Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Horor
  • Animovaný

Recenze (445)

plakát

American Horror Story - Murder House (2011) (série) 

Naprosté seriálové překvapení a dokonalost mezi dnešní produkcí, přízrak z čistého... pekla. Směs mnoha různých inspirací, mnohdy by se dalo říct i vykradačka, která ovšem původnímu zdroji dává nový rozměr a ukazuje ho v hlubších souvislostech. Tvůrci kombinují všechno možné - krvavé zločiny a násilnou minulost, která prosakuje některými místy Ameriky napříč generacemi (Richard Speck, Charles Manson, masakr na Columbine High School, únosy UFO, experimenty na lidech a mnoho dalších), různé děsivé 'urban legends' a prvky z děl cizích (Rosemary's Baby, A Clockwork Orange, The Shining, Twin Peaks nebo Trierovo Riget). Splétá tísnivou síť příběhů a charakterů, kdy se minulost a budoucnost nevyhnutelně ovlivňují a žádný čin nezůstává bez odezvy, ale ukládá se do daného místa jak jizva v geologické vrstvě. Postavy, ať už mrtvé či živé, jsou k této ráně lákány jak můra světlem, která si ovšem až pozdě uvědomuje, že jí hoří křídla. Charaktery v tomto seriálu jsou snad ukázkou těch v součastnosti nejvrstevnatějších a nejkomplikovanějších postav, s mnoha tvářemi, z nich žádná není jednoznačná. A přesto žádná tvář není navíc či na efekt. Velký úžas, když jsem si uvědomila, že seriál drží především výborně napsané ŽENSKÉ postavy, což je v žánru něco málokdy viděné. Na technické stránce snad není ani nejmenší flíček - výborná kamera, světlo, kulisy, fantastické herecké výkony (brilantní, BRILANTNÍ Jessica Lange!!), scénář se zvraty v tu pravou chvíli... snad jen k jinak výborně vybranému soundracku mám osobní připomínku, kdy mi vadilo přílišně rušivé zařazení tracků z jiných děl (Twisted nerve z Kill Bill, Draculovský soundtrack nebo i Shawova Nightmare, která mi rezonuje s Bioshockem), i když chápu potřebu tvůrců takto diváka odkázat. A musím vyzdvihnout použítí stejného hereckého štábu z první řady i v řadě druhé, kdy herci hrají v mnohých aspektech postavy podobné a přesto jiné, a ještě k tomu zasazené v hlubší minulosti. Temno a časová komplexnost se tak ještě prohlubují a divák získává dojem, že to sahá až někam k prapočátkům a minulým životům. (Karma is a bitch, baby!) Vše sedí jak hrnec na prdel a jen zesiluje spletitou, ale logickou temnotu, která bubnuje až někde hluboko na lidské podvědomí a kolektivní strachy a viny. Protože prohnilé základy našich domů, postavených na půdě tvořené rozloženými těly obětí našich zločinů, které usilovně ignorujeme, stejně jednou spadnou.

plakát

Avengers (2012) 

Ještě jsem nevychladla z kina, ale už můžu říct, že tohle je ten nejcoolovější superhrdinský film za dlouhou dobu. Všichni ti Iron Manové, Thorové a Captaini Amerikové se tolik šetřili jen pro to, aby mohlo vzniknout TOHLE. Svižné tempo, jedna hláška za druhou, bez jakýchkoliv sentimentalit (tedy, ne v takové míře, v jaké je to u komiksáků zvykem) a žádný romatický líbačky, jen krásně čisté -smash, bum, prásk!- Ve chvíli, kdy už se strachujete, že to spadne do vážné či dojímací stoky, někdo shodí celou situaci nečekaným a přesto nekřečovitým gagem. Všichni hrdinové dostávají stejně prostoru, nikdo nevyčnívá a nikdo nestojí v pozadí (no dobrá, ten Stark je přecijen vidět nejvíce) a Loki ♥ je božsky zoufalý. Zatímco X-meni zůstávají králi vážnějších a uvěřitelnějších superhrdinů, Avengers jsou zase cool. Původní představovací filmy jednotlivých postav dřely úporností a nutností, to se zde však neděje, naopak z toho sálá nakažlivé nadšení pro věc. Zkrátka Avengers splnili vše, co se od nich očekávalo - svižná nenáročná popkornová oddychovka, nerdgasm pro všechny fanoušky. A to v takové míře a kvalitě, jako málokterý blockbuster předtím, tudíž dávám plně zasloužených pět *. PS: K srovnávání s Avatarem či Temným rytířem - tohle si na rozdíl od nich na nic nehraje a nesnaží se být něčím víc. Naopak přiznává: 'jsme jednodušší, s jasným cílem výdělku a pobavení. Ale jsme v tom sakra dobří.' A takovou upřímnost mám ráda.

