Godhaj

,,I love you.“ Ohayo je kouzelný snímek plný vřelého humoru, japonského klidu a největšího týpka všech dob, malého Isamua. Ukazuje život na předměstí, kde klidné tempo přebývání rozviřují jen klepy místních žen, které, jak se šíří, matou všechny okolo a dvou klučíků, kteří si vysnili televizi. Ozu opět nabízí nádherné vyvážené scény s perfektní kamerou, která ještě umocňuje klid a pomalost gest a mluvy postav. Pro mě je navíc tento snímek jakýmsi cestovatelským dokumentem, takže si vychutnávám drobnosti z japonských domácností, které mě baví svou jednoduchostí.

,,Biting everything like fat kids love Twix.“ Zombičí žánr je už přeplněn různými klišé a vyprávěcími postupy, a proto je milé podívat se na blocbuster, který na to jde trochu jinak a výsledkem je svěží a kupodivu i přemýšlivé dílo. Světová válka Z je tak trochu road movie, Pitt si procestuje skoro celý svět a snaží se přijít na příčinu zombie nákazy. Jeho jednání je logické, stejně jako jednání ostatních postav i realistické zobrazení chaosu ve společnosti, což je v holywoodské produkci nesmírný výkon. Líbilo se mi členění příběhu na různé nálady, máme tu např. milý rodinný survival, vojenskou akci i klaustrofobní laboratorní horor. Co mi vadilo byly jednak typicky přepálené útěky hlavního hrdiny tzv. na poslední chvíli, kdy všichni zemřou, kromě Pitta samozřejmě a on pokračuje do další lokace. Druhá vada na kráse jsou zombíci, kteří jsou nesmyslně rychlí a šílení. Vynikající je ovšem myšlenkový přesah filmu, který vybízí k úvahám ohledně přistěhovalectví a migraci lidí.

,,Co je to svoboda, dědečku?“ Nesmírný patos se na mě valil hned v úvodu. Bohužel zbytek stopáže tvoří velmi nudné rokování Chodů, chození sem a tam, neustálé dohady, právníci, soudy a podobné libůstky, které jsou nudné a nezajímavé. Když se konečně v závěru strhne bitva, trvá jen malou chvíli. Příšerné nářečí evidentně dělalo problémy i hercům, já jakožto divák jsem z toho měl aspoň legraci. Aspoň Miloš Kopecký si svou roli záporáka evidentně užil a bylo příjemné ho sledovat, jinak to byla socialistická bída.

,,I don’t know. I thought I heard something.“ ,,Something or someone?“ Vysvobození je film s velmi hutnou, až hororovou atmosférou. Příběh, který by se mohl stát s trochou představivosti každému, je vyprávěn naschvál tak, aby divák nevěděl, co se vlastně děje. Utíkají hrdinové před skutečnou hrozbou, nebo je to jen jejich fantazie? Tento film však není jen obyčejný survival thriller. Zběsilý útěk divočinou dostává morální přesah a nabourává falešný pocit jistoty a bezpečí, na který si lidé v civilizace zvykli. Výborně hrající Voight a Burt Reynolds jako extra tvrďák do svých rolí sedli výborně. Obdiv a uznání pak budí výkony všech herců při scénách s divokou řekou, které musely být velmi nebezpečné.

,,Get us home with proof.“ Nový Kong si mě hned získal uhrančivým retro stylem, který mi sedne více než přetechnizovaná současnost plná všemožných zbytečných technických udělátek. Sedmdesátky a Black Sabbath jako soundtrack už samo o sobě vyzvedávají jakýkoli film o několik levelů výš. Tady se povedlo situování děje na odlehlý zapomenutý ostrov plný roztodivných zvířat a netvorů. Příběh je blockbusterově jednoduchý a přímočarý, postavy sympatické a jejich jednání nevykazovalo tak velkou míru stupidity jako v jiných filmech. Akce je přehledná, kamera klidná a celkově příběh dobře plyne, takže jsem byl až překvapen, jak moc se mi to líbilo. Těším se na pokračování, jen doufám, že zůstane v sedmdesátkách, protože mají co nabídnout.

,,Don't think because I grew up without running water.“ Černý jestřáb, to je esence válečné akce, která se povedla na jedničku. Atmosféra Somálska hutná jak mazut je skvěle podbarvena dobře zvolenými filtry, které dělají obraz zrnitější a drsnější. Úchvatné akční scény jsou zabírány přehledně a přitom jsem měl pocit, že jsem přímo v centru dění. Tom Sizemore a Eric Bana byli mými favority a všechny scény s nimi byly našlapané. Scott také výborně pracuje s tempem, kdy nejdřív vychrlí v rychlém sledu akci, aby následně polevil a nabídl např. ikonický záběr letu vrtulníků podél pobřeží při téměř nulovém zvuku. Tahle kombinace mě držela v napětí i obdivu po celou stopáž. Černý jestřáb je určitě nejlepší náborové video k vojákům, co jsem kdy viděl.

