Georgiana

Určitá část korejských serálů sice končí happyendem, ale pro mě ne moc chytrým.., jako v tomto případě jinak skvělého seriálu. Do předposlední epizody máte pocit 5-ti hvězd a libujete si jaká je to krásná fantasy pohádka /Ikdyž to taky není úplně přesně, ta duchařina byla místy pěkně strašidelná, jestli to takhle chodí.. :D/, ale jedním dílem /SPOILER: ..kdy reinkarnací začínají hrdinové od znova./ ukončí celý příběh tím, že utlučou story 19-ti dílů předchozích.. Tak jednoduchý by to mohl být konec - škoda.. Zobrazení Pána nebes a podsvětí bylo skvělé! /Jak se nahoře pošťuchují u té hry je naprosto úžasné ^^./ A kdo zná hlavní hrdinku jako Gumiho, tak ví, jak báječná je. Hlavní hrdina je taktéž bez chybičky. Zalíbil se mi ve filmu Virgin Snow (2007), ale ze seriálu Time Between Dog and Wolf (2007) jsem byla docela otrávená. Tady je jak vyměněný! Bojové scény jsou pohádkově dokonalé, ale ona to pohádka je a já mu věřila každý pohyb a to v předchozím seriálu ani jeden.. jak je to možné? Asi ta vojna.. Hudba je teda masakr :), skvělá! No a nakonec si každý musí uvědomit, že Korejci maj prostě prachy.. Takové efekty - báječné! O kostýmech nemluvě :)! Hvězdu strhávám za poslední díl, dívám se na to ze všech stran, ale poslední díl nechci znát! /Vyřešení situace je sice odměna pro postavy, ale ne nutně pro diváka./

:) Jsem ráda, že jsem si to pustila a nedala na blbej pocit v souvislosti s pofidérním názvem "Love 911". Bylo to fakt super. Ve chvíli, kdy jsem byla vystreslá, tak to tím šupem přehodili do fóru. Docela jsem se pobavila. To se bude ještě hodit.. Hlavního hrdinu jsem znala, hrdinka byla příjemným překvapením. Velitel má u mě boda.

Big, tak toto je pro mě korejská seriálová perla. Kolikrát má člověk chuť pustit si něco celé od začátku?! Každá postava je ve mně nesmazatelně zapsaná, protože každá scéna, vtip mě odrovnal. Všichni byli bezvadní; rodina hrdinky /její bratr XD, "America!"/, učitelský sbor /pan učitel rovná se pro mě "Růže" XD/, Ma Ri z Ameriky atd. Někdy jsem vřískala až do roztrhání bránice. /Hmm a americké sitcomy? Kdeže ty loňské sněhy jsou?!/ Min-jung Lee byla skvělá a Yu Gong? Ten ve mně asi už navždy zůstane v roli Kang Kyung Joona, teenagera. Kdyby přede mnou někdy vystoupil tímto způsobem, tak nebudu mít problém mu nevěřit! On to prostě byl kluk s tělem třicátníka XD. /Už jen ty pohyby, ksichty, chování, myšlenkové pochody... XD/ Bylo tu zároveň tolik dojemných situací, které v tom komediálním prostředí pak vyzněly mnohem silněji než ubrečené dorama od začátku až do konce.. Na 16 dílů nadprůměrně nadupanej seriál, žádný pocit protahování. Od herců přes scénář, OST, prostředí,.. bylo to prostě geniální. Druhá třetina krásně gradovala a vše se stávalo napínavější a silnější. (...) 19. 11. 2012 Po vyprchání maximálního nadšení mírně přehodnocuji posledních pár vět. Je pravda, že to režisér udělal fikaně, aby se mělo o čem diskutovat, ale máte pravdu, šlo to ukončit líp, šikovněji... Musím uznat, že to někoho fakt může zklamat.

