Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Akční
  • Komedie
  • Horor
  • Drama
  • Krimi

Recenze (1 357)

plakát

Smrtonosná zbraň 2 (1989) 

Tak se uklidníme. Je to sice skvělej film, ale jedničku to skutečně překonává jenom ve dvou věcech – akčních scénách a soundtracku. Co se týče dějové soudržnosti a práce s postavami, tam se to prostě Blackovi rovnat nemůže. Každopádně, Donner tímhle mnohem odlehčenějším a vtipnějším pokračováním udal Smrtonosné zbrani úplně nový směr. A je to velmi zábavný směr, plný sympatických postav, vtipných hlášek a – jak už padlo – parádní akce. Jenom je to prostě věc mnohem bližší Maverickovi než Poslednímu skautovi. Což není nutně špatně. Ale ten Black to prostě dovedl napsat temněji a důmyslněji než Boam. A mně jeho styl vyhovuje víc.

plakát

Vraždy v Yorkshiru: 1974 (2009) (TV film) 

Depresivní konspirační thriller, zabalený do detektivního příběhu. Víc než o zločin v něm ale jde o proměnu a rozpad ambiciózního novináře, nevyhnutelně směřující ke krvavému finále. Odmítnutím poskytnou divákovi v tragickém ději jakékoliv uspokojení to připomíná Get Carter a jiné starší britské věci. Bezradná atmosféra zachycena geniálně a Andrew Garfield překvapil. Určitě sjedu i další díly.

plakát

Pojď za tátou (2019) 

Napínavá podivnost, která začne jako dusivý domestic thriller, jen aby v půlce přehodila výhybku a stala se brutální černohumornou vyvražďovačkou. Scénář sice v té druhé polovině nedrží úplně pohromadě a chybí mu jeden záporák k tomu, aby poškrábal vaše OCD, ale vyzvratovaný je výborně, akční scény jsou super a krev stříká extenzivně a frekventovaně. Elijah Wood si může na seznam připsat roli dalšího podivína a Martin Donovan nutně potřebuje vlastní Taken. Produkování Turbo Kida a Houseboundu Timpsona očividně poznamenalo tím nejlepším způsobem. Bezva věc.

plakát

Do temnoty - Tělo (2018) (epizoda) 

Zábavný thriller postavený na premise, co by se stalo, kdyby s sebou o Halloweenu někdo tahal po ulici opravdovou mrtvolu. A kdyby ji potom ztratil. Spousta krve, napětí, černého humoru a neskrývaného odkazování – snad se na stejnou úroveň vyškrábou i další díly.

plakát

Rozhovor (1974) 

Někde v tom ten thriller schovaný je, pro mě bohužel utopený pod příliš rozvláčnou charakterovou studií člověka, který ani není extra zajímavý. Těch nemnoho zvratů, co to má, jsou fajn, Harrison Ford skvělý v záporné roli, stejně jako umírněný Hackman a vyústění je velmi efektivní, ale popravdě si myslím, že nejlepší, co z tohohle filmu vzešlo, je Hackmanova role v Nepříteli státu.

plakát

The Art of Self-Defense (2019) 

Zábavná a chytře napsaná satira toxické maskulinity, plná kouzelně strojených dialogů, černého humoru a bizarních příběhových mechanik (kopání pěstí). Pomalejší a mnohem temnější, než to vypadá z traileru, a s jasnou inspirací ve Fight Clubu, ale naprostě sebejistě si jdoucí vlastní cestou. Rileyho Stearnse rozhodně budu do budoucna sledovat.

plakát

Králíček Jojo (2019) 

První Waititiho film, který není lepší než ty předchozí. A jasně, vím, že překonat Hunt for the Wilderpeople je těžko dosažitelný cíl, ale Jojo Rabbit měl všechny předpoklady k tomu, aby se mu to povedlo: nečekané zasazení, dadaistický humor, scény specificky navržené za účelem pročistit vám slzné kanálky a Waititiho jako Hitlera. Jenomže z téhle mozaiky toho drží pohromadě překvapivě málo a výsledkem je spíš kotlík nevytěženého potenciálu – jak na poli komedie, tak dramatu. Ani jednoho tu totiž není dost a ještě o sebe zvládají vzájemně zakopávat... ale hlavně to díky rozjetí příliš mnoha příliš zběžně zpracovaných motivů nedokázalo vytěžit zlato v podobě Rosie, kapitána K a nakonec ani toho Hitlera. Nebudu se tvářit, že jsem se u toho nesmál, nebo že jsem u těch nejlepších momentů nemusel zamáčknout slzu, hlavně když ty nejlepší momenty jsou na úrovni Martina McDonagha, ale popravdě si myslím, že – jakkoliv Waititiho miluju – ten McDonagh by to dostal úplně jinam.

plakát

Strašení (1963) 

Krásně natočená (v HD je to fakt lahoda) klasika příběhů o strašidelných domech. Hlavní hrdinka Eleanor sice od začátku není moc sympatická, ale jak děj postupuje, dozvídáte se o ní víc a víc – že není v pořádku, proč v pořádku není, po čem touží a proč a jak moc je osamělá. A o tom to celé je. A samozřejmě taky trochu o paranormálním vyšetřování, duchách a samovolně se zavírajících dveřích. Ale hlavně o osamění – o tom ostatně Shirley Jackson jednu dvě věci věděla a jde o opakující se motiv jejích knih. Nebýt zbytečných voiceoverů, byl by to dokonalý film.

plakát

Na nože (2019) 

Film od fanouška detektivek pro fanoušky detektivek. Chytrý a zábavný a skvěle pracující s diváckými očekáváními a žánrem. Nebere se přehnaně vážně, ale zároveň přistupuje s citem ke všemu, co vážné být potřebuje. Celkem i chápu, že by rozuzlení někomu mohlo připadat překombinované, ale pokud ujíždíte na Sherlocku Holmesovi, Poirotovi, Maigretovi nebo dokonce Columbovi, naprosto jasně uvidíte, že to rozuzlení je volba, a přinese vám to ohromnou radost. Svět potřebuje víc detektivek jako Knives Out. Odteď prosím jednoho Benoita Blanca ročně, dokud Craigovi nebude aspoň pětasedmdesát.

plakát

Na hraně temnoty (2010) 

Polithrillero hardboiled kriminálka, která podrtila scandinoir dřív, než byl cool. Klasický pulpový detektiv s prstem na spoušti a jasným morálním kompasem, stárnoucí zabiják s britským přízvukem, který řeší problémy pro vládu a ve kterém se hnulo svědomí, a korporace, co se rozhodla vyřešit svoje problémy vlastními metodami – jenže v těch vlastních metodách zastala velkou roli dvouhlavňová brokovnice a jedním z těch problémů byla detektivova dcera. Rozjezd je pomalejší, ale jakmile se Craven naplno vloží do pátrání, je to naprostá nahláškovaná brutální lahoda. Pro příznivce drsné školy povinnost.

Reklama

Reklama