Godhaj

,,Budu s vámi mluvit, jak často budete chtít, jak dlouho budete chtít, a o čem vy budete chtít.“ Politika je plná podrazů, to je ale každému snad jasné. Tentokrát jsem nebyl ničím překvapen ani unešen, jedná se o takový Columbův průměr. Ale to znamená, že příběh je pořád kvalitní a zajímavý. Pobavila mě policejní kontrola poručíkova vozu, jenž byl ještě více ušmudlaný, než jindy.

,,Já jsem nový a nezkušený.“ ,,A červený.“ U Columba je výhoda i problém v tom, že od počátku zná divák vraha. Tady mě ale na konci čekalo překvapení, jaké se mi v přítomnosti sympatického detektiva často nestává. Mimo to jsem byl v tomto díle nadšený z vedlejších postav. Nejvíce asi z neustále nabručené paní domácí, kterou Columbo trápil dokonce víc než vraha. Dále sympatická mladá dáma, která byla výjimkou z klasického (nejen) filmového klišé, že všechny mladé dívky beroucí si postarší muže musí být nutně zlatokopky. Scéna s vařením mi zůstane v paměti asi navždycky, jen se nemůžu rozhodnout, jestli jeho stydlivost Falk tak perfektně hraje, anebo je takový i ve skutečnosti. Rozhodopádně výborný díl, u něhož jsem se velmi nasmál.

,,Tohle je ten divnej zvuk. Co je to?“ ,,Tomu se říká chrápání, poručíku.“ Že tento souboj dvou šachistů nebude jen o šachách mi bylo hned jasné. Vražda, která trochu zaklopýtla byla rafinovaná a vraha hrál dobře zvolený herec. Columbo tentokrát vyšetřuje jako divý, v tomto díle není nouze o napínavé scény jako z nějakého thrilleru. Závěrečné scény postupně a efektně gradují až k výbornému konci. Toto je jednoznačně nadprůměrný díl losendžlského poručíka.

,,I send for some spinach.“ Oproti prvnímu filmu mě tady hrozně mrzelo, že Pepek trčí ve Francii a francouzsky neumí ani kváknout. Doma si sám s parťákem podal celý bar fetek a v Marseille si sotva objedná pití. To způsobuje, že děj není zpočátku tak hutný a napínavý, ale nakonec se přeci jen rozjede. Formální stránka zůstala stejná jako v prvním filmu, tedy výborná s dokonalou atmosférou. Gene si tady zahrál ještě více a dostal ze sebe opravdové maximum. Škoda jen toho příběhu, který prostě není tak chytlavý, jako tomu bylo v první Spojce.

,,Swan, is there any reason, why there should be an absurdly dressed half naked man chained to the fence being tossed off by mild blind council worker?“ Ali Dží mě potěšil a rozesmál svou neskrývanou hloupostí a zároveň nadhledem, jednoduchou, ale účelnou parodií všech možných gangsta hip hoperů. Parodické prvky jsou skutečně na jedničku, příběh se chytře vyhýbá stereotypům a dokáže překvapit. Ve druhé půlce sice vtipných míst lehce ubylo, ale stále to byla legrace. Cohen je výborný, Mitra žhavá a Dance chladný jako ve Hře o trůny, tady jsem ho ale trochu litoval. Celkově vzato parádní primitivní komedie když někdo chce vypnout mozek.

,,That table is definitely wrong.“ Francouzská spojka už je pro mě kult. Málo žvanění a hodně syrové akce, to je ta správná kombinace sedmdesátkové kriminálky. Naprosto mě dostalo špinavé a drsné prostředí Brooklynu hemžícího se feťákama. Gene Hackman opět strhnul pozornost jen na sebe. Jeho Pepek mi přišel jako jeden z nejdrsnějších poldů filmového plátna. Příběh je slušný, nejdůležitější je, že se pořád něco děje, i když je to jen vysedávání v autě a čekání až se zlouni objeví, je to super. A ruční kamera tomu celému dodala tu správnou tísnivou atmosféru. Je to prostě parádní kriminálka, jaké se už bohužel netočí.