Nádherný herecký koncert Lee Joon-giho, jemuž historické postavy náramně sedí, a to nejenom pro jeho nevšední vzhled. Je to prostě korejský princ v jakékoli roli. Je vidět, že tvůrci měli na tento projekt dostatek času, jelikož seriál neztrácel tempo a byl poměrně vyvážený a konec naprosto báječný. Celá banda herců se mi vryla do paměti, bylo vidět, že si to každý naprosto užívá. Mám dojem, že Lee Joon-gi prohlásil, že si s kolegy velmi sedl, i když herci byli o dekádu i více mladší. LJG byl výborný ve všech bojových scénách, které dotáhl zkušenostmi k dokonalosti. Ano, u IU mohli ubrat na frekvenci vystrašených oči apod., ale to by nebyla Korea a já to beru, líbila se mi. Můžeme hledat nelogičnosti, ale já jsem byla v pohádce, která by bez nich nebyla vystavena. Nějaké scény by si zaslouzily větší kompars. Ačkoliv na začátku seriálu byla scéna krásně nadupaná, koncem se nejak šetřilo. Osmý princ byl chodící charisma. Dějová linka byla úžasná a vztahy nebyly přímočaré, ale plné planných slibů či změn v rozhodnutích. To se mi velmi libilo. Naprosto každá postava byla černo bílá a tvůrcům se povedlo uvádět diváka na rozcestí, kdy se sám těžce snaží hledat vhodné východisko. A nakonec o všem může dlouho přemýšlet. Skvělé.

Hádám, že první tři díly pro mě byly víc než útrpný. Kýčovitý amerikánsktví mi lezlo neskutečně na nervy. (Bože, proč je tahle představa jejich modla?) Nuda, kýč, nuda,.. Myslela jsem si, že to fakt nechám plavat. Ale návrat do Koreje byl záchranný zlom a začalo se tam rýsovat cosi, co mě tak neodpuzovalo. Lee Min Ho, Lee Min Ho... tentokrát mu nedám takovou nálož. Role mu sedla značně víc než ve Faith, kde byl jak leklá ryba. Nicméně jeho rival v podání Kim Woo-Bina byl jiná liga. Jeho charisma Lee Min Hoa stejně lehce rozdrtilo. A Park Shin-Hye? Vždycky když natahovala a tupě zírala, což bylo cca polovinu epizody, jsem obracela oči v sloup. Navíc s písničkou Love Is The Moument to mělo fakt grády :D! Byla jsem překvapená po poslechu OST, jaký je dobrý. Jedna písnička vedle druhý. Ale čeho je moc, toho je moc. :D Na druhou stranu mně "tohle nic" v další polovině epizod neskutečně uteklo.. Když už, tak jsem viděla dost tváří, na které se budu těšit napříště. Čekala jsem průměr, který láká na zbožňované tváře, ale je z toho těžký podprůměr.

Začalo to jako perfektní oddychovka, která se už od prvních minut sledovala jedna báseň, kdy jsem zbaštila hned několik dílů za sebou, takový podmanivý příběh zaobalený do příjemné nadsázky.. /Hlavní hrdinku byste zpočátku sice nejraději profackovali, ale později poznáte, co se za její tvrdou slupkou skrývá, tak jako to poznali hlavní hrdinové :). A místo na hozenou botu si zavzpomínáte nad tím, jak škrondala v krabičkách od kapesníků../. Bohužel >_< kolem 10. dílu ta story hodně spadla, v souvislosti s hlavním hrdinou (známe ty korejské problémy..), s cílem příběh zdramatizovat, mě to však nechalo úplně chladnou a do 13. dílu jsem přemýšlela proč to takhle zpackali.., nicméně pak nastal jiný zlom a příběh mě opětovně začal zajímat, uf! Takže z toho nakonec vybruslili poměrně obstojně. Ve stručnosti je to takový balík "vše v jednom" zahrnujicí tanec, zpěv, lásku, smutek, hon za úspěchem atd. Tak pokuď chcete vypnout a ne filozofovat, tak toto by mohlo obstát. /Pozor na české titulky, ty raději ne../

Tak toto je čistých 5 hvězd. A proč? Protože tento žánr je přesně můj šálek kávy… Není to příliš dětinské, není to nudné a nekoukala jsem na seriál, který by začal a končil vždycky tak napínavě jako tento.., ústřední dvojici prostě nemůžete nemít rádi a vedlejší postavy vyplňují vtipné scény, u kterých jsem se "málo" nasmála. Co si víc přát?! Ideálních 16 dílů, které vám utečou jako voda a bude vám líto, že už je konec.

