápu.

    • 6.9.2018  08:39

    Podepisuji komentář uživatele sud. Drobná agitka za armádu mi vůbec nevadí, jako mi nevadí v docela oblíbeném Copak je to za vojáka. To není jádro příběhu, tím je tak trochu varování pro naivní a čestné kluky, kteří se chtějí zachovat rytířsky, že za hezkou tvářičkou se může skrývat pěkná mrcha.

    • 31.8.2018  02:54
    Hung hai xing dong (2018)
    odpad!

    A přátelé, tento příběh je pravdivý, protože mi ho vyprávěl T. Texis Lam.

    • 29.8.2018  22:57
    Rudá Divuše (TV film) (1991)
    ***

    To by byl hodně špatný meč, kdyby ho kluk zlomil o koleno. Základ příběhu není marný, ale chtělo by ho více propracovat, rozvést motivy, třeba jak se Divuše dostala do meče, víc popracovat na postavách a tak dále. Jinak souhlasím s kolegyní jezinkou, že divokost Rudé Divuše měla vedle achichající Alvíny volající "do karmínového nebe" něco do sebe. Já mám sice rád spíš něžné ženské než dračice, ale všeho s mírou.

    • 29.8.2018  13:46
    Nepřátelé (2017)
    ****

    Největším plusem filmu je bezesporu úchvatná příroda, kterou kamera snímá v nádherných širokoúhlých záběrech. Dále je to takřka dokonalá atmosféra smutku a bezvýchodnosti, hledání odpuštění a smíření se smrtí, která se táhne celým příběhem. Co se týče děje filmu, ten je složen z několika epizod, z nichž většina by sama o sobě stačila na slušný western kombinovaný s dramatem, poskládané jsou však do jednoho příběhu na můj vkus trochu moc vychtěně, aby tvůrci dostali postavy přesně tam, kam chtějí. To se odráží i v neustálých příchodech a odchodech vedlejších postav, které by mohly být při větším soustředění na jejich osobnost zajímavé, jenže scénář si každých cca 20 minut žádá drsnou situaci vyžadující nedobrovolné odporoučení se některého z členů výpravy. To neznamená, že jsou Hostiles špatným filmem, jen v některých ohledech je příběh hnán do zvratů a změn postojů postav moc násilně. Nicméně naturalismus, smutek, i ten alespoň trochu pozitivně vyznívající konec stojí za to.

    • 28.8.2018  12:23
    Dědictví na úvěr (TV film) (1965)
    *****

    O stavění vzdušných zámků, o hře, která přestane být hrou a pohltí své aktéry, o náhradě skutečného života iluzí. Na začátku je jeden dopis, na konci krach na burze, prázdná spíž a jed na krysy. Svým způsobem je to depresivní, ale v tak rozkošném podání Jaroslavy Adamové a Václava Vosky, že jsem hltal každé slovo. "Nejistota je za námi, Sally. Máme rovný milion."

    • 27.8.2018  13:35
    Karlínská balada (TV film) (2001)
    ****

    Proč se někdo obtěžuje s vymýšlením hororových nesmyslů. Už dlouho mi po nějakém filmu nebylo tak mizerně aneb nehrůznější je to, co může přinést obyčejný život. Bohdalová a Zindulka jsou samozřejmě skvělí.

    • 26.8.2018  00:08
    Návrat pana Ryšánka (TV film) (1971)
    ****

    Panatuju se, že když jsem na základce do čtenářského deníku měl jednu z povídek vypíchnout, zvolil jsem zrovna tuhle. Proto si jí docela pamatuju a vím, že oproti předloze je obsah výrazně pozměněn a rozveden. Z původního textu tak zbyl prakticky jen motiv dvou mužů, kteří sice sedí v hospodě u jednoho stolu, ale jsou přesto rozděleni kvůli ženě mnoho let mrtvé. Pan Ryšánek je v předloze obchodník, nyní je to vysloužilý nadporučík, kterému tato dávná zášť zničila kariéru. Všechno je však jinak, než se zdá, viníkem není jeho sok v lásce pan Schlegl.. Tak mě napadá, že s takovými změnami v ději by z příběhu šlo vlastně vystavět plnohodnotný film, něco jako Pokání :). Skvělé herectví pánů Růžka a Záhorského a paní Medřické (Duše? Hele, tamhle letí!).

