Godhaj

Godhaj

Česko

5 bodů

Moje komentáře

od nejnovějšíchpodle abecedypodle hodnocenípodle roku vzniku filmu
<< předchozí 1 2 3 4 10 18 27 35
    • 29.4.2021  05:18
    Chlap jak hora (1960)
    odpad!

    ,,A jak to víte, že mně se zrovna chce na Rusalku?“ „Na tom vůbec nezáleží, jestli se ti chce.“ Tady se ten kolektivizmus vzal trochu moc zhurta. Banda pošuků uvítá navrátivšího se kolegu ze zahraničí způsobem, jakoby se ocitl ve vězení. I když… Vlastně to není tak daleko od pravdy. Ale jistota s jakou samozřejmostí to odsuzuje byť i jen náznak individualismu mně hýbla se žlučníkem. Pak se ukáže, že ani Peterkova postava není žádný sympaťák. Jeho romantická linie s Vránovou byla těžkopádná a tuze nudná. Zápletka, která se vleče jako sliz, se stavbou domku se nese v atmosféře zmaru a šedi. Závěrečná slova „tleskej, tleskaj všichni“ mě utvrdila v tom, že tento film je čiré zlo bez špetky nadšení, které lze cítit z budovatelských filmů 50. let.

    • 13.11.2020  07:42
    Nebe a peklo (1963)
    ****

    ,,Tahle bota by nevydržela ani měsíc!“ Opět mě Kurosawa dostal na lopatky. První půl hodinu rozehrává hutné drama o svědomí v jednom pokoji, aby pak přesedlal na napínavou a nesmírně poctivou kriminálku až do thrillerového konce. Detailní způsob, jakým ukazuje složitost a profesionálnost vyšetřování únosu, je vynikajícím příkladem toho, že k navození napětí není nutné používat laciné triky. Mifune opět kraluje hereckému sboru, ale kromě něj jsem si oblíbil i vedlejší postavy policistů. Černobílé zpracování tomuto filmu velmi sluší, přidává to na intenzitě již tak hutné a dusné atmosféry. Nebe a peklo je vynikající film, skvělý kus filmařiny, který se sice v závěru trochu vleče, je náročnější na sledování, ale náročnějšího diváka potěší.

    • 13.11.2020  07:31
    Samurai (1954)
    **

    ,,Podej mi ten dřevěný meč.“ ,,Ty jsi dítě.“ Jak jsem se na třídílného Musašiho těšil, tak moc jsem z prvního dílu zklamán. Nesmírně rozsáhlý román Eidži Jošikawy je otrocky přenesen na filmové plátno. Zaráží mě, že se tvůrci ani nepokusili vybrat jen část z jeho předlohy, ale pokouší se do filmu nacpat všechny postavy. Výsledkem je guláš, kdy v knize poměrně důležitá postava se ve filmu jen mihne a pronese jednu větu. Celý film tak působí uspěchaně, není čas vychutnat některé momenty, hlavně aby se toho vešlo co nejvíc. Mifune to trochu zachraňuje, ale pro ty, kteří nečetli román, musí působit docela nesympatickým dojmem.

    • 13.11.2020  07:22

    ,,That’s sacred. That’s what we fighting for. “ Druhé setkání s emzáky z vesmíru je vhodnou ukázkou hlouposti současné hollywůdské produkce. Příběh je vycucaný z prstu a skládá se z jen z poslepovaných efektních scén, které nedrží pohromadě žádná logika. Staří herci nemají co hrát, tak většinu času jen obdivně zírají na ty mnohé počítačové efekty. Mladí herci na tom ale nejsou o moc lépe. Nemají charisma ani oporu ve scénáři a tak se jen tak plahočí dějem jako loutky bez duše. Nechybí ani zastoupení menšin, je tu hodně černochů a číňanů, aby se to dobře prodávalo i v Asii. Ona nelogičnost událostí a rozhodování postav spolu s nadměrnou bombastičností z tohoto filmu vytváří takovou nudu, že na konci jsem už jen podřimoval. Tohle nemá s prvním Dnem nezávislosti společného vůbec nic, jen ten název.