plakát

Farscape (1999) (seriál) 

Do frelu s BSG a dalšími strašně opravdovými a racionálními "sci-fi" seriály! Proboha, jak jsem mohla tenhle bizarní opus tak dlouho míjet. Finální zlom byla 'dvoustá epizoda' v SG1 a ta WTF narážka na Farscape (http://www.youtube.com/watch?v=jOXLnPetjao&feature=related), kdy jsem musela vědět, co to bylo kurva zač. A nebyla to chyba, protože to je po SG druhá největší sci-fi jízda mého života. Zezačátku jsem se bála Bena Browdera, jelikož ve StarGate se mi naprosto znechutil. Tady ovšem nehraje žádného čestného amerického skauta, ale postupem času naprostého magora, všechny postavy jsou bez šablon, neexistuje "temná a světlá strana", každý je sám za sebe a všichni se neočekávatelně, ale ne nelogicky, vyvíjejí. Charaktery jsou tou nejsilnější zbraní Farscape, žádný z nich na konci nezůstane stejný jako na začátku a o nikom se nedá říci, že by byl čistě zloduch/klaďas. Ani i Scorpiusovi ne, všichni mají v sobě obě složky a proto se jim nedá nefandit. Bez jakéhokoliv sentimentálního, politického, moralizujícího, očekávatelného a nalinkovaného balastu. Naprosto odtržené od reality, čistá fantazie, dobrodružství. Scorpius/Harvey, Talyn, Crais, pilot Moyi, Stark, spousta popkulturních odkazů, těhotné vesmírné lodě (asi jediný seriál, kdy by jste byli ochotni plakat pro trpící kocábku a kde lodě mají rodinné problémy)...a to se prostě musí vidět. Souhlasím s komentářem Klenotky, tady si nakonec oblíbíte i blbej létající kus plastu stejně, jako jakoukoliv jinou 'živou' postavu. Netypické, šílené, úchylné, nové. Je třeba dát tomu šanci, překousnout pár prvních dílů, díky ujetému vizuálu a nenalinkovanosti typického děje může být pro někoho těžší najít si k tomu cestu, ale až se tak stane, tak to stojí za to. Mimochodem, závěr třetí řady si nezadá s jakýmkoliv epickým velkofilmem. Momentálně jsem závislá, v uších mi neustále zní fenomenální znělka seriálu a mé fanouškovské hormony krystalizují v čiré štěstí a radost. Radost, že tohle někdo dělá, že je to tolik baví a díky tomu to baví i mne. A tak to mám ráda. Jo, a sakra miluju jejich kožený oblečky!

plakát

Kill Bill 2 (2004) 

Naprosto dokonalá syntéza obrazů, ozvučení, načasování, sountracku, kamery, herectví, střihu, dialogů.... všeho. S tím, že na to, že je to dokonalé, přijdete až po minimálně třetím zhlédnutí. To už je pozdě, protože v tom momentě jste závislí. U mně nejlepší, lepší než kult Pulp Fiction. Damn, i love u, Tarantino.

plakát

Sucker Punch (2011) 

