Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Animovaný
  • Krátkometrážní
  • Akční

Oblíbené seriály (10)

Zoufalé manželky

Zoufalé manželky (2004)

Můj nejoblíbenější seriál všech dob, u něhož roste mé zaujetí s číslem natočené série, což je pro mě u seriálu opravdu nezvyklé. Už si ani nepamatuju, kdy jsem poprvé viděl tu nejúžasnější partičku předměstských zoufalých manželek, ale kdybych to datum znal, tak by bylo jedním z mých nejdůležitějších v mém seriálovém životě. Prostě jsem si ten "spolek nešťastných paniček" hned zamiloval. Věčnou smolařku Susan, která mnohdy jedná dřív a potom přemýšlí. Vždy upravenou a elegantní grácii Bree, která se opravdu v posledních dílech vybarvila. Továrnu na děti Lynette, která žije v kolotoči rodinných problémů. Krásnou a mnohdy sobecky jednající Gabrielle. A náruživou, vždy smyslnou mrchu Eddie, jejíž srdce však není tak zkažené, jak by se mohlo zdát. Velkou pochvalu bych chtěl vzdát módním návrhářům, kteří oblékají "zoufalky", protože je na ně vždy radost pohledět. Opravdu se mi libí takový ten epizodní rámec, kdy vždy na začátku Mary Alice mluví o nějakém problému a v závěru se k němu opět vrací a to vše v doprovodu neuvěřitelné hudební stránky, jejíž krásu pouhými slovy vyjádřit nemohu. Ze všech osmi sérií se mi nejvíce líbily tyto díly - "růkojmí v obchoďáku" (03x07), "tornádo na Wisteria Lane" (04x09-10), "Eli Scruggs" (05x13), "smrt Eddie" (05x19), "zřícení letadla" (06x10), "co by kdyby" (06x11), "závěr 6. série" (06x23), "návrat Paula" (07x01), "výtržnost na Wisteria Lane" (07x10), "minulost se opakuje" (07x16), "závěr 7.série" (07x23) a (úplný) "závěr 8. série" (08x23). Osm let uteklo jako voda, ale jsem rád, že se tvůrci rozhodli skončit, protože se mi v poslední sérii začaly některé charaktery neskutečně protivit. Zkrátka pro mě absolutní ikona všech seriálů, což bude pro mě platit navždy(!) a jak řekla Susan o Eddie, tak já o "Zoufalkách" říkám to samé - "ONE OF THE KIND". P.S. Závěr s duchy Wisteria Lane byl famózní!

Panství Downton

Panství Downton (2010)

Panství Downton je pro mě jednoznačně perlou a třešničkou na dortu na poli historických seriálů - odehrává se v 10. letech 20. století v nádherném prostředí Anglie a společně s poutavým scénářem Juliana Fellowese, překrásnou hudbou a kvalitními hereckými výkony jde o můj šálek kávy. Moc se mi líbí výprava, kostýmy a celkově dobová stylizace, která je nesmírně autentická. Z herců mě samozřejmě nejvíce oslovila Maggie Smith, ale i ostatní členové ánsámblu jsou mi sympatičtí. Zkrátka taková rozšířená a vylepšená verze Gosford Parku v seriálovém formátu, kde se střetává mnoho z mých oblíbených filmových aspektů, které ve výsledku tvoří nezapomenutelnou spektakulární podívanou.

Simpsonovi

Simpsonovi (1989)

Když Matt Groening vymýšlel Simpsonovi, tak měl u sebe prý jen žlutou pastelku. Osobně moc žlutou barvu nemusím, ale v tomto případě to neřeším, protože jsem si tuto šílenou rodinku za ta dlouhá léta sledování velice oblíbil. Jelikož "žluťásci" běží už necelé tři dekády, tak je kvalita jednotlivých dílů a sérií kolísavá či stoupavá, nicméně v tomto případě se s tím musí holt počítat. Každá z pětice naprosto odlišných hlavních postav má svoje osobní kouzlo, ale i tak mám nejradši Homera a jeho opilecko-nemotorné eskapády. Na Simpsonových oceňuji zejména scénář, který je často dobře promyšlený a vedle velkého množství vtipů obsahuje rovněž spoustu narážek (nejen) na dobovou situaci. Doplnění o speciální čarodějnické díly, množství hostujících hvězd a parodie na různé filmy a seriály jsou jen třešničky na už tak dosti chutném dortu, který je plný (černého) humoru, ironie a satiry. Zkrátka velmi kvalitní humor podávaný v lehko stravitelných dvacetiminutovkách, ke kterému se rád a celkem často vracím - navíc kdo by si nezamiloval Homera, jak se zoufale snaží sestavit gril! P. S. Jedna z mých nejoblíbenějších hlášek od Homera: "Když člověk přijde o vlasy, přepadne ho stesk. Je to, jako by ti na hlavě chcípl milovanej pes."

Vraždy v Midsomeru

Vraždy v Midsomeru (1997)

Už od mala mám rád u televize spíše napětí než smích a toho se mi při sledování tohoto anglického skvostu dostává mnohdy po masách. Anglická filmová a seriálová produkce je pro mě jedna z nejlepších a touto sérií jsem se ve svém přesvědčení utvrdil. Opravdu se mi líbí to ponuré a často deštivé prostředí anglického venkova, kde je vraždění kohokoli, čímkoli a všelijakým způsobem na denním pořádku. Někdy si říkám, že za tu dobu museli už vyvraždit aspoň jednu celou vesnici. Ale to je jen pouhý detail! Zápletky jednotlivých dílů jsou vždy pro mě zbrusu nové a unikátní a nikdy se mi zatím nepodařilo přesně určit pachatele, což mě opět posílilo v mém přesvědčení o vysoké kvalitě tohoto seriálu. A ikdyž je stopáž oproti velké spoustě seriálů více jak dvojnásobná, tak tvůrci nemarní ani jednou minutou a celkové rozvržení děje je skvělé. Zkrátka krimi seriál se vším všudy, kde se mi mimo jiné strašně líbí úvodní a závěrečná depresivní melodie hraná na theremin (btw ten nejšílenější nástroj, co jsem kdy viděl a slyšel), která je posledním dílkem už tak dost perfektního celku.

Až tam nezbyl žádný

Až tam nezbyl žádný (2015)

Na úvod musím říct, že vedle Vraždy v Orient expresu jde bezpochyby o nejlepší detektivku z pera Agathy Christie, která si mě naplno získala. Divák má na tři hodiny možnost sledovat naprosto dechberoucí podívanou, která těží hlavně z úžasně vybraného hereckého obsazení a z velice dobře napsaného příběhu. Jeden osamělý ostrov, jedno velké sídlo a deset lidí, kteří se v minulosti dopustili zločinů, za které nebyli potrestáni + jedna celkem děsivá říkanka předpovídají jednotlivá úmrtí všech přítomných. Líbilo se mi zakomponování flashbacků do děje, takže měl divák možnost se v průběhu děje dovídat bližší informace o jednotlivých postavách a jejich zločinech, a mohl si na každého vytvořit názor. Vedle toho musím rovněž pochválit práci s kamerou, která nabízela jak symbolické detaily tak děsivě nádherné záběry panství na ostrově, a vedle toho rovněž působivý a nepřeslechnutelný hudební doprovod, který skvěle dotvářel dusnou atmosféru a nemožnost útěku z ostrova. Zkrátka velice zdařilý televizní projekt, ve kterém se snoubí hned několik mých oblíbených prvků a aspektů, které ve filmech či seriálech vyhledávám, a který byl rozhodně mým šálkem kávy. A že to byla sakra dobrá a kvalitní káva!

True Blood: Pravá krev

True Blood: Pravá krev (2008)

O seriálu jsem slyšel už dříve, a protože miluju upíry, tak jsem se konečně rozhoupal a rázem jsem se dostal do kolotoče sledování této jaksi "kontroverzní" série, která je úžasnou směsicí hned několika žánrů a dává zcela nový náhled do upířího světa. Snad každá z postav mi v nějakém díle lezla na nervy, zatímco o pár momentů jsem ji zase zbožňoval - sympaticky otravná Sookie, Tara se slovníkem dlaždiče či věčně nadržený Jason. Jelikož má 1. série dosti nádech krimi, tak se mi to líbilo o to víc, zvláště proto, že jsem nepřišel na vraha až do rozuzlení. Bod navíc! Zamiloval jsem si tu úvodní o hodně depresivní znělku, stejně jako vždy otevřené konce, useknuté v tom nejlepším, takže jsem prostě musel sledovat dál a dál. Ti prevíti (v dobrém slova smyslu) autoři věděli jak na to! Takže zkrátka opravdu vyjímečný a originální seriál, který se nemusí líbit každému, což chápu a který jako každá jiná série v prvních dílech nenadchl, ale pak se to vezlo rychlostí světla. Vzhůru na 2. a 3. sérii!!! ... Druhá série byla opravdu zamotaná se spoustou nadpřirozených stvoření a třetí série byla opravdu napínavá a skončila dosti otevřeným koncem. Teď bude dlouhé čekání na 4. sérii, které se nakonec vyplatilo, protože jsem byl nadmíru spokojen s novými charaktery a osudy hlavních postav.

Will a Grace

Will a Grace (1998)

Normální gay Will vs. praštěný gay Jack, věčně sjetá a nalitá Karen a "úzkoprsá" a nenasytná Grace. To je čtyřka, na kterou jsem se každý všední den po několik měsíců fakt těšil. Je pravda, že poslední epizody v něčem pokulhávaly, ale na druhou stranu finále bylo zvládnuto excelentně. Opravdu jsem se občas dost válel smíchy a to hlavně při rozhovoru Jacka a Karen na jejich mnohdy nesmyslné téma, či při depresích Grace řešených kuřetem. Tu hvězdu dolů dávám za poslední slabé epizody a za slizouna Lea (toho jsem fakt nemusel).

Vlčí mládě

Vlčí mládě (2011)

Pro Teen Wolf mám vážně slabost, a byť se na tomto seriálu najde i pár věcí, které osobně nemusím či nevyhledávám, tak i přesto se vždy těším na nové díly, monstra i zápletky. Líbí se mi, že jde o žánrový mišmaš - každý díl nepostrádá akci, je zde obsaženo několik romantických linií a nejdůležitější je pro mě ona fantasticko-mysteriózně-hororová složka, kvůli které jsem se začal na seriál dívat. Odjakživa mám rád vlkodlaky - vlastně jde o moje nejoblíbenější filmové monstrum. V Teen Wolf nemají (ve většině případů) sice tradiční chlupatou vlčí podobu, ale jde o teen-seriál, tak budiž, lze to prominout. Dokonce jsem si i zvyknul na množství zpomalených záběrů, přehnaně okatých pohledů (které naštěstí nejsou tak debilní jako v Twilight) a v neposlední řadě na občasné výkyvy v chování postav, které byly někdy na pěst. O největší porci zábavy se v seriálu stará Stiles, jehož charakter funguje na jedničku, zejména v prvních seriích ve spojení s Derekem, nicméně i ostatní postavy si čas od času ukradnou nějaký ten fór pro sebe. Ze všech dějových linií a monster mě vedle vlkodlaků asi nejvíce zaujala Banshee, Dread Doctors, Kanima a Beast of Gevaudan (na kterou jsem poprvé narazil u Bratrstva vlků). Zkrátka seriál, který je mým šálkem kávy v mnohých směrech, byť nemusí být každému po chuti, ale máte to jako s tou kávou - ne každý ji též pije rád nebo často.

Putování s dinosaury

Putování s dinosaury (1999)

Dinosauři ... to je můj šálek (resp. hrnec) kávy. Už odmalička jsem byl fascinován těmito úžasnými tvory, jejich rozmanitostí, velikostí a krásou. Tento seriál jsem sledoval poprvé tak před osmi lety a vždy jsem se těšil na nový díl. Jednotlivé epizody nebyly dlouhé, komentář byl dobře namluvený a vypravěč se nesnažil zahltit diváky spousty informacemi najednou, ale podával je po kouskách. Pro mě jednoznačně nejpovedenější dílo z produkce BBC.

Jízlivě tvůj

Jízlivě tvůj (2013)

Hovory s nesmrtelnou a nic netušící matkou. Neustálé slovní přestřelky, hašteření se a narážky toho nejostřejšího kalibru. Ujišťování se o stavu prastarého domácího miláčka. Opakované představování staré přítelkyně. Takhle bych mohl určitě ještě chvíli pokračovat, s výčtem prvků, které se objevují prakticky úplně v každé epizodě tohoto neuvěřitelně humorného britského sitcomu. Herecké obsazení je naprosto perfektní - McKellen a Jacobi hrají (či "hrají") přesvědčivě, de la Tour je vychlastaná a flirtující komička každým coulem a pro mě doposud neznámý Iwan Rheon mě rovněž mile překvapil. Toto nesmírně sympatické kvarteto je doplněno o další vtipné vedlejší postavy, které baví stejně jako ony hlavní charaktery. Pro někoho to může být opakování toho samého, stále dokola, ale na mě to funguje, protože já se královsky bavím a směju se téměř nepřetržitě. Zkrátka excelentní, nekonečně zábavný a velmi dobře obsazený sitcom, který mi opravdu sedl.