    • 13.11.2020  07:10

    ,,How do you know that?“ ,,It was on page 482 of my report.“ Mám rád humor Steva Carella a v tomto filmu opět dokázal, že mě umí rozesmát jen svou přítomností na plátně. On totiž hraje pořád podobnou postavu podivína, zde ve formě tajného agenta. Dostaňte Smarta je odlehčenou parodií na špiónské filmy, humor je příjemný a nekonfliktní. Dokonce mi zde nevadila ani Anna Hathawayová, kterou jinak vůbec nemusím. Příběh hezky odsýpá a hlavně se pořád něco děje, bohaté výbuchy a honičky působí skoro velkofilmovým dojmem. Celkově vzato jde o výbornou odreagovávačku a ten poster má fakt šťávu!

    • 12.11.2020  14:37

    ,,Ženy totiž nemají matematický mozek.“ Jo, získat Tyršův odznak zdatnosti, to asi stojí za to, nechat se šikanovat a ještě po práci soutěžit ve sportovním klání v podobě nošení knih na dvacetikilometrovou vzdálenost. Myslel jsem, že příběh bude trochu jiný. Ono to není moc o nějaké sportovní osvětové činnosti, ale spíš protahované romantické koketování mezi slečnou doktorkou a bodrým inženýrem. Marvan zase hraje sám sebe a jde mu to, no a Kemr zase předvádí takového Vyhlídku. Na ně dva se docela hezky kouká, ale jinak je to nezajímavé a nevtipné a to dokonce ani mimoděk. Potěšila mě ale dobová ukázka Letné a stadionu Sparty a také náhled do opravárenských závodů tramvají.

    • 12.11.2020  14:31
    Únik z okovů (2001)
    odpad!

    ,,Kam chceš jít?“ ,,Za svým vlastním osudem.“ Další šťavnatě znějící Simandlovina je zase pěkná kravina! Hodinu a půl sledujeme prkenné modelky, jak se omývají, těží kámen a putují obyčejnou českou krajinou. Náznaky toho, že má jít o sci-fi z budoucnosti jsou stejně amatérské jako herecké výkony. Hudba je kategorií sama pro sebe, prostě hůř to už asi ani nešlo. Nechybí ani Simandlův trademark ve formě scénáře plného osudů, tajemství, světů a dalších abstraktních výplňových slov. Tomuhle je určitě lepší se vyhnout.

    • 12.11.2020  13:30
    Racek má zpoždění (1950)
    odpad!

    ,,Racek čeká na holuby, Růženka na Racka.“ Veselohra o Rackovi, pekaři, co se mu nechce na brigádu do uhelných dolů, je teda pěkný opruz! Samotný Racek je postava krajně nesympatická, navíc herecký projev Vladimíra Řepy mi nebyl vůbec blízký. Ono najít v této komedii dobrou postavu je úkol nadmíru obtížný. Všichni se chovají velmi afektovaně a protivně, hlavně ta jejich nadrženost na brigádničení. Aspoň na Rudolfa Deyla a jeho přehrávaného ulejváka se dalo jakž takž koukat. Jak mi budovatelské a komunistické filmy z 50. let příliš nevadí, tak tento mi byl protivný a dokoukal jsem ho jen s největším sebezapřením.

    • 12.11.2020  13:22

    ,,Je blázen. Úplný blázen. Šplouchá ji na maják.“ Takhle emočně nabitý romantický film jsem už dlouho neviděl. Zpočátku je výměna těl trochu chaotická, ale pak se na to dá zvyknout, když zrovna divák nemá tendenci se šťourat ve všech časoprostorových paradoxech, ale užívá si, jak děj plyne. Animace je úchvatná, velice detailní a zvlášť abstraktní pochody v mysli pomocí alegorie provázku byla naprosto dech beroucí. Jen rozjetá hudba mi k tomu moc neseděla, vždycky když začala hrát, tak narušila hezkou atmosféru. Velmi dobře byla do filmu zapracovaná myšlenka o důležitosti tradice, že její předávání je stejně důležité, jako předávání genů mezi generacemi. Kimi no nawa nabízí spousty zajímavých momentů k přemýšlení a ukazuje jiný přístup k lidem, než je na Západě zvykem.

