flanker.27

Historicky mě to příliš nenadchlo, ale hysterické staropanenské výlevy stály zato...

Pamatuju si ze školy jednu přednášející advokátku, která nám povídala, že takhle to chodí v reálu i u nás. "V našem, právu je diskriminace," říkala. "Diskriminace otců." Případů, kdy se manželství rozpadne vinou matky a dítě je přes veškerý zdravý rozum svěřeno jí, je jak hub po dešti. Vyprávěla nám podobný příběh, matka těžká alkoholička a coura a přesto trvalo soudu rok, než byl ochoten svěřit dítě otci, a to ještě s pravidelným sociálním dohledem. Realistický nesentimentální film. Žádné smyčce v emočně vypjatých situacích, prakticky bez hudby, pouze několik barokních melodií na správném místě, výborné dialogy a perfektní herci. Fascinuje mě, jaký může mít vliv na posouzení způsobilosti rodiče vychovávat dítě 5000 dolarů ročně. Taky mě napadá, že v životě člověk nemůže žít s tím, že někdy dostane druhou šanci. Možná se to někdy povede, ale odpovědnosti se nelze jen tak zbavit a zase jí získat, až se mi bude chtít, to už je nezodpovědnost.

O tom, jak je to na ČT s nezávislostí a objektivností jsem se mohl přesvědčit na vlastní kůži, oči, uši, nos a hlasivky. Podlézání "správné straně", dehonestace "třídního nepřítele" doma i za hranicemi, vlastně se nic nezměnilo. Když už to tu je, tak by mě zajímalo, jestlipak si Marcela Augustová při dnešních zprávách (a jejich ideologickém zabarvení) ještě někdy vzpomene na časy v Pionierskej Lastovičke (kterou má eufemicky v profilu přejmenovanou na Vlaštovku). Odpad nedávám jen proto, že pak by mi nezbyl stupínek na zpravodajství z výročního sjezdu TOP 09 potvrzujícího vedoucí úlohu této pidistrany v zemi, který se tu jistě taky časem objeví. Jen malý příklad, co je to reportáž (a kupodivu zrovna na téma úpadek žurnalismu). Kromě toho není od věci upozornit na způsob práce dnešních médií, jako stálé zvyšování paranoidního strachu vůči (skoro) všemu. Dámy a pánové, Adam Curtis.

Gradace závěrečné scény útěku podpořená výtečnou atmosférickou sugestivní hudbou je dokonalá. Několik dalších scén se této úrovni blíží (nálet vládních letadel na Kandahár, scéna s granátem, poprava ženy uprostřed fotbalového zápasu). Jen škoda, že občas se dusné napětí z filmu vytrácí a chybí a film má v těch chvílích atmosféru spíš melancholickou než jak píše Nikitorius zemitě naturalistickou. Možná za to opravdu může ta až moc líbivá vizuální stránka, kde i pot a krev se občas lesknou takřka umělecky. Každopádně velmi dobrá práce, která zaslouží ocenění shlédnutím na velkém plátně. Čímž si neodpustím rýpnutí - proč jsou filmy z evropských zemí u nás až na čestné výjimky a pár artových věcí v kinodistribuci naprosto přehlíženy. P. S. Spíš než Putinova propaganda je Pignonova blbost, která mu zřejmě dovoluje si z napůl přeslechnutých informací vyvozovat závěry zapadající do jeho vidění světa - ten náklad byl určen pro opozici Talibánu, tedy pro ty, kteří si pak říkali "severní aliance" a které se nyní pokouší v Kábulu udržet "mezinárodní koalice".

Příjemné překvapení na sychravý pondělní večer. Tedy že Pacino bude hrát dobře jsem pochopitelně očekával, ale snímek má mnohem víc kladů, jednak parádně propracovanou psychologickou stránku, dost ponurou paranoidní atmosféru a i ta drsnější romantika je zpracovaná velmi dobře. Film není do sebe zahleděným povrchním erotickým thrillerem na efekt jako Základní instinkt, ale syrovým a realistickým dramatem s kriminální zápletkou. Dost napínavé finále.

Do mistrovství dvojky Lipský+Brdečka Vorlíčkovi vždycky trochu chybělo. Což není nijak v rozporu s tím, že tohle je víc než zdařilá parodie na špionážní žánr odehrávající se v jednom nejmenovaném hlavním městě jedné nejmenované podmocnosti. A zřejmě od tohohle filmu mám silnou nedůvěru k bazénům. "Prosimvás ne, mám ženu a děti." - "Vaše chyba."

Přestože viděno před řadou let, musím říct, že tento film měl poměrně zásadní vliv na moje formování představ o hrdinství a zbabělosti. Někdy to, co nazýváme hrdinstvím, je jen hloupá zbrklost a naopak rozumné jednání je považováno za zbabělost. Každý, kdo se chce silově vyjadřovat k hrdinství a k tomu, co dělal v krizové situaci, by se nejdřív v takové situaci měl skutečně ocitnout. vynikající Karel Höger. Doplnění Radno na film vzpomenout při zprávě na TV NOVA, kde se dozvídáme, jak 120kilová prodavačka statečně zahnala na útěk 15letou rachitickou smažku, která jí chtěla ukrást 50 Kč na prvního práska. Nikdy nevíš, kdo proti tobě stojí a jak moc je odhodlanej zbraň použít.

Doplňuju resty. Loupež století, která však nespočívá v řízné akci, pyrotechnických schopnostech a adrenalinových honičkách. Taková věc se dá provést poanglicku inteligentně, s grácií i trošku nemotorně, ale vždy na úrovni a nevyteče při ní kapka krve. Přestože jsou hrdinové starší pánové, kteří nepatří mezi lvy salonů, já jim držel palce od samého začátku pro jejich originální a gentlemanský přístup. Pochvalu si zaslouží i vynikající dabing, v němž mimo jiné zaslechneme Oldřicha Nového.

Asi tak jako Tony Stark musel pro své věznitele zkonstruovat zbraň, já jsem nucen sepsat tenhle komentář. Lze pochválit něco na filmu, kde dostává na frak nejen fyzika či tělesná fyziologie (koho to ostatně může v rámci žánru překvapit že), ale i logika v jednání (ano, každý záporák má samozřejmě na svém počítači všechny doklady o své konspirativní činnosti, a to tak dokonale schované, že je najde i sekretářka - nebuďme zlí, měla návod)? Asi nedá. A přidejme k tomu, že technicky řada scén připomíná spíš parodie (například honička s F-22 místy jakoby vypadla z prvních Žhavých výstřelů). A ještě jeden balík, a to, že film občas úrovní dialogů, oslavou Ameriky a životního stylu nebezpečně připomíná Majkla Báje. Tož tak.

Oproti očekávání jsem neměl potřebu rozběhnout se hlavou proti zdi, není to tak strašnej film, jen absolutně nevýraznej. Ale bohužel ne tak slabej, aby to bylo úplně směšný, takže ani antizábava se moc nekonala. Na příběhu je znát, že pochází z hlavy kluka, kterej toho asi dost viděl a četl, ale něco vlastního a zajímavýho zatím stvořit nedokáže. Natožpak aby napsal kvalitní a uvěřitelný dialogy. Kdybych si přečetl svoje slohovky tak ze začátku gymplu, bylo by to na zhruba stejný úrovni, jen kratší. K fiImu samotnýmu dodám, že i průměrná současná česká pohádka má hezčí výpravu. Saphira a Irons každej po jednom bodu, jinak slabý.