Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Akční
  • Komedie
  • Drama
  • Horor
  • Krimi

Recenze (1 354)

plakát

Con Man (2015) (seriál) 

"I'll see you in hell!" Firefly miluju, ale jenom proto Con Manovi vysoké hodnocení nedám. Je osobitý, je nerdovský, ale kult z něj nebude. Provázanost s popkulturou je sice super, ale že by se díky tomu tyčil nad jiné, to fakt ne. V momentech, kdy Tudykův humor funguje, jsem dostával záchvaty smíchu. Což ale bylo jenom asi třikrát za celou sérii a spíš u pozdějších dílů. Z počátku mi to přišlo spíš trapné a neskutečně mě iritovala Mindy Sterling. Stravitelné to ale je a prokousat se k vydařenějším epizodám není zase tak těžké, jelikož se seriál dá komplet zvládnout za nějaké dvě hoďky. Ořezat to do devadesáti minut a měli bychom bezva film. | Druhá série podstatně zvedla laťku. Gagy fungují, je tu dost divného humoru a skvělá muzikálová epizoda, takhle to mělo vypadat.

plakát

Po stopách krve (1969) 

Tak nevím. Líbilo se mi tíhnutí k detektivce, ale ani zdaleka mi to nepřišlo tak atmosférické a zábavné jako thrillerový Vrah skrývá tvář. Hrušínský je machr, ale Kalaš k sobě někoho potřebuje a vedlejší postavy v tomhle filmu mají do Brzobohatého daleko. Výborně zvolené téma, ale výsledek mě dostal jenom tak napůl.

plakát

Centurion (2010) 

Římští Expendables, kteří mají příliš mnoho společného s partou Psích vojáků, aby se vám mohli nelíbit. Rozhodně si u mě Marshall zvednul reputaci po tom odpadu jménem Doomsday a strašně moc oceňuji visceralitu (i když ta spartakusovská digitální krev je v první polovině vyloženě směšná) a špinavost, s jakou je Centurion natočený. Příběhově je to vlastně Fury Road, hrdinové jsou dostatečně badass, slyšet Římany fuckovat a assholeovat je k nezaplacení, o Imogen Poots budu mít vlhké sny – posud v pořádku. Problém je, že se Marshall stále nezbavil zlozvyku mít v akčních sekvencích deset střihů na vteřinu. Oproti jiným snímkům (třeba tomu odpadu jménem Doomsday) se tu sice ještě dá relativně orientovat, ale stejně je to opruz. O to víc, že přes všechny zdejší přídomky je Centurion prostě akční film s patřičnými klišé a přidanou hodnotou maximálně v krásných záběrech na krajinu. A nepřehledná akce je pode mě u takhle čistého odvaru zásadní nedostatek.

plakát

Povídky ze záhrobí: Upíří nevěstinec (1996) 

Oproti Demon Knightovi značný propad, ale pořád je to slušná zábava. A to i přes nevytěžený potenciál Coreyho Feldmana a Chrise Sarandona, s nímž se jakožto televizním kazatelem/provozovatelem upířího bordelu mohli pustit do větší satiry. Na druhou stranu je tu ale neustále hláškující Dennis Miller a neuvěřitelně sexy Angie Everhart, se kterou bych si dal říct i po dvaceti letech. Trochu mě mrzí omezená stylizace a trochu víc mě mrzí díry ve scénáři a bez skrupulí mě sere, že až na intro a outro s Crypt Keeperem zde neexistují ironie a černý humor pro Tales of the Crypt příznačné. Akce je vtipná, ale nic extra. Sice nápadně připomíná Od soumraku do úsvitu, ovšem do Rodrigueze má Adler pořádně daleko. O to víc bez asistujícího Dickersona. Pobavilo, ale na rozdíl od předchozího filmu jsem měl pocit, že se Bordello of Blood dal s klidem sestříhat na epizodu seriálu.

plakát

Nesvatbovi (2005) 

Status tohohle filmu nechápu. Je fajn, že jednou někdo nalil velké prachy do komedie, ale zaprvé vtip od poloviny stopáže zabíjí neuvěŕitelná infantilnost a zadruhé příběh je nejhorší představitelné klišé. Postavy postrádají logiku, některé jsou vyloženě samoúčelné, meh. Plyne to rychle, ze začátku se i zasmějete, ale víckrát to vidět fakt nechci.