    • 11.8.2018  14:28
    Zlaté kapradí (TV film) (1984)
    ****

    Asi moje nejoblíbenější Drdova pohádka vůbec, jiná než ostatní, smutná, melancholická a místy i docela drsná. V literární podobě je takový ostatně i konec, který označí za dobrý asi jen nenapravitelný optimista. V této podobě je dopad událostí na ústřední dvojici přece jen o něco zmírněn, smutná nálada a kouzlo předlohy jsou ovšem zachovány. I když právě tuhle pohádku bych někdy chtěl vidět v opravdu výpravném podání jak si zaslouží (ano, vím o filmové verzi ze 60. let, ta mi ale vždycky přišla trochu zvláštní).

    • 31.7.2018  20:16
    Samotář (1987)
    **

    Drsňácká póza je v tomhle případě příliš na efekt a často nejen proti logice, ale i proti všemu ostatnímu. Několik nevinných by například mohlo žít, kdyby Stan nechtěl být párkrát za frajera. Všichni zúčastnění rozhodně uměli lépe, v osmdesátkách už se ve Francii tak nějak jelo na půl plynu a staré klasiky se vzdalovaly (na druhou stranu, Lescautová byla pořád ještě daleko :) ).

    • 29.7.2018  15:33
    Co poudala bába Futéř (TV film) (1983)
    ***

    Malý Trautenberk uvnitř mé osobnosti plesá nad tím, jak Lidunka buzeruje mladého Krakonoše :)

    • 16.7.2018  21:13

    Jak praví v komentáři uživatel A.D.1959. Obrazový materiál je vynikající, jak je v případě nových francouzských dokumentů běžné (např. Apokalypsa: Druhá světová válka). Komentář je však slabší. Mně osobně chybí větší pokrytí vzniku samotné myšlenky bombardování, dokument také úplně vynechává první světovou válku, která by do úvodu patřila. Stejně tak bych očekával, že padnou jména meziválečných teoretiků plošného bombardování jako Billy Mitchell a Giulio Douhet. Jinak ovšem slušný dokument, který stojí za vidění. Po druhém díle: aj, to se vyrojilo potrefených :). Nemusím s hodnocením dokumentu ve všem souhlasit, ale i pokud úplně pominu morální otázku plošného bombardování civilních cílů, pravdivé je však tvrzení, že tato strategie uplatňována za druhé světové války (a též později v Korei a Vietnamu), nebyla účinná ve smyslu zásadního snížení válečné výroby či donucení protivníka k bezpodmínečné kapitulaci. Německá výroba neklesala, naopak stoupala (byť s použitím otrocké práce vězňů), japonská klesala především díky téměř úplnému odříznutí od zdrojů surovin americkými ponorkami, a pokud jde o kapitulaci, ta mohla přijít o celý měsíc dříve.

    • 15.7.2018  00:46

    Večerní směna se chýlí ke konci a policista Holm už se psychicky připravuje na další den, kdy ho čeká důležitý soud, který rozhodne o jeho dalším osudu. Celý den strávil řešením telefonátů od feťáků, kteří volají o záchranku, či zákazníků okradených šlapkami. Krátce před koncem směny však přijme telefonát od vyděšené ženy, kterou prý kdosi unáší pryč od jejích dětí. Od první chvíle je zřejmé, že tohle nebude rutinní telefonát, ale jak moc si bude muset nakonec Holm sáhnout na dno svých psychických sil ve snaze vyřešit za pomoci kolegů v terénu celý případ tak, aby pro všechny zúčastněné zůstal alespoň kousek naděje, o tom se mu ani nesní. Film, který dokonale funguje jako psychothriller i osobní drama a který největší síly dosahuje díky tomu, že nechá pracovat divákovu fantazii. Jako hlavní hrdina Holm jsem i já byl odkázán na vzrušené hlasy v telefonu patřící ženě, muži a dítěti a občas policejnímu kolegovi, takže jsem si celou scénu mohl jen představovat podle zvuků (jízda auta, déšť, otevírané dveře) a hlasů (scéna, kdy Holm slyší, jak policisté přijdou do domu s dětmi - to jsem tušil, jaké překvapení mne čeká, ale stejně se účinek rovnal dopadu ocelového kladiva). Velký zvrat v tom, jak to vlastně celé bylo, jsem sice také odhadl, ale to mu nic neubralo na působivosti. Zvukovou stránku pak dokonale doplnil hlavní a skoro jediný herec na plátně Jakob Cedergren, který prakticky z plátna nesleze a ve tváři se mu zobrazuje zoufalost celé situace, jeho vlastní démoni a snaha zachránit, co se dá. Když mu pak na konci kolegové oznámí, že.. To nebudu prozrazovat, ale aspoň jeden takový malý úspěch si za svoji snahu zasloužil. Zkrátka, takřka dokonalá ukázka toho, že na perfektní a maximálně působivý a ohromně napínavý film stačí jen mozek.