    • 12.11.2020  09:56

    ,,Je všeobecně známo, že dívky typu Barbory Jandové jsou určeny k tomu, aby vnášely neklid do lidské společnosti.“ Na Florenci je milé, jak oplývá spoustou vtipných a novátorských postupů. Perfektně využitá role vypravěče – analyzátora různorodé skupiny cestujících vnáší do této komedie až dokumentární ráz. Karel Effa jako snílek a svůdce žen by si zasloužil svůj vlastní film, nejlépe nějakou bondovku, protože, jak on hraje, to je radost pohledět. Samozřejmě se tento film nevyhne zjednodušujícím socialistickým stereotypům a rádoby výchovného ponaučení. Ale kdo si zažil nějaké to pravidelné dojíždění hromadnou dopravou, ten jistě v šablonovitě vykreslených postavách najde nejednoho spolucestujícího.

    • 12.11.2020  09:26

    ,,Hamej, hamej, ať seš silnej, kamaráde.“ Ačkoliv příběh o diverzantech a agentovi STB sliboval nudnou ideologickou frašku, výsledek nebyl tak špatný. Höger s Bekem si střihli grázly s chutí, hlavně Bek svého tupého ožralu. Na ně byla radost se dívat. Bohužel Pántik je klasický toporný socíkový klaďas, z něhož kouká četník na sto kilometrů. Těžko se pak divákovi stravuje, že je ve filmu vykreslen jako prohnaný agent. Atmosféra drsných zapadlých poválečných Beskyd tam je. Syrový naturalistický nádech ale kazí hlavně noční scény, při nichž není nic vidět, zkažený závěr a nepříjemnost některých, hlavně komunistických postav.

    • 30.9.2020  11:48

    ,,Yomi, can’t you suck it in?“ V tomto speciálním dílu se toho moc nestane. Čtyři různé skupinky děvčat, z nichž dvě jsem nepoznával, se sejdou v novém akváči a vyvádějí spolu blbiny a posléze dojde i na boj. Veškeré jejich činnosti však vedou samozřejmě ke svlékání, a to je asi hlavní myšlenka celého půlhodinového dílu. V závěru se sice mluví o nějakém proroctví, ale to je tam jen navíc. Celkově je to velice nudné a nezajímavé, původní seriál alespoň nabízel nějaký děj, tady jde jen o lascivní obrázky.

    • 24.9.2020  13:32

    ,,Podívejte se na Rudu! Jak je to dlouho, co seděl v lavici a teď už jede jejich učňovská úderka u nás v továrně na 127 procent.“ Konec strašidel je těžce naivní agitka, ve které se vyskytují všechny důležité prvky pro politicky angažované filmy z počátku 50. let. Zde jsou to vzorní mladí pionýři, kteří si dávají kýčovitá předsevzetí, jsou uvědomělí a sbírají sběr. Dále progresívní továrna na sklo, jejíž tajemství nerozbitného skla chtějí ukrást zrádní kapitalisti ze západu pomocí domácích diverzantů a válečných zločinců. Dialogy jsou příšerné a toporné, postavy černobílé a neživotné, děj šablonovitý vedoucí neomylně k vítězství těch správných. Jediné, co stojí za zhlédnutí je krátká pasáž návštěvy sklárny, kde lze vidět alespoň částečně, jak se sklo vyrábělo v 50. letech.