Prozatím za čtyři * (stejný počet nás byl v kině...na jihlavské premiéře...nepochopitelné...). Ale musím vidět ještě jednou. A pak asi znova. Tolik dojmů, musím strávit, vytrávit, zanalyzovat a přijít na to, jestli se mi to doopravdy líbilo, tak, jak si myslím, co se mi tam líbilo, pochopit to a přijít na to, jestli tam něco k chápání je, a jestli se mi podaří pochopit, jestli jsem to pochopila správně...Sakra, co to je? Myslela jsem, že budu ulítávat na vizuálu a holkách, ale ne, to není to hlavní, ale co je tedy to hlavní? Ano, bylo tam vše...steampunk, gotické katedrály, válka, japonsko, fantasy, nevinné holky v bordelu, zneužívání, podvazky a korzety, hudba, blázinec, videohry...už jen lodě mi chybí k mým obsesím. Přesto tohle vše není to, co mě chytilo. Co je to, co mě hypnotizuje a vábí, nebo mě to odpuzuje? Je to hra, výsměch, zábava, kritika, nudilo mě to, až mě to bavilo? A krucipísek, musím tomu rozumět? Lze to logicky analyzovat? Teď, touhle logikou? Chci si přečíst recenzi na tento film napsanou za deset let...abych získala pevnou půdu pod nohama proti tomu, co jsem zrovna viděla. Chci vědět, jestli se mám cítit jako hlupák nebo jásat. Tohle mě dokonale zmátlo...ale čím víc o tom přemýšlím, tím víc to miluju. Ale uvidím zítra...a za měsíc...a dál a dál. Dnes v zmatené a začarované euforii za ty čtyři. Must....See....Again....a s nevystřiženými scénami.____________Ano, potvrdilo se to, co jsem si myslela. Tenhle film je NUTNO VIDĚT MINIMÁLNĚ DVAKRÁT. Teprve pak začnou na povrch vyplouvat věci, které byly předtím neviditelné či je člověk jen podvědomě tušil. Kolečka zaklapávají do sebe a film roste do zcela nových rozměrů. Nic tam není náhodně ani samoúčelně. Je to velká hra, mystifikace a je jen na divákovi, jak se jí zhostí. Teď už zcela právoplatný plný počet* ....... Rocket: "V našich myslích jsou příběhy nás všech komplikované."/"Blue vlastní tenhle klub. A my jsme jeho hlavní atrakce."

plakát

Jdi a dívej se (1985) 

Silná, hrůzná, syrová, krutá a krásná výpověď. K zešílení nesnesitelná. A pravdivá. Proč to děláme...? Znova a znova....mlčte...

plakát

Jak vycvičit draka (2010) 

Ach ano, a já dám pět! Protože: Jsem se toho bála jak čert kříže, jak nemám ráda zvířátkové animáky. Protože jsou tam vikingové. Protože jsou tam draci. Protože jsem se kráásně proletěla a splnila si dětský sen. Protože je tam příjemná hudba. A protože je to tak sympaticky milé, kouzelně vtipné, roztomiloučké (hu, já to slovo řekla), úžasné....no prostě...Jo!

plakát

Scott Pilgrim proti zbytku světa (2010) 

FATALITY!! Tak takhle vypadá romantickej cajdák pro comicsáky a PC/Video nerdy! Tohle je tak nechutně popový, šílený, čistý, úchylný, puberťácký, až je to dokonalý! Horda skvělejch nápadů (speciální schopnosti: dabléři a veganství! A ta "krev"!), megalomanskej střih bez chybičky, dynamika, všechny ty animace...bože, jsem tak ráda za dnešní filmové technologie! Kick-Ass je po tomhle hadr. Prostě toutly awwwsóm!

plakát

Český sen (2004) 

Není to debilitě národa, o jeho oblbnutelnosti a manipulaci, ale je to skvělá sonda do naší reklamní branže, do koleček a mysli reklamních agentur a zástupců firem. A některé postřehy oklamaných jsou na medaili. Ale to nejdůležitěší - ty reakce tím vyvolané. Mediální bouře, agresivní výměny názorů, příležitost k diskuzi, osočování mezi televizemi, mladí versus staří, vstup do EU...za to těch 19 (?) milionů stálo.

plakát

Rocky Horror Picture Show (1975) 

Tohle si mě získalo až dva roky po prvním zhlédnutí. Ale jak! "Let's do the Time Warp again!"