    • 7.7.2018  22:58

    Ohromně působivý film, až se nechce věřit, že vznikl v SSSR v roce 1957. Takřka prost ideologie (za celý film zazní snad jednou oslovení soudruh a jednou tak nějak mimochodem kamera zabere Leninovu bustu). Borisův otec si naproti tomu otevřeně utahuje z dělnic, které pronášejí oslavné fráze o plnění a překračování plánu, lidé se zabývají především svými osobními věcmi a neskládají závazky, jsou melancholičtí, bojují sami se sebou a chybí jim uvědomělost. Ano, vlastenectví v tom samozřejmě je, ale normální, uvěřitelné a nijak politicky zabarvené. Přímo z války film sice ukazuje minimum, přesto je přítomná v každém okamžiku, ne jako pole slávy, ale jako mrcha, která ničí životy i charaktery. Je nedostatek všeho, neslyšíme o oslavách vítězství (vyjma krátké scény na úplném konci), evakuovaní lidé žijí namačkaní v malých domech, kde dýmají kamna a všechno je slyšet. Tu a tam sice může některý dialog působit trochu naivně, ale nikoli politicky naivně a do poeticky laděného filmu to sedí. Co však činí tento film opravdu výjimečným nejen na svou dobu je kamera a používání světla, stejně jako v režisérově dalším filmu Neodeslaný dopis. Záběr Veroniky běžící podél vlaku už tu zmínilo mnoho lidí, to je ale jen jedna z mnoha takřka dokonale natočených scén. Už Borisův běh do schodiště na začátku je působivý, stejně tak když Veronika probíhá rozbombardovaným domem po schodišti do bytu svých rodičů. A scéna náletu, kdy ji Marek nese po rozbitém skle a scéna je osvětlovaná výbuchy pum v dáli, taky stála za to. Proč nedávám maximum? Protože upřímně řečeno, právě postava Veroniky mi místy dost pila krev. Často neví co chce, tváří se významně melancholicky, obviňuje všechny okolo, není s ní rozumná řeč a tak dále. Prototyp chování, které nesnáším. Marek se sice zachoval jako hajzl, ale na druhou stranu, ona se k němu celou dobu chovala tak, že si o to koledovala. Ostatně, Taťána Samoljovová si vlastně skoro to samé zopakovala o deset let později jako samotná Anna Karenina. Na druhou stranu, byla to krásná žena, škoda, že jsem ji dosud viděl jen ve třech filmech.

    • 6.7.2018  22:55

    Svižná vtipná životopisná záležitost o antihrdinovi stylu Obchodníka se smrtí či Vlka z Wall Street. Oba zmíněné filmy jsou sice lepší, na druhou stranu to, co Obchodník se smrtí zmiňuje víceméně okrajově především v rámci úderné pointy, to je tady vyklopené naplno a operuje se s tím celý film. Zkrátka chlapíci, kteří za peníze udělají cokoli, se hodí každému režimu, zejména pak tomu, který se staví jako ten správný a morální. Zbraně, drogy, výcvik povstalců Contras. Kolikrát jsme tohle všechno viděli. Zvlášť vtipné jsou pak ty poznámky o ztrácejících se povstalcích a zbraních a jejich použití k jinému účelu než bylo původně zamýšleno. jako bych slyšel slovo Sýrie a povstalci vycvičení "koalicí", kteří po vysazení na místě houfně i se zbraněmi strýčka Sama dezertují k ISILu, případně jiným obdobným svědkům Mohamedovým, to vše v rámci šíření demokracie. Konec filmu by pak měl být výstrahou všem, kteří se do podobného byznysu pouští. Chvíli budete užiteční, ale nakonec užiteční být přestanete.