    • 24.9.2020  13:20

    ,,Co jste tady chlapi, jsem ještě nespal.“ S hodnocením tohoto filmu mám veliký problém, neboť kvalita obou povídek, z nichž se skládá, je velmi rozdílná. První povídka mě naprosto uhranula. Syrovost zimního počasí i charakterů se vzájemně skvěle doplňovala. Promluvy hlavního hrdiny, napůl šeptané už v mnohém připomínají pozdější Vláčilovu Markétu Lazarovou a Údolí včel. Žánrově se tato Vláčilova povídka velmi inspiruje italskými westerny, například vynikající kamerou plnou mimořádně hlubokých kompozic. Bohužel vynikající obraz doplňuje jakási naivní a veselá kytarová hudba, která vůbec neladí s depresivní atmosférou a vysloveně tento kraťas kazí. Druhá povídka už není tak nápaditá, jako ta první, kamera je obyčejná a příběh vlastně dost jednoduchý. Švorcová zde hraje druhou ženu za pultem a malý klučík to chudák sám neuhraje. Nicméně mě potěšila myšlenka, že v osamocené krajině si musí lidé pomáhat, neboť osud jednoho je pevně svázán s osudem všech. Obě povídky ač pojednávají o socialistické lidově demokratické armádě, tak nejsou nijak zbytečně politizované a soustředí se jen na vyprávění svého příběhu. A hned to bylo příjemnější podívání!

    • 17.9.2020  10:04
    Pahorek (1965)
    ****

    ,,Who’s the ringleaders?“ ,,Every fifth man!“ Černobílé peklo na zemi v podání Pahorku není jen obyčejným protiválečným snímkem. O válku v něm totiž vůbec nejde. Jde o to, jakým způsobem selhává armádní mašinérie v uzavřeném místě věznice, kde není žádná vnější kontrola, jen despotická vláda velícího důstojníka. Zároveň si je ale film vědom toho, že bez absolutní poslušnosti k rozkazům by nemohla žádná moderní armáda fungovat. Snímek oplývá fantastickou kamerou, která často v jednom záběru kombinuje detail znavených obličejů trestanců s následným přenesením na celek trestaneckého tábora. To vytváří hluboké měřítko a pocit, že je tam divák s nimi. Pomocí dynamického střihu v momentech vydávání rozkazů a řevu důstojníků zažije divák atmosféru neustálého psychického teroru vůči vězňům. Dohromady to dává výborný snímek podpořený nadmíru uvěřitelnými hereckými výkony, precizní atmosférou a dobře gradovaným dějem až do tísnivého a ne zrovna lehce stravitelného finále.

    • 30.8.2020  14:41

    ,,Pepušo, nahřej trpaslíka s hlasem obra.“ Slečna od vody je taková zmatená komedie, kde jsem většinu čau vůbec nechápal repliky a chování postav. Začátek má příjemné, pomalé tempo, kdy s téměř dokumentárním stylem sledujeme okolí Vltavy v pražských Modřanech. Jenže pak začne milostné vrkání hlavních postav, samozřejmě plné odmítání a vykrucování se, které trvá až do konce. Na druhé straně sledujeme počínání taťky Marvana, který vlastně jen čeká na to, až se vrátí dcera domů. Jako komedie to není moc vtipné, vlastně je to většinu času nudné a takové letně ospalé. Potěšily mě jen záběry každodenních reálií staré Prahy, které mají svoje kouzlo, tehdejší módní kreace a super účes Evy Klepáčové.

    • 30.8.2020  14:28

    ,,Jenomže ty nemaluješ skutečnost takovou jaká je!“ Tato socialistická veselohra má trochu nezvyklé téma. Nejsou v ní ani dělníci, ani rolníci, ani bdělí vojáci, ale umělci. K těm měl minulý režim spíše negativní vztah, protože svobodně pojaté umění lze chápat jako buržoazní a tedy protirežimní. V tomto filmu se snaží převychovat avantgardního naprdnutého umělce Xavera na pravého stoupence socialistického realismu, který by maloval samé traktory a vysmáté úderníky. Je to taková vztahová veselohra s různými nedorozuměními, které jen protahují děj, aby nakonec vše dobře skončilo. Z herců mě nesmírně potěšila Zdenka Procházková, která si zahrála šarmantní a velmi vkusně oblékanou umělkyni, která jako by vypadla z filmů Alfreda Hitchcocka. Jinak má film příjemnou letní atmosféru a poklidné tempo, docela hezky se na něj dívá, pokud si člověk odmyslí spoustu naivity a ideologického balastu.