Akčních filmů je přehršel a těch, které bych si pustila znova, je také dostatek. Stručně, film nepřináší nic nového a překvapujícího. V první půlce jsem se navíc hodně nudila. Neměla jsem to mrazení po zádech, které u takových filmů očekávám. WSJ je bez debat numero uno. Dala bych mu více prostoru a to nejenom proto, že se na něj hezky kouká. :P Oceňuji to, že se film obešel bez romantické linky.

Tento příběh se snad ani reálně uchopit nedá, i když se tak tváří. Obsah (poslání) je zde vskutku na výši a v podstatě je jedno, že jsme v Koreji, ten či onen pracuje v té a té firmě atp. Tak, jak nám to autoři naservírovali v Padam Padam, tak i zde postavy řeší existenciální otázky. /Musí lidé mít důvod, proč žít? Jak bez něho můžou žít, bez nějakého smyslu?/ Právě s tímto přístupem jsem se stala asi imunní a dokázala vstřebat opravdu ošklivé nelogičnosti, jinak si to nedokážu vysvětlit (viz konec). Na každý díl jsem se opravdu těšila, zápletka falešného bratra mě neustále držela v napětí, hudbu a kameru si užívala, herce zbožňovala (A to jak In-Sung přehrával jsem žrala!). Co stojí vždy za zmínku, je samozřejmě konec, kterých se už předem bojím.. Seriál naštěstí nemá závěr, u kterého bych pociťovala nějakou "zradu". Ale žel, je to konec v náznacích a každý si ho může vyložit jinak. Mohlo by to někoho otrávit. /Některé pikantérie (spoilery): Jak uvažoval prezident Kim? Ví, že So-Ra má ony peníze, ale chce se prostě Oh Soa zbavit, tak proč už tak dávno neučiní? Proč ho musí zabít Moo-Cheol? Pak se v posledním díle dozvíme, že peníze najednou (!) potřebuje a tak si všichni dají pokr a voala – penízky jsou v pár minutách vyřešeny. Též scéna s kamerovým systémem byla úsměvná, to jsme měli najednou scénář. Celou dobu řešíme, jak Young to takhle nenechá a jednou se karta obrátí a Wang si to odskáče. Dokázala by Young takto odpustit?/

Nemám v lásce pokračování - v čemkoliv, znáte to.., skončit se má v tom nejlepším! Božíčku, ale u této série se to tak nabízí, že? 8) Začnu od konce, který se u korejských seriálů tolik řeší. Volejte sláva! Pro mě jeden z mála konců z kterého jsem byla opravdu, ale opravdu nadšená. Dal se už předem tušit, ale přesto mi vyrazil dech!! Je to seriál, který byl velice očekávaný a nemůžu jinak - po právu opěvovaný. Jak už někteří zmínili, byla tam určitá místa, která trošičku nudila nebo tam dokonce vůbec nemusela být, situace, u kterých si občas klepnete do čela, ale v porovnání s ostatníma seriálama to je prostě pecka a tu neskutečnou práci vidíte v "každém záběru", v úžasném soundtracku a v podmanivých hercích. Zmíním Choi Jin-Hyuka v roli Wol-Ryunga - ta role mu byla šita snad na míru (!?) nebo úžasného Bong-Choola s jeho červenýma tvářema (Poznamenané nejspíš nemalým douškem nějakého moku. :D) a protáhlým hláskem, který mi ještě teď zní v uších :D a dále tichý master Sung Joon, jemuž stačí oči, aby řekl, co si myslí - podobně jako v sérii White Christmas (2011). K hlavní dvojici se snad nemá cenu vyjadřovat...