plakát

Mission: Impossible - Národ grázlů (2015) 

Lepší než Ghost Protocol, ale rozhodně nic, z čeho bych učůrával. Christopher McQuarrie je schopný režisér, což předvedl už Jackem Reacherem, jako scenárista má ale své úlety... což předvedl už Jackem Reacherem. Rogue Nation se totiž s přestěhováním do Maroka taky na podstatnou dobu změní ve slušnou komedii. Jinak ale přes veškerou velkolepost evokuje první díl a snaží se omezit scifistické technologie, takže za to spokojenost. A taky za fakt, že zvládá odkazovat na předchůdce bez přímého citování. Problém je, že po úvodu s letadlem už nepřijde moc lepších věcí. Honička s motorkami je fajn, ale do vrtulníku v tunelu má daleko, akci omezuje PG-13 a těžko hledat film, ve kterém deus ex machina funguje pravidelněji. Co do herců, Tom Cruise hraje svůj standard, působí však trochu sešle. Po čase tu má ale důležitější roli hacker Luther, takže potěší větší prostor pro Vinga Rhamese. Oproti němu je ovšem Rebecca Ferguson castingový fail a Sean Harris bez vousů přímo svatokrádež. Vypadá totiž jako Peggovo zlé dvojče, a když tihle dva dostanou společnou scénu, vyloženě čekáte, že začnou vzpomínat na dětství. Jako výplň před Never Go Back dobrý, ale pro příště se vykašlete na hologramy a vraťte se do Čech. Klidně i s Jeanem Renoem.

plakát

Krycí jméno U.N.C.L.E. (2015) 

Stylový, krásně natočený, atmosférický a zábavný film, u nějž si (po druhém zhlédnutí) rozhodně nemyslím, že by byl jenom forma s nulovým obsahem (ačkoliv zápletka samozřejmě je docela standardní a na ty dvě hodiny vystačí taktak)... ale není to film, který od tohohle režiséra chcete. Ano, je to mnohem víc Ritchie než jeho předchozí dva počiny, ale Napoleon Solo a Ilja Kurjakin, přestože jsou velmi vtipní a sympatičtí a, co se mi moc líbí, velmi subtilně se tu pracuje s jejich osobnostními rysy, prostě nejsou Turkish, Kulkozubej Tony, One Two nebo Archy a před luxusními italskými hotely dám vždycky přednost špinavému Londýnu. Henry Cavill a Armie Hammer jsou fajn dvojka, Hugh Grant si svou roli vyloženě užívá a ze špionážních snímků si to dělá prdel úspěšněji než Kingsman z Bonda, ale i když Ritchiemu fakt přeju v Hollywoodu úspěch, RocknRolla už si říkat nemůže. Přesto – dvojce bych se vůbec nebránil. Ačkoliv se nedovažuju předpokládat, že bychom se jí snad kdy dočkali.

plakát

Labyrint lží (2008) 

Vlastně je to skoro jako RocknRolla, jenom ne tak vtipné. Jinak tu ale taky se sebou všichni vyjebávají a taky tu nejlepší postavu hraje Mark Strong. Leonardo DiCaprio fajn, Russell Crowe na půl plynu a od Ridleyho Scotta bych čekal něco podstatně velkolepějšího. Tempo to má, ale Mnichov, Green Zone nebo Spy Game jsou mnohem zajímavější filmy.

plakát

Tales from the Crypt (1972) 

Hororová antologie, která si zvládá udržet kvalitu čtyřmi povídkami, aby to zabila pátou. Při té Francisovi jeblo a najednou měl potřebu minimálně třikrát recyklovat každý záběr, což mě fakt iritovalo. Jinak oukej. Obsah je přesně tak pulpový, jak se od Tales from the Crypt dá čekat a ani se nesnaží být něčím lepším. Zabijáckého Santu sice seriál zadaptoval líp, ale to filmu můžu těžko vyčítat. Kdyby poslední segment skončil tím, že slepci majora sežerou, dal bych o hvězdu víc.

plakát

Chvění (1990) 

Hororové béčko, které se sice bere s nadhledem, ale přesto nedokáže dodat očekávanou porci zábavy. Možná, kdyby bylo trochu kratší a rychleji odsýpalo. Každopádně se ale málokdy sejde tak sympatické herecké obsazení a triky jsou opravdu parádní. Kultovní status chápu, ale v žánru jsou mnohem lepší filmy.