    • 18.8.2020  08:55

    ,,Jedna z dívek nalévá maltu, druhá klade cihly, třetí podává.“ Štika v rybníce není zase tak špatný film. Není v něm moc komunistické politické agitky, je to film spíše budovatelský. Cihly v něm hrají hlavní roli a mluví se o nich vlastně pořád. Na stavbě, doma či na rande dvou mladých lidí. Všichni v tomto filmu žijí jen pro to, aby mohli zedničit a stavět domy, což je naivní, ale hezké. Potěšila mě role rázovitého otce hraná Jaroslavem Vojtou. Ten většinou hraje hrozně hlučné a protivné komunisty, tady je to ale sympatický týpek, který má docela vtipné hlášky a příjemně nekonfliktní pohled na rozvíjející se vztah jeho syna s jeho podřízenou. Navíc má tento film dokumentární ráz, kdy si lze udělat obrázek o tom, jak se před sedmdesáti lety stavěly domy.

    • 18.8.2020  08:47
    Osudná kolize (2000)
    odpad!

    ,,Welcome to Argos, ladies.“ Osudná kolize je velmi podobná o dva roky novějšímu Simandlovu filmu Starfire mutiny. Je to pokus o akční sci-fi na vesmírné lodi, které je neskutečně amatérské a nudné. Tento filmový brak alespoň oživuje herečka Kari Wuhrer, která myslím hrála v krátkých klipech k počítačové hře Red Alert. Jako v každém Simandlově filmu i zde je velmi výrazná hudební složka, která se skládá z opakujících se motivů, které po pár minutách působí slušný bolehlav. Sourozenecká dvojice záporáků je slušně úchylná, ale respekt opravdu nevzbuzují. Zpomalené přestřelky nemají konce a slabší divák u nich může klidně usnout. Osudná kolize opravdu nemá divákovi co nabídnout a jedná se jen o hodinu a půl nudy.

    • 18.8.2020  08:37

    ,,It’s easy for you to be good.“ Nemoci usvědčit vraha kvůli zpovědnímu tajemství, to je pořádná nevýhoda kněžského povolání. V tomto filmu buduje Hitchcock napětí jen kolem tohoto dilematu. Knězovo počínání mi ale přišlo dost hloupé, navíc, když byl pro policii hlavním podezřelým. Kdyby řekl, že ví kdo je vrah, ale že jim to nemůže říct kvůli zpovědnímu tajemství, byl by film o hodinku kratší, protože pak by policie dopadla vraha okamžitě. Takhle se celý děj přešlapuje na místě a scény u soudu a z minulosti se táhnou. Herecké výkony jsou však podmanivé a napětí vládne až do konce. Velmi příjemné je starosvětsky zdvořilé chování a vystupování všech zúčastněných, včetně policistů.

    • 11.8.2020  13:04
    Tarzan (1999)
    **

    ,,London will seem so small compare to this.“ Animovaný Tarzan mě nijak neuchvátil. Příběh mě přišel odbitý na úkor všemožného skákání a létání. Animace rychlého pohybu ve větvoví je opravdu dech beroucí a spolu s dynamickou kamerou vytváří skutečně adrenalinový zážitek. Jenže ono se tu skáče a běhá téměř celou stopáž, a příběh a postavy se nikam moc neposouvají a dialogů moc není. K tomu všemu hraje každou možnou chvíli soundtrack složený jen z Phila Collinse, a ten mi už v půlce stopáže doslova lezl krkem. Tarzana si už podruhé určitě nezopakuji, byl to pro mě dost nezáživný film.

    • 9.8.2020  17:50
    Světáci (1969)
    ****

    ,,Když je mezi třema lidma jenom jeden chytrej, tak nesmí, nesmí dojít k hlasování!“ Sovák, Brodský a Libíček to ve Světácích rozjeli parádně. Mezi nimi to srší a jiskří, hlášky padají jedna, vedle druhé a přitom hrají pánové maximálně civilně a s rezervou. Například nonšalantní gesta Libíčka jsem si vysloveně vychutnával. On dokázal přesně vystihnout svou roli a pohyboval se v ní nesmírně samozřejmě. Potěšila mě i role Oldřicha Nového, která působila jako posmutnělý holt tomuto prvorepublikovému gentlemanovi. Překvapilo mě veliké množství popichujících narážek na tehdejší totalitní režim, k natáčení muselo nutně dojít ještě před invazí v roce 1968. No a krásné záběry centra dobové Prahy hezky dokreslují tento mistrovský kus.

    • 9.8.2020  17:39

    ,,Osvěta, pane Karhan. Pokrm duše.“ Nabručenej Karhan není zrovna příjemný na podívání. Plachta hraje opět roli takového nesympatického bručouna, zde jako obráběč Karhan s hitlerovským knírkem je dost nesnesitelný. Ale on jsou v tomto filmu protivné všechny postavy, protože jako budovatelský film jsou všichni nadmíru nadšení a pracovití, až to bolí. Zajímavá byla ale dokumentární složka, divák se mohl podívat, jak se před sedmdesáti lety brousily na půl ručně a na půl strojově ocelové díly.

    • 9.8.2020  17:32

    ,,This is a new camp. It has been built to hold you and your men.“ Na Velký útěk se příjemně dívá. Osazenstvo je sympatické a pořád se něco děje a kutí, že ty tři hodinky utečou jako voda. Velmi se mi líbilo zaměření na samotné provedení útěku, vykreslení všech detailů a týmovou spolupráci. To je ale zároveň největší slabinou tohoto filmu. Zajatecký tábor speciálně zkonstruovaný, aby z něj nešlo uniknout, připomíná spíše skautský tábor a němečtí vojáci zase neoblíbené vedoucí. Všeho je dostatek a nic není problém sehnat a tak se zajatecký tábor promění na hlubinný důl, krejčovství, truhlárnu atd. Nějaká realističnost či alespoň uvěřitelnost mi v tomto filmu chyběla. Moc se mi líbil hlavní hudební motiv, o kterém jsem dosud netušil, že je právě z tohoto filmu. Celkově mě film velice bavil a McQueen na motorce byl pořádnej frajer!

    • 9.8.2020  08:53

    ,,Don’t shoot, don’t fire!“ Dva muži, jeden ostrov, dva různé jazyky. To je kombinace, která neslibuje mnoho povídání. A je to tak. Peklo v Pacifiku je hlavně o fyzických výkonech obou představitelů. Oba jsou uvěřitelní a hrají výborně, mě byla však sympatičtější postava hraná Mifunem. Líbilo se mi, že počínání obou mužů, jejich sváry a rozepře a způsob, jakým přistupují k tomu druhému lze chápat i jako analogii ke vztahu USA a Japonska během Druhé světové války. Zvuková a hudební složka byla velice odvážná. Psychedelické tóny pomáhaly dotvářet atmosféru zmaru, utrpení a osamění na malém tropickém ostrově. Nelíbil se mi samotný závěr, ve kterém příliš rychle a zcela nelogicky dojde k proměně obou postav. Celkově vzato si myslím, že mohl příběh ukázat více, některé scény jsou velmi zdlouhavé a nikam film nebo postavy neposouvají a samotný závěr není moc uspokojivý.

    • 9.8.2020  08:40

    ,,You’re clever man, Juggernaut.“ O tomto filmu jsem nevěděl vůbec nic, ale po zhlédnutí musím uznat, že se jedná o parádní sedmdesátkový dobrodružný film, žánrovou lahůdku. Velmi se mi líbilo, kolik prostoru dostalo technické provedení celé operace na záchranu lodi. V hlavních rolích je to herecky zcela přesné, nejsou tu žádné emocionální výbuchy a výlevy. Až z toho má člověk pocit, že sleduje dokument. Jen malé děti mi přišly trochu moc afektované a bez nich a jejich matky by se film určitě obešel. Pochválit musím také asynchronní zvuk a obraz. Například, když nějaká postava vysvětluje plán, co se bude dělat, vidí již divák, jak daná situace probíhá. Vytváří to dojem systematičnosti, zároveň to urychluje děj, aniž by tím došlo ke zkratkovitému vykreslení celé situace. Juggernaut je prostě důkaz, že výborný film lze vystavět jen na uvěřitelném napětí, nikoliv akci.

    • 9.8.2020  08:27

    ,,Každé jitro tu má jiný tvar a jinou barvu.“ Posádka na štítě je poklidný kraťoučký dokument, ze kterého divák dostane představu o práci na meteorologické stanici na Lomnickém štítě. Záběry z vrchu jsou nádherné a působivé a je z nich cítit Vláčilův pozdější cit pro spojení člověka a okolního prostředí. Potěšilo mě, že v dokumentu nezazní hlasy samotných meteorologů, jen ten vypravěčův, jehož přednes hezky korespondoval s klidnou krásou Vysokých Tater.

    • 22.7.2020  15:29

    ,,Picture is all that matters.“ Amy Schumer je mi velmi protivná svým stylem humoru. Vykolejenou s ní jsem opravdu protrpěl a vlastně nevím, co mě přimělo podívat se na tento film. Jenže ouha, on se mi velmi líbil a to ne jako komedie, ale jako film s dobrou vnitřní myšlenkou, která sice nebyla zpracovaná na jedničku, ale v komedii se Schumerovou bych ji nečekal. Tento film podobně jako třeba film Po čem ženy touží s Melem Gibsonem se točí kolem hlavní postavy, která dostane zvláštní schopnost, která ji však promění vnitřně. Amyna postava se v tomto filmu vidí jako krásná bohyně, i když v reálu je to pořád stejná Amy. Jak děj plyne, ukazuje se, že sebevědomí a náhled člověka sama na sebe je vlastně jen o jeho mysli. Jsem přesvědčen, že toto téma je v současné společnosti mimořádně aktuální, hlavně kvůli překrášlování se na sociálních sítích a honbě za krásou jako cílem života. Škoda jen, že ve filmu není postava Amy s těmito problémy konfrontovaná a naopak zůstává ve vleku kosmetické firmy, která na této zničující honbě za krásou profituje. Je to ale škoda, protože jinak dokáže scénář skutečně dobře tlumočit ženský pohled na sama sebe a na tlak, kterému je vystavována od okolí. Abych dlouho nežvanil, tak Jsem božská je inspirativní, zajímavá komedie, u které jsem si více popřemýšlel, než bych se zasmál.

    • 22.7.2020  15:14
    O chytrém Honzovi (TV film) (1985)
    ****

    ,,Jak to dopadlo, vodvedli mě?“ Ráža, celý realizační tým a všichni herci se v této pohádce slušně utrhli ze řetězu. Pohádka má vtip, je moderní, převrací pohádková klišé naruby, scénář je naplněn hláškami, prostě téhle studiové pohádce chyběl pouhý ždibíček, aby dosáhla kultovního statusu. Nárožný, Somr a Bohdalová to rozjedou ve velkém stylu, krásně hrají a krásně si nahrávají na frky. Když ale Honza dorazí k drakovi, děj trochu poleví a nevím proč se stočí k romantice, což mi ke zbytku příběhu vůbec nesedělo. Také Molavcové zpěv neslyším vůbec rád. Vlastně ani trampoty Somr a Bohdalové se slepicí mě nebavily. Přesto je to pohádka vynikající, zábavná a velmi, velmi nezvyklá.

    • 22.7.2020  15:04

    ,,Dívejte se dobře, děti naše. Až vyrostete, dozvíte se jméno tohoto velkého mrtvého a budete slýchat i číst o jeho hrdinském životě.“ Takovýto patos se na diváka line celé tři čtvrtě hodiny . Ale nemohu říci, že bych se nudil. Tento film je jakýmsi zhuštěním komunistické rétoriky, ideologie a způsobu práce s filmem, s dokumentem, s lidmi. Když umí člověk trochu číst mezi řádky, stává se pak ironicky pomník Gottwalda jeho vlastní obžalobou. Potěšily mě dobové záběry Prahy, hlavně Letné, opulentní vojenská přehlídka a vskutku masové davové scény z Václavského náměstí. Ač vypravěčův komentář působí notně idealisticky a neživotně, líbil se mi jeho klidný přednes a krásná čeština.

<< předchozí 1 2 3 4 10 18 27 35