    • 30.6.2018  21:40
    Křižáček (2017)
    ***

    Myslím, že bych mohl mít hodně rád film, jaký by na tohle téma natočil Vláčil, Malick nebo někdo podobný.

    • 29.6.2018  20:09

    Varování ministra filmového průmyslu: tento komentář může obsahovat spoilery v množství, které vás může zabít. Tak, odbyli jsme specifickou část filmového diváctva, která ostatním otravuje život, teď k filmu samotnému. Úvodem je třeba poznamenat, že film není, opakuji, není to samé, co byl první díl, ač mnoho kritiků uvádí jako důvod nízkého hodnocení právě to, že prý jen opakuje to samé. Ne, je to jiný film než jednička a jiný, než jaký zřejmě spousta lidí čekala. Ani ne tak ve stylu, ale ve vyznění a hlavně v tom, že si v průběhu děje zřejmě několikrát pohraje s očekáváními diváka v tom, kterým směrem se bude ubírat. Ne kvůli nějakým na hlavu postaveným zvratům či změně úhlu pohledu, ale prostě proto, že popisuje složité prostředí z několika hledisek, kdy nelze vystačit jen se škatulkou akce/drama/sociální či politická kritika. Není to tedy ani tak o boji proti terorismu, ani o boji proti kartelům, drogám či pašování lidí. Je to, alespoň podle mě, o každodenním životě na hraně, přešlapování mezi vejci a dopadu toho všeho na člověka. A v zobrazení téhle reality rozhodně tvůrci neselhávají. Na tomhle místě tedy můžu říci, že se mi Soldado dost líbil. Víc než vyplašená Emily Blunt? Míň? Ani tak ani tak, jak jsem předeslal, je to jiné, i když formální stránka je stejně výborná a prostředí stále stejně drsné. Ne, není to v žádném případě dokonalý film, v některých momentech je trochu (někdy i trochu hodně) nedomyšlený či si v zájmu vytyčeného směřování směřování děje hodně některé události zjednodušuje, aby dostal postavy tam, kam potřebuje (např. nevidíme, že by Reyes dělal něco pro záchranu své dcery, při scéně exekuce je hluboká noc, ale i když slyšíme, že vrtulníky tam budou za 15 minut, při "sebrání ceny" je asi tak pravé poledne a tak dále), ale tady mi to nevadí. Zkrátka, Alejandro a Graver byli minule viděni výhradně očima naivní agentky jako drsné stroje na zabíjení s omezeným vnímáním věci. Ve skutečnosti právě tenhle pohled byl trochu omezený (neříkám, že neoprávněný). Ale teď jsou oba hlavními postavami a divák má šanci vidět, o co vlastně usilují, proč jsou jací jsou a že rozhodně nepřijímají bez ptaní příkazy shora (přičemž to politické vedení není zobrazeno nijak lichotivě, aniž by se zároveň řešila jakákoli stranická příslušnost). Není to rovněž "nihilistický film" o zlých lidech, což je další výtka, a když to říkám já, myslím, že to něco znamená. Na "morální relativismus" či umělé vytváření jako že nejednoznačných postav jsem dost háklivý, ale tvrdím, že nic takového se v Soldado hlavní dvojice netýká. Oba sice stojí na hraně, ale každý z nich se nakonec vlastně nezávisle na druhém rozhodne čestně a má to logiku i uvěřitelnost. Stejně tak mě těší, že postava Isabely se nezmění v anděla, ani neslouží jako nějaké morální memento, prostě má celou dobu uvěřitelný strach (hezká proměna oproti tomu, jak si hraje ve škole na drsňačku) až otupí k apatii. Já jsem tedy dost spokojen, rozhodně o dost více než s pro mne silně přeceněnou Wind River. A navíc, po filmu jsem se slušně nadlábnul v hospodě a pak jsem se na Andělu od jedné moc hodné paní dověděl, že mě Ježíš miluje. A ona byla opravdu moc hodná, takže jsem jí neodpověděl to, co obvykle takovým věrozvěstům říkám, třeba že na gay seznamku se registrovat nechci, ale místo toho jsem se na ni usmál a moc jí poděkoval. No, pozitivní páteční odpoledne.

