flanker.27

Proč by měla Arnoštka chtít toho ťulpase, to mi hlava nebere. Jinak je to celkem příjemná pohádka, takový nedělní mírný nadprůměr.

Spoilery. "NÁŠROBNEBOROS. Koukni, jak to napsali. Ty museli bejt fakt totálně vypatlaný. Nemohli se ani rozhodnout, jaký jméno." V citované epizodě Červeného trpaslíka bylo něco podobného jako v tomhle filmu, jen podstatně zábavnější. Tady jde poměrně snadno a rychle pochopit "jak", zato mám problém s "proč" ve smyslu z jakého důvodu vůbec dochází k dění, které je obsahem filmu. To prostě nemělo naprosto žádné opodstatnění, mimo scénáristického cvičení na téma zacyklení děje v sobě samém. Děj se odehrává v uzavřené bublině, která v podstatě nemohla nastat, protože do ní dovnitř nic neústilo. Ale transsexuálové a jiní sexuálové z toho jistě mají orgasmus.

Viděl jsem jako malý. Bylo to strašně šílené a docela brutální, hlavně na začátku. Vůbec se mi to nelíbilo. Možná bych měl dneska jiný názor na slovní obraty a ten zvláštní humor, ale proč to pokoušet.

Tahle pohádka se mi naprosto vykouřila z hlavy a nebýt dnešního opakování v televizi, asi bych si na ní nikdy nevzpomněl. Což je škoda, protože je postavena na dobrém nápadu a má skvělou temnější atmosféru, pro děti skoro hororovou. Škoda, že nebyl příběh více rozvedený, jak to bylo s otcem králem, co zakletý král Jan a odkud se vzala Květa Fialová a ostatní ženštiny. Jak tak koukám, napsal jsem skoro to samé co Jezinka.Jezinka, Nojo, co se dá dělat. Každopádně bych si to uměl velmi dobře představit natočené jako celovečerní pohádku.

Atmosféra ledu studenější a noci temnější. Brr, takhle pochmurný příběh ze zažere pod kůži. I přes poměrně pomalé tempo graduje k docela strhujícímu finále. Tedy popravdě řečeno Elsalil (snad to píšu správně) se chovala jako husa, ale srdce žen bývají nevyzpytatelná. Provedení ještě více než na Bornově animaci (snad jediný případ, kdy se mi líbí) stojí na tradičně dokonalém hlasu Václava Vosky.

Když jste syn boha, máte to jednoduché. Perseus se musel aspoň postavit Medúze s čárkou nad Ú* sám, ale Tom (naprosto tragicky zahraný) neudělá prakticky nic sám od sebe, je vedený za ručičku celou dobu. Aspoň pes byl roztomilý, za něj jedna hvězda. Škoda, protože to prostření irských legend je hezké. *I já mám svojí bohyni, která na mě dohlíží :)

"A proč jste zabil svojí ženu? - Srala mě." Jeden z mála filmů svého typu (to jest "experimentální, umělecký, expresionistický" a všechny tyhle pojmy, které najdete v příručce začínajícího postmodernisty), který mi přišel opravdu inteligentní, zajímavý, vtipný a hodný pozornosti.

Jsem rád za takový evropský válečný film prostý velkohubých řečí o obraně svobody a hrdinství. Krátký boj dánské armády je zobrazený jako akt zoufalství ve chvíli, kdy Dánové mají kola, pušky a sem tam nějaký kulomet proti odhodlanému německému parnímu válci s tanky, obrněnými vozy a letectvem. Přesto bojují někteří s minimem prostředků déle než jejich vláda, protože jim nikdo neřekl, že už byla vyhlášena kapitulace. Zajímavá je situace, kdy nakonec jednotka končí s odporem, ta chvíle, kdy si poručík uvědomí, že už prostě nemá další boj smysl a vzdává se. Hodně dobře je ta scéna zahraná a psychologicky zvládnutá. To je ve filmech zachycené velmi vzácně, přednost dostávají vítězství. Bojových scén je málo, ale právě pro svojí neokázalost a komornost působí mnohem přesvědčivěji a realističtěji než v mnohých drahých filmech. Mimochodem něco podobného se stalo u nás u Czajankových kasáren ve Frýdku-Místku, o tom by se dal natočit zhruba podobný film.

U del Torova Crimson Peaku jsem v recenzích čítal, že každý záběr je hodný zarámování. Já bych tuhle poklonu složil spíše Macbethovi. Krajina v kombinaci se světlem skýtá tak nádherné záběry, až oči přechází. V interiérech je naopak atmosféra nabitá napětím a dusnem vnitřního boje. Pokud jde o zobrazení propukajícího šílenství, to je ztvárněné bravurně, Fassbender se s náročnou rolí vypořádal obstojně. Marion Cotillard (jež, jak správně poznamenal kamarád, neskutečně připomíná Kláru Issovou, což je umocněno tím, že právě ji jsme viděli v Richardu III. jako Annu Nevillovou) pak jako lady našeptávačka Macbeth budí víc hrůzy než její manžel, který je ze začátku vlastně jen manipulovaný vykonavatel jejích ambicí. Což je ale pro Macbetha v mých očích horší, dokážu pochopit (neříkám omluvit) zločin vedený jasným motivem, ale nechat se slabošsky zmanipulovat postrádá byť jen tu chladnou logiku cíleného zločinu. Co ovšem sráží body je to, že ač je text toho, co napsal Šejkspíra krácený, tak zhruba veprostřed se nachází několik scén, které opakují de facto to samé. Při zachování plného textu by to proporčně nevadilo, takhle to je dle mého v nepoměru se zbytkem, zvláště s koncem, který se odbude až moc rychle. Ale líbí se mi scéna, kde Macbeth oplakává svou ženu, že i v jeho polovičním šílenství a při činech které nařídil, mu je ponechán lidský rozměr a láska. Zbývá dodat, že historicky je to s Macbethem trochu jako s Richardem III., ze schopného krále se kulturní tradicí stal pravzor královraha a usurpátora, ale když ono je to podané dobře no. "All hail, Macbeth, thou shalt be king hereafter!"

Musím přiznat, že na tak zásadní film mi scénář přišel až moc jednoduchý a dějová linka přespříliš lineární. To samé se týká postavy Emily Blunt (neříkám hlavní postavy, protože tou není), nevěřím, že by někdo takhle naivní (pozor, to se nerovná "s takovými morálními zásadami") mohl tak dlouho působit ve svém oboru. Ona tu ale má zastupovat diváka, seznamovat se s prostředím, nasávat jako houba špínu světa drog i boje proti němu a prakticky celý film dostávat deku, fyzicky i morálně. Coby dramatický záměr chápu, postava tím ale ztrácí na životnosti. Skutečnou hlavní postavou je Sicario, osoba toť velmi podobná Joubertovi ztvárněnému Maxem von Sydowem ve Třech dnech kondora (se kterým má Sicario ostatně společný i ten úhel pohledu, ve kterém nejde o dobro proti zlu, ale o pořádek proti chaosu, alespoň v pohledu těch, na jejichž rozhodnutí záleží). Málomluvný del Toro je muž činu v tom smyslu, že jeho akce hýbají dějem. Hlavní myšlenkou pak je ona věta, že dokud se těch 20 % smažek nezbaví svého zlozvyku, nic se nezmění.