pepek25

Musím říct, že sem nijak nesdílel tu davovou Avatarmanii, takže sem na film šel spíš ze zvědavosti, jestli je to fakt tak dobré, jak všichni říkají. Moc jsem tomu ale nevěřil. Moje předpoklady se pak vyplnily jenom částečně. Celkem nudný, tisíckrát ohraný hollywoodský příběh zabalený do modrého kabátku kmene Navi a planety Pandora, tři čtvrtě filmu sice docela pěkné efekty, ale to mi teda ke spokojenosti fakt nestačilo. Teprve až závěrečná, rozhodující bitva mě dostala, jak se říká přikovala do sedadla a částečně taky napravila dojem z celého filmu. Z původně jasných tří hvězdiček mě taky donutila zvednout hodnocení o jednu nahoru. Nebo spíš o půl...

Ať si říká kdo chce, co chce, pro mně jednoznačně tento film patří k tomu nejlepšímu, co bylo u nás v posledních letech natočeno. To že každý Němec nemusel být za války ten "zlý" a že ne všichni Češi byli pouze oběti je tématika, o které se u nás stále ještě mluví spíš okrajově. Juraj Herz zvládl její zpracování opravdu bravurně. Ale není to jen jeho umění, které pro mne dělá z Habermannova mlýna nezapomenutelný zážitek. Je to taky výborný Karel Roden, Mark Wachke, Ben Becker nebo třeba Jan Hrušínský. Skvělá práce a ode mně pět hvězdiček.

Tak nevím, jestli v tomto roce uvidím v kině ještě něco lepšího než Kick-Ass...

Volné pokračování Vávrova snímku Nástup z roku 1952. Děj se začíná odehrávat přibližně po dvou letech od předchozího filmu, v roce 1947. Hlavní hrdina Bagár se už v pohraničí vypořádal s Němci, teď je na řadě kapitalistická smetánka (Rosmus) zlatokopové (Püchler) a kolaboranti (Tymeš). Ve hře je osud družstva, státního statku, ale ohroženo je především pohraničí takové jaké si ho Bagár se svými spolupracovníky vybudovali...

Paralelně se odehrávající příběh dvou bratrů ve víru květnových událostí roku 1945. Ruda utíká z pankráckého vězení a spolu s mladičkou služebnou Karlou se snaží přežít pražské povstání, jeho bratr Jarda se jako voják sovětské tankové divize vydává na cestu pomoci Praze. Zajímavý snímek, kde se střídají komediální scény (setkání Rusů a Němců na křižovatce, kapitulace 60 000 německých vojáků...) se scénami dramatickými. Vynikající Jaromír Hanzlík a Jana Brejchová.

Dokonalý snímek, kterému podle mě nechybí vůbec nic. Od začátku mě dokázal vtáhnout do světa fantazie a nepustit ještě dlouho po závěrečných titulcích. Jednoznačně nejoblíbenější film mých dětských let, na který se ale s chutí podívám i dneska.

Snímek vypráví příběh rodiny pražského zelináře Pavlase, která se rozhoduje vybudovat si nový život v pohraničí. Přicházejí do blíže nespecifikované pohraniční obce, kde jsou prvními osídlenci. Zakládají tu své hospodářství a společně s dalšími příchozími osídlenci se pouští do žní. Práci však komplikuje nejen byrokratický aparát, ale i neochota některých osídlenců pracovat na polích, které ještě nikomu nepatří a jsou tedy společné. Aby komplikací nebylo málo, ve vsi se objevuje zákeřný majitel pily, kolem kterého se rozvíjí poměrně triviální kriminální zápletka. Ves v pohraničí je v podstatě jediný film, který reflektuje výhradně téma osídlování pohraničí. Snahu vylíčit životy prvních osídlenců tu přebíjí schématické vyobrazení postav, stereotypní vnímání Němců a myšlenka, že jedinec nezmůže nic, ale když se zapojí celý kolektiv, jde všechno mnohem jednodušeji. Celý pohled na pohraničí je navíc značně idealizovaný.

Černá komedie o tom, že když už se má něco posrat, tak pořádně. Nejdřív jsem se trošku obával, jestli se vůbec začne něco dít, ale po půlhodince už to šlo ráz, jedna mrtvola za druhou. Nakonec se z toho vyklubala solidní černá komedie s výborným Dylanem Moranem a jeho stupidníma nápadama.