,,That daddy is a king. And the king knows what to do and does it even when it’s hard.“ Clinte, Clinte, ty sis teda se mnou pěkně pohrál. Přes dvě hodiny mě napíná k prasknutí a pak mi naloží tak hutný závěr, nad kterým budu přemýšlet ještě hodně dlouho. Ale abych nechválil jen Clinta, tak velkou devízou tohoto filmu je scénář, který ač obsahuje množství postav s pavučinou vztahů, se nese na hranici, co je ještě schopen mozek pojmout. Clintova režie je přesná, bez kudrlinek šlape ve starém stylu a nesnaží se na sebe poutat pozornost. A to je velký klad, neboť tu si pro sebe berou vynikající postavy ztvárněné vynikajícími herci. Výkony Penna, Robbinse a Hardenové je krása sledovat. Co mě ale nejvíce srazilo do kolen byl závěr této kriminálky. Clint se nestydí a na konci napínavého thrilleru vám vmete do tváře velmi těžký koncept Obětního beránka, sociologicky velmi nepříjemnou úvahu nad významem viny a trestu pro společnost a její uzdravení a symbolem řeky, do které smyjeme všechnu mravní špínu, která odteče, a my zůstaneme čistí. Snad jen hudba mi k tomuto filmu nějak nesedla, jinak je to výborný film, který si ale podruhé už asi tak nevychutnám, protože je založen na principu, že divák neví a tápe.

,,Zelené světlo znamená jeď!“ Tento dokument rozhodně nemá vyvážený pohled na danou problematiku. Je jednostraně zaměřen na obhajobu cyklistů a kritiku automobilů. Největším argumentem je čas strávený v zácpách a ekologické hledisko. S obojím souhlasím, ale způsob, jakým je to podáno nevybízí k zamýšlení, ale je pouhou agitací. To já radši, když mi dají nezaujatě stanoviska obou táborů a následně si mohu udělat názor sám. Ironický způsob podávání informací je ale příjemný, i když některé údaje jsou trochu nevěrohodné (např. počty mrtvých kvůli špatnému ovzduší – jak se to jen počítá?) některé zase až moc apokalyptické. U tohoto tématu bych ocenil fundovanější prognózy do budoucnosti, nějaké to sociologické hledisko a více si pohrát s autem jako prostředkem k vyjádření statusu a vlastností jedince ve společnosti.

,,You voluntiered because you are Jason Bourne and not David Webb.“ Čtvrtý film s Matem Damonem jako Jasonem Bournem už nemá moc co říci. Vše o Bournovi již víme z předchozích filmů a tady se pomocí chatrného scénáře pokouší vrátit opět do hry, tentokrát aby zjistil něco o své famílii. Vše, co dělalo předchozí filmy uvěřitelné a napínavé, právě ta civilní strohost a pocit, že podobné agentské rejdy se mohou odehrávat a třeba i odehrávají okolo vás, je pryč. V tomto filmu jsem sledoval klasickou hollywoodskou akční slátaninu, které jsem nevěřil a ani nechtěl věřit. Přepálené honičky a přestřelky již nemají s původní trilogií nic společného. Damon a Cassel si hrají to svoje, Tommy Lee Jones lehký podprůměr, ale slečna Vikander s obličejem dvě hodiny strnulým v zamračené křeči není vůbec příjemná na pohled. Nejvíce mě ale na celém filmu zamrzelo, že je pod ním podepsaný pan Greengrass, od něj jsem čekal rozhodně víc.

,,Němci však až do konce války považovali systém Enigma za nerozluštitelný.“ Během šestadvaceti dílů tohoto výborného britského dokumentárního seriálu se o Enigmě hovoří v podstatě pořád. A to tak často, že je v závěrečném díle divák schopný přesně předpovídat, co vypravěč přesně řekne. Opakování a shrnování již několikrát řečených informací je však jen drobná chybička na této jinak velmi kvalitní dokumentaristické práci. Velmi si cením toho, že se dokument nesnaží zalíbit a být za každou cenu zajímavý a záživný a také toho, že v něm v podstatě nejsou počítačové animace a vše je tvořeno jen z archivních materiálů popřípadě hraných scén, které však půsibí jako skutečné. A český dabing, ten se poslouchá příjemně.