,,Why are you asking me all these questions?“ ,,It’s your birthday.“ Coppola vytvořil velmi pomalu plynoucí příběh o velmi osamělém člověku. Gene hraje naprosto famózně, že jsem ani jednou neměl pocit, že by hrál, on prostě byl svoji postavou. Z jeho postavy Harryho jsem pocit, že i kdyby dělal jakoukoli jinou práci, byl by stejně osamělý a paranoidní. Kamera se postarala o několik výtečných záběrů, např. úvodní scéna je dokonalou ukázkou spojení kamery a režie. Závěr nebyl tak vygradovaný, jak jsem očekával, ale na druhou stranu dobře sedí ke zbytku filmu, který je pomalý jako jeho soundtrack. Ona pomalost mi občas způsobovala problém se na film soustředit, je to prostě tak trochu artový kousek, do něhož je těžší se dostat.

,,I got an idea. Let’s make the car a place of silent reflection from now on.“ Temný případ v temné Lousianě vyšetřovaný temnými detektivy. Tomuto seriálu se povedlo hned několik věcí na naprostou jedničku. Především hlavní duo je dokonalé. Tato dvojka je snad ta nejnabitější jakou jsem kdy ve filmu nebo seriálu viděl. Woodieho ksichty se mění od nasraného po ještě nasranějšího jak na běžícím pásu, zatímco Mathewovi nihilistické úvahy řeči by otrávili i toho největšího smíška. Příběh mě zpočátku chytl tak, jako snad nikdy předtím a byl jsem napnutý jako struna. To mi ale bohužel nevydrželo až do konce a z mysteriózní detektivky se v závěru stala jen obyčejná detektivka. Naprosto perfektní věc je atmosféra Louisiany. Ta je vyobrazena jako nejdepresivnější místo k žití plné zničených domů po hurikánech, zničených lidí drogami a prací v chemičkách, a kde mohou mizet lidé po desítkách, aniž by si toho kdokoliv všiml. Sumárně mi nezbývá než tento seriál vychválit, chybí mu totiž k naprosté dokonalosti jen velmi málo. Druhá série pokazila nad moje očekávání vše, na co sáhla. Čtyři hlavní postavy je dvojnásobek oproti první sérii a je to znát na vykreslení postav. Ty jsou naprosto ploché a šablonovité, všichni do jednoho mají hroznou depku a pořád chlastají Jamesona a místy to opravdu vypadá jen jako laciná reklama. Příběh je hrozně spletitý, ale nezajímavý. Režie věnuje dlouhé pasáže nicneříkajícímu tlachání, aby se pak to důležité vzalo zkratkou. Prostě úplný obrat o stoosmdesát a pád do hlubin seriálového dna. Kdybych hodnotil samostatně druhou sérii, dal bych jí jednu hvězdu, ale z úcty k sérii první tu původní hodnocení ponechávám.

,,Do you have a soul?“ ,,Yes, yes, we just leave it at home.“ Na Patrole mě nejvíc strhla chemie mezi hlavními hrdiny, jejich přirozené a nenucené repliky a vůbec celé jejich počínání. Těm dva prostě musel fandit opravdu každý. Rozdílné pocity ve mně vyvolávala dokumentární kamera. Zpočátku bylo příjemné sledovat vše z pozice kamery, která je takzvaně ,,u toho“, ale časem jsem se toho přejedl a raději bych ocenil klasické záběry ze stativu, než šílené stroboskopické kreace. Nicméně musím uznat, že v akčních scénách to svou službu splnilo na jedničku, působí opravdově a nebezpečí je z obrazovky doslova cítit. Příběh není zbytečně komplikovaný, je půl napůl rozdělen mezi službu a soukromý život a já dostal obojího akorát. Celkově vzato se jedná o sympatický nekomplikovaný a drsný film o drsné práci policistů v L. A.

,,Train! Say your prayers! Eat your vitamins! Be true to yourself, to your country! Be a real American!“ Tento typ dokumentů mám rád. Nepřinášejí sice žádné nové pravdy, jen ukáží, že politika je prolhaná, reklama taky a vše je trochu jinak, než to na první pohled vypadá. Tento si bere na paškál situaci kolem steroidů, jejich demýtizaci, svět reklamy, farmaceutických firem, étos absolutního vítězství a z toho plynoucích obrovských očekávání od obyčejných lidí, kteří si nedokáží připustit neúspěch. Je to pěkně natočeno a sestříháno a popkulturní odkazy příjemně oživí trochu nudnou pasáž věnovanou rozhovorům s rodinnými příslušníky autora. Celkově je to zajímavé, přemýšlivé a sympaticky neutrální.