    • 27.6.2018  16:41
    Až já budu královna (TV film) (1984)
    **

    Tak nějak mi připadá, že nejlepší kvalifikací prince pro to, aby se do něj zamilovala chudá dívka, je být sobecký namyšlený hajzl. Na druhou stranu, ono je to ze života... :)

    • 27.6.2018  16:38
    Modrá krev (TV film) (1995)
    ***

    Jak napsali mnozí, na téhle pohádce je nejlepší Munzar coby skutečný král.

    • 26.6.2018  15:32
    Osm dní, které utvořily Řím (TV seriál) (2017)
    odpad!

    Ochořel jsem a nucen ležet v posteli, po dlouhé době jsem se zabavoval tím, že jsem přepínal kanály, až jsem narazil na tento dokument. Mám rád Řím, tak to zkusím, řekl jsem si. Ale to trvalo jen chvilku, než jsem zjistil, jak strašně demagogická sračka to je. Prosím pěkně, jak někdo soudný může v dokumentu vyslovit takovou hovadinu, že "Octavianus upřel Caesarionovi jeho oprávněné dědictví Říma"? Se ta ženská pos-tupně zbláznila? Za prvně, Řím se nedědil, nebyla to monarchie dokonce ani v době principátu. Za druhé. Caesar svým osobním dědicem ustanovil právě a výhradně Octaviana. Za třetí, ne neměl s tím naprosto co dělat římský "rasismus a sexismus" vůči Kleopatře. Mimochodem, zase z Kleopatry udělali černou hubu, z potomka Makedonce Ptolemaia. A tak dále, těch minel v komentáři průvodkyně pořadem bylo tolik, že ani nemá smysl je všechny vypočítávat. Feminismus a politická korektnost vládnou ohavným způsobem a to tak, že se neštítí jakékoli lži, jen aby svět prezentovaly ze zorného úhlu této ideologie. tak jsem se dožral, že mi pak stačil jen začátek dalšího dílu o Boudice, že jsem to radši přepnul na staré dobré Titány.

    • 23.6.2018  21:45
    Máša a medvěd (TV seriál) (2009)
    *****

    Zhruba stejný fenomén jako bylo za mých dětských let Jen počkej. A jako tam byly sympatie všech na straně vlka, tady jsou na straně medvěda, aby už konečně tu malou teroristku sprovodil ze světa. Jenže ona je při vší nesnesitelnosti roztomilá a naprosto dokonale nadabovaná (myslím originál Aliny Kukuškiny). Bez ní by to nebylo ono.

    • 17.6.2018  14:16
    O labuti (TV film) (1982)
    ****

    Poetická pohádka Boženy Němcové se dočkala velmi neobvyklého zpracování kombinujícího takřka divadelní pojetí s velmi jednoduchými, přesto však místy dost účinnými triky. Tedy alespoň pokud je divák ochoten na chvíli odložit rozmazlenost soudobými technologiemi a zapojí fantazii, což je v dnešní době skoro nežádoucí.

    • 16.6.2018  23:22
    Ruská archa (2002)
    ****

    Kameraman zastupující Rusko a jeho francouzský společník zastupující Evropu vedou jakýsi dialog-nedialog nad útržky z dějin ruské říše. Jak je vidět i z některých komentářů, je to věčný boj. Objeví-li se v Rusku přejaté cizí vzory, ozvou se hlasy, že kopíruje, objeví-li se vlastní prvky, je to označeno za cizí pro ostatní svět. Pak si má člověk vybrat. V Ruské arše sice forma silně vítězí nad obsahem, přesto jsem se ani náznakem nenudil a docela propadl atmosféře světa, kde se prolínají historická období a současnost. Nejvíce tedy zapůsobil závěrečný ples a následný odchod do "vod času". A ono kochání se nádhernými interiéry a kostýmy má něco do sebe i tak. jen je škoda, že se průvodkyní celým filmem nestala ta úžasně milá krásná dáma, která se objevila na asi deset minut v první třetině filmu a která s ohromnou láskou popisovala umělecká díla.

<< předchozí 1 2 3 4 19 38 56 74
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace