Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Akční
  • Drama
  • Krimi
  • Animovaný

Recenze (1 091)

plakát

Bullittův případ (1968) 

,,Do whatever you think is best. I’ll try to back you up.“ Bullitt je krásným příkladem staromódní kriminálky se vším všudy. Charismatický hrdina, přestřelky, atomobilové honičky, krev a krásná žena. Stačí jeden Stevův pohled do kamery a hned jsem mu toho drsného poldu věřil a Bisset je prostě pastvou pro oko. Vyzdvihnout musím naprosto vynikající barovou scénu podkreslenou jazzovou skladbou a ztišenými okolními zvuky. Škoda jen, že nebyla o pár minut delší. Úplně jsem ti v tu chvíli vzpoměl na podobně magickou scénu ve filmu Angel eyes. Naopak mírné zklamání mám z vychvalované automobilové honičky. Realističnosti naprosto ubralo, že byla z větší části zrychlená a pohled na kmitající chodce či zběsile vlající stromy pak evokuje více grotesku než napínavou detektivku. I tak jsem byl ale s tímto filmem víc než spokojen a mohu ho vřele doporučit.

plakát

Milujeme (1951) 

,,Pojď, dáš mu to zítra, děvuchy nás už čekajů.“ Příběh o hornických učních a vznikajícím velkodole byl dvakrát černobílý. Jednak barvou filmu, ale hlavně příběhem a charaktery, jenž byly buď chorobně zlí, nebo nesmírně kladní. Navíc se to v ději hemží různými odbočkami, jako výuka tance, milostná linka, starý mrzout a jeho prozření atd. Celé to dohromady vytváří šablonovitou křečovitě působící agitační směs s nepřirozeně znějící ostravštinou. Navíc mi celý film přišel hrozně dlouhý, a to má jen hodinku a půl. Ani scény v dolech se nepodařilo nijak využít pro atmosféru, prostě film k nekoukání.

plakát

Hrbáč (1997) 

,,Pařížané se smějí všemu kromě komedií.“ Nové zpracování Hrbáče je narozdíl od verze s Maraisem lehké, akční, s lépe napsanými postavami a lepším castingem. Je v tom více vtipu, lepší a hlavně uvěřitelnější šermování a více emocí. Přes tyto klady se stále jedná o poměrně nezajímavý historický film, vinu za to nese patrně předloha, která mě nijak nebaví, navíc ty incestní podtóny mi připadají úchylné. Tady o nějaké nadčasovosti nemůže být vůbec řeč. Zbytečně přepálená dvouhodinová stopáž má za následek, že děj je v druhé polovině trochu nudný, hlavně ta zcela zbytečná zápletka o Mississippi. Přesto jsem rád, že jsem tuto verzi shlédl už kvůli výborně zpracovanému dobovému prostředí. jak bývá u evropských historických filmů zvykem.

plakát

Bůh žehnej tomuto nádhernému světu - Série 2 (2017) (série) 

,,Try again after you’ve leveled up a bit.“ Druhá série Konosuby mě bavila ještě víc než ta první. Přišlo mi, že naši hrdinové zažívali větší množství zábavnějších questů a také dostali více prostoru pro uplatnění svých skillů. Ovšem nějakou větší originalitu nečekejte, většina příběhů má danou linku, jde se na quest, něco se zvrtne a je po všem. A konečně taky vyjeli ze svého původního města na projížďku do lázní. Nová postava Yunyun bohužel nedostala moc prostoru, což podle mě byla trochu škoda.

plakát

Zocelovací kúra (2015) 

,,Three black pieces.“ Dvojice Ferrel – Hart si vzala na paškál všechny možné stereotypy z vězení, gangů, tréninků a ze střetu bohatého a chudého. Vznikla z toho výborná komedie plná ztřeštěného humoru. Nejlepší moment bylo, když se dva černí gangsteři málem porvali kvůli neshodám ohledně penzijního připojištění, nebo co to bylo, co je to tam Ferrel naučil. Velmi příjemně se koukalo na Alison Brie, která tu svou zlatokopku zahrála nejvíc sexy způsobem, jak jen to šlo. Také mě potěšilo, že se příběh nesoustředil na krimi linku hledání viníka, ale právě na přípravu na pobyt ve vězení. Get Hard je parádní odreagovávací film.

plakát

Bůh žehnej tomuto nádhernému světu - Kono subarašii geidžucu ni šukufuku wo! (2017) (epizoda) 

,,Something weird is gonna atack us, Darkness is going to be assaulted, I’m going to be traumatised and Megumim is going to blow the whole place up without any regard for your life.“ Přídavek ke druhé sérii je stejně jako přídavek k té první ještě o trochu úchylnější, než celá série. Nicméně to neškodí docela zdařilým vtípkům, postavy si dokonce dělají legraci z klišé, které tento seriál předkládá. Postava fanynky Ran mě nijak nezaujala, lepší je pozorovat starou čtveřici při plnění úkolů. A obří golem i sado robotka mě pobavili.

plakát

Bůh žehnej tomuto nádhernému světu - Kono subarašii čóká ni šukufuku o! (2016) (epizoda) 

,,I can’t help but feel like there’s some evil intent behind these clothes.“ Speciální díl na konci první série je o dost úchylnější, ale také slabší než celá první řada. Obojek přání je využit jen ke splnění zpustlých Kazumových choutek. Ale opět je to laškování s děvčaty takové bezzubé, i když nová postava Yunyun a její rivalita s Megumin byla docela legrační. Chybělo mi tu plnění nějakého questu nebo parodování RPG žánru, které se tu a tam objevuje.

plakát

Balada o Busteru Scruggsovi (2018) 

,,Did you love her?“ ,,Oh, I don’t know.“ Coeni vyslali do světa šest velmi nerovnocených westernových povídek. První, jenž dala název celému filmu, ač svým zakončením za mnohé nestála, mě pobavila hlavním charakterem, který byl takovým drsnějším bratrem limonádového Joea. Druhá povídka byla opět sympatická, ale zakončení zase stejně nevalné. Třetí, krutá, mdlá a hrozně natahovaná balada s Liamem mi naprosto nesedla a zanechala ve mě tíživou a pochmurnou náladu. Čtvrtá o zlatokopovi se mi líbila asi nejvíce, nádherná příroda, ale opět až příliš zjednodušený děj. Pátá povídka byla nejdojemnější a je jen škoda, že nedostala více prostoru, protože by vystačila klidně na samostatný film. Poslední povídka byla sice napínavá, ale vyústění naprosto chybělo a vyznělo do ztracena. Celkově vzato jsem byl překvapen, jak moc mě některé povídky zklamaly, a přes krásný vizuál byly příběhy odbyté. To bych od Coenů nečekal.

plakát

Bůh žehnej tomuto nádhernému světu (2016) (seriál) 

,,She said you’re a demon who strips off panties.“ Tento seriál je sympatickým způsobem potrhlý. Mladý zakřiknutý nerd se dostane do záhrobního světa RPG a tam zažívá se svými kamarádkami různá dobrodružství. Nutno vytknout, že se mohli tvůrci lépe popasovat s jednotlivými příběhy i zákonitostmi světů počítačových her. Místo toho vyplňuje stopáž vždy podobné dětinské vtípky, naschvály a řvaní. Ale zase je legrace sledovat tu neschopnou skupinku dobrodruhů, jaké mají problémy. Za pochvalu také stojí krásná závěrečná písnička. Celkově vzato je Konosuba příjemnou oddychovkou.

plakát

Padesát odstínů temnoty (2017) 

,,You look spectacular.“ ,,Thank you, so do you. This dress is so beautiful.“ Druhé pokračování unylé ,,drsné“ erotiky se nese ve znamení klipovitých scén, chybějícího příběhu, nějakého vývoje postav, naprosto rutiních milostných scén a reklamních šotů na luxusní věci. Z Anastasie se tu stává pravá zlatokopka, z pana Greye zase sexuchtivý emocionální manipulátor, takže těžko vybírat, komu tady budete držet palce. Do příběhu nám vstupují nové postavy, které zajišťují naprosto primitivní zápletku, takže se ve výsledku jedná o mix trapné erotiky a plytkého thrilleru. Za zmínku stojí hudba, která je otřesná. Pozorovat milující se dvojici za doprovodu RnB muziky je prostě příšerný zážitek.