S.i.d.

Tento film se stal ztělesněním toho, jak se z poněkud nezajmavého a ohraného scénáře dá vykouzlit geniální film. Už jen kvůli vkusném obsazení si film zasloužil můj velký respekt, ale to je to nejmenší co se na tomhle filmu dá vychválit. Darren Aronofsky zase jednou ukázal že slabší filmy nejsou jeho silnou stránku. - Při žádném takovém filmu jsem nezaregistroval tak dechberoucí ukázku toho jak se feťák cítí a kam to dopracuje. Vynikající hudba Clinta Mansella měla velkou část na závěrečném působení. A za zmínku určitě stojí i nepříliš typická, ale o to lepší kamera, která se Matthew Libatiqueovi opravdu povedla. Jedním slovem Genialita!

Za tento film Alexe Coxe obdivuju a nenávidím. Výborně vystihl to jak Sidův život díky drogám spadl až na dno ze kterého už nevstal. Gary Oldman už jako mladý dokázal skvěle vystihnout svou roli a to film zvedlo v kvalitě ještě výš. Co mi tam nejvíce vadilo, byla postava Johnnyho Rottena. I když Johnny takový nebyl, Alex Cox ho ztvárnil jako flegmatickyho, namyšlenyho blbce který umí akorát nadávat policistům. Ve filmu bylo také pár historických nesrovnalostí a občas i špatně ztvárněná fakta. Přes tyto vady tento film je jedním z mých nejlepších filmových zážitků a kdykoli se na něj znovu rád podívám.