Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Akční
  • Komedie
  • Drama
  • Horor
  • Krimi

Recenze (1 354)

plakát

Machete zabíjí (2013) 

Tohle má teda do jedničky hodně daleko. Rodriguez je sice novodobý král Grindhousu, avšak produkční hodnoty Machete Kills jsou zhruba na úrovni věcí na AmaterskeFilmy.cz a fakt pochybuju, že to byl účel. Chybí cool filtr z Planety Teror, chybí akce, chybí gore a scénář je v tomhle případě už tak strašně over-the-top, že to ani mně nepřišlo hezké. Má to i světlejší momenty, ovšem jenom v první půlce, což vzhledem k délce nestačí. Zbytek filmu se Trejo jenom tváří jako senilní děda a občas prohodí vtípek sám o sobě, jinak nic. Dokonce ani všemi oblíbený Chameleon nevytáhne hodnocení, jakmile si uvědomíte, že ve filmu nemá absolutně žádný smysl. Aspoň že Banderas si svou chvíli fakt dává. Nicméně na pokračování jsem zvědavý, ale tvůrci by si měli dát fakt záležet, aby bylo stejně dobré jako faketrailer. Doufám, že Rodriguez přestane vykrádat (objevuje se zde Sexystrojův penisorevolver z Od soumraku do úsvitu a Desperada a variace na Deppovu slepotu z Tenkrát v Mexiku) a že se vrátí Charlie Sheen, který mě tady svou sebeparodií naprosto odrovnal – skoro mi ty narážky ve vší té blbosti přišly inteligentní –, a samozřejmě Sofía Vergara, na jejíž objemné "oči" bych se vydržel dívat celý den. Mel Gibson super, ale Leonardo DiCaprio by jako The Man in the Silver Mask byla mnohem větší pecka.

plakát

Avengers Přísně Tajné: Black Widow a Punisher (2014) 

Film podtrhující fakt, že Black Widow je jedna z nejzbytečnějších členů Avengers (nejvíc na hovno je Hawkeye, který se tu samozřejmě pro maximální zhnusení musí minout taky) a nezachraňuje ji ani hlas Jennifer Carpenter. Koukal jsem na to hlavně kvůli Punisherovi a ačkoliv tu má několik málo dobrých momentů, je vidět, že zoufalí scénáristé neměli ponětí, jak s ním pracovat. Přestože je v názvu, na plátně ho uvidíte především v druhé polovině minimálně a veškeré jeho přispění do jakékoliv konverzace je pořád dokola plochý vzorec: Dělám věci po svém/jestli ho nezabiju, umřou nevinní lidé/mám výsledky, vy ne. Navíc (zdravím japonské animátory) se radši prohání mezi haldou nepřátel s dvěma pistolemi, než aby na to šel alespoň zdánlivě takticky jako v komiksech, prostě bída. K tomu plná nekonzistentních postav i oponentů (někdy jde kov prostřelil, jindy ne, jedna rána nezranitelného nepřítele nezastaví, druhá odhodí přes místnost...). Mimochodem ta věc, co mezi Avengers nahradila Kapitána Ameriku, je proboha kdo? A vůbec smysl toho všeho mi taky uniká.

plakát

Upírův pomocník (2009) 

Podle plakátu jsem se bál, že to bude kravina, ale popravdě jsem příjemně překvapený. Film sice spadá do stejné škatule jako Harry Potter a spol., kupodivu s ním však stejně jako s Čarodějovým učněm nemám problém. Reilly, Watanabe, Dafoe, Stevenson a další si užívají extravagantní role, a i když někteří z nich znatelně přehrávají, ve výsledku to tak nějak nevadí. Vlastně je to docela prdel. Trochu mě mrzí, že nezadaptovali i pokračování.

plakát

Blesk (2011) 

Jasně, je to klišé – neortodoxní policajt neortodoxně zpracovává zabijáka policajtů –, ale docela to funguje, takže proč ne. Stathamův Brant je navíc fakt parádní, hláškuje a v brutálních scénách řeže padouchy jako by se nechumelilo. A pro hokejku nebo páčidlo přitom nejde daleko. Rozhodně potěšilo víc než z poslední doby třeba Homefront.

plakát

Angel Heart (1987) 

Film s výborným Rourkem (sakra, ten chlap byl krásnej, dokud si nenechal zprznit ksicht plastikama), absolutně nehrajícím De Nirem a největším počtem větráků na minutu. Dokud se do děje nezačnou montovat voodoo a satanské sračky, je to v zásadě fajn detektivka, kterou však sráží iritující hudební vystoupení a kupa zbytečných, táhlých a nudných záběrů, které kromě prodloužení stopáže nemají v celku žádné opodstatnění. Škoda, protože kvůli tomu se zvláště druhá polovina stává v některých momentech takřka nestravitelnou.

plakát

Acid House (1998) 

Boab v hospodě potká Boha, Johnny se vezme prostitutku a feťák Coco kurva Bryce si vymění tělo s dítětem. Forma nic moc, ale ty hlášky budu citovat ještě hodně dlouho. Irvine Welsh at his best.

plakát

Carrie (2013) 

Tenhle film dokonale zabil jakoukoli moji potřebu číst Kingův román nebo vidět De Palmovu verzi. Hodina čtyřicet nudných táhlých záběrů, dementního scénáře a špatných triků. Jelikož Moretz i v sedmnácti vypadá na čtrnáct, fakt nevím, který chuj si ji vymyslel do hlavní role mezi dvacet a více let starými herci. Její záškuby při telekinezi jsou navíc spíš směšné než děsivé a zdejší mentalita psychopatických středoškoláků je fakt úsměvná. Po tomhle se opravdu divím, že má King odvahu svá díla dál licencovat. SPOILER ALERT: Dvě ze tří normálně smyšlejících postav přežijí, když Carrie uplatní telekinezi a jednu z nich prohodí oknem, nebo stěnou nebo co to bylo, přistane na asfaltu jako do peřinky. To jako fakt? No a závěr ve stylu překopané Noční můry v Elm Street... Ježíši!

plakát

Na život a na smrt (2013) 

Tenhle film je třeba brát trochu s rezervou, protože ač je natočený podle skutečných událostí, ono to s tou inspirací ve většině momentů nejspíš zase tak žhavé nebude – autenticita je asi na stejné úrovni jako v případě Zachraňte vojína Ryana –, koneckonců je Lone Survivor akční snímek o speciální jednotce od Petera Berga, a pokud s tím počítáte, no problemo. Přestože se bere podstatně vážněji než Battleship, nejemotivnější část představuje závěrečná přehlídka fotek skutečných účastníků... což mi ani trochu nevadí. Berg se vyvíjí a momentálně je pro mě jedním z nejlepších režisérů v daném žánru. Over-the-top akci a kýčovité scény ala klečící Cage ve Skále prostě můžu.

plakát

Nevyřízený účet (2013) 

Fajn thriller, jehož název je doslovný a americká vlajka na plakátu je fail. Přestože má film 100 minut a je v něm bolestně málo akce, nějak se mu nedaří představit postavy natolik, aby divákovi trochu přirostly k srdci. Zbytečná plejáda vedlejších charakterů a plně nevyužití Statham a Franco. Produkční hodnoty Homefrontu jsou však přesto o dost vyšší než u běžných revenge béček se Segalem a Van Dammem a potěší i na dnešní Hollywood docela překvapivá brutalita.