Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Akční
  • Animovaný
  • Sci-Fi

Recenze (760)

plakát

Arcane (2021) (seriál) 

Moc pěknej vizuál, moc slibnej začátek, ale v průběhu série mě to dokázalo znudit. Politikaření, pro mě zbytečné dějové odbočky, nové postavy...a přitom všechno, co bych chtěl vidět, je kulervoucí akce s pomocí magických udělátek. A nebo aspoň plnohodnotný příběh dvou hlavních hrdinek, rozdělených sester. Ale žádná z postav nedostane dost prostoru jen proto, aby bylo kdy nahodit rozmáchlý obraz světa, který ale spíš nudí, než cokoliv jiného. A jedna subjektivní výtka - Powder/Jinx, kterou všichni teď tak "cosplayují" je otravná, nesympatická postava, která v dětství všechno posere, aby jí pak mohlo hrábnout a mohlo všechno posírat i v dospělosti. Úplný závěr pak trochu spravil pachuť, která mi po každém dílu zůstala, ale nakonec je to pro mě víc než cokoliv, promarněný potenciál...a přitom stačilo tak málo. Víc se pověnovat oběma sestrám a jejich "tragédii", zúžit zorné pole a mohlo to být super. Díky za každý podobný projekt, ale příště trochu lépe prosím. Tři OK pneumatický rukavice.

plakát

Arctic: Ledové peklo (2018) 

Když můžeš mít jenom jednoho herce na světě, ber Madse. Mikkelsena Madse, co se s chutí postaví přírodě matce. Chvilka poezie za námi, jdeme na věc. Standardní survival drama, který výše obásněný Mads pasuje nad průměr. Realismus je heslo dne a díky tomu i všechny drama násobící zvraty jsou z ranku běžných událostí, které člověka můžou počkat, když se něco posere na ledových pláních, což je divácky ne tak atraktivní, ale příjemně osvěžující. Jediná výtka tak může být, že se tam v podstatě nic nestane a je to totální standard, který žánru nepřináší nic převratně nového. Ale ještě jednou, je tam Mads a Mads, i když jde pošesté po rovině sněhem, tak je u toho úžasnej. Takový pěkný kulatý čtyři hvězdičky, protože mám survivaly rád.

plakát

ARQ (2016) 

Člověk občas musí zabrousit do vod průměru, aby možná objevil klenot, který zrovna mu přesně sedne. V případě ARQ tento můj výlet skončil tak, že jsem dostal totální a absolutní....průměr. Nebudu zlej a nebudu přemýšlet nad tím, o kolik horší je to než Edge of tomorrow (nehledě na rozpočet, akci, efekty a všechno), nebudu rozpitvávat, jak to moc nedává smysl a jak to moc netěží z hlavní premisy. Nebudu mluvit o nesympatičnosti hlavního hrdiny a pointě nepointě a dám tomu přesně 50 %, tedy slabší tři časové smyčky a řeknu vám, že jestli chcete nenáročný sci-fi o časohrátkách, tak si to můžete pustit a asi nebudete vyloženě nasraní...nebo si radši znovu pusťte Edge of tomorrow a budete spokojení.

plakát

Avatar: The Way of Water (2022) 

James se nepoučil, v mnoha ohledech opakuje a možná i prohlubuje chyby jedničky a jde to vidět na hodnoceních i reakcích diváků po představení. Ano, je to možná chvílema zdlouhavý, ano, postavy by potřebovaly víc prokreslit a emoce vypilovat, příběh je v podstatě neexistující a někdy (ale opravdu jen někdy) mi Way of Water připadal jako sebeparodie (krabí roboti...). Navíc jde silně cítit, že wow efekt, který měl první díl, je prostě pryč. ALE...ALE...všechny racionální a objektivní námitky a připomínky spláchne oceán Pandory jednou velkou nádhernou vlnou a kdo by mi po shlédnutí tohoto filmu řekl, že by nechtěl být Na'vi, ten je mrtvej uvnitř. I v tolik vzpomínané prostřední části jsem se nenudil ani minutu a užíval si antropologicko-přírodopisný dokument. Maličko mě možná rozhodil uspěchaný a až nefunkčně zkratkovitý začátek, ale pak jsem pochopil, že James je v tomto ohledu něco jako ty jeho futuristické stroje....efektivní až na dřeň. Jde si za svým a vše podmiňuje jedinému cíli.  A tím je vyprávět o Eywě a Pandoře. Proto jsou i postavy trochu ploché. Cameronovi jsou podle mě ukradené. Hlavní hrdinkou je Eywa a tu nám James představuje a vykresluje celé dvě hodiny. A to tak dokonale, že jsem při nevyhnutelném závěrečném střetu chtěl řvát na celý kino, zabte je, zabte ty svině lidský do jednoho. Tep jsem měl, jak když jdu do čtvrtýho patra a u toho jím pizzu (což nedělám, ale kdybych dělal, tak bych měl tep jako u sledování závěrečného dějství Avatara  ;-)). Škoda jen, že James tuto mou zainteresovanost nevyužil o trochu lépe a tak jako všechno, co se přímo netýká Eywy, závěr trochu uspěchal. Ale long story short, filmařská perla s pár vadami na kráse a kdybychom tomuhle dál míň než pět, tak budu muset jít a zrevidovat veškerá svoje hodnocení u Marvel odpadu na jednu až dvě hvězdičky. Zřím Jamese a na Pandoru se ještě letos vrátím...

plakát

Avengers: Age of Ultron (2015) 

Tak to tam všechno do toho dortu namrdali, až mi po dojezení nezůstala na patře žádná chuť. Pár fajn nápadu se ztrácí v záplavě všeho na druhou, celkově to působí dost neohrabaným dojmem a oproti prvnímu dílu to docela drhne a je to takový na sílu. Wow efekt z toho, že je mám všechny na jednom místě už taky nefunguje, takže co zůstává...průměrnej docela zábavnej, ale zaměnitelnej, blockbuster. PS: Rozhodně by bylo na místě, aby Black Widow, Hulk a Scarlet Witch dostali nabušenou trikovou XXX sólovku. EDIT: I když teď jsem se díval znovu na trailer a možná se mi to líbilo víc, než si teď myslím. Druhé nakoukání potřeba. EDIT2: Po druhým nakoukání přidávám půl hvězdičky, možná i skoro celou, ale celou ne.

plakát

Avengers: Endgame (2019) 

Wau, tak to je pecka. Teprve duben a už si můžu odškrtnout zklamání roku. Jak mě IW bavila a je pro mě etalonem zábavného comicsového filmu a CW mě zase vtáhla a drásala, tak tohle je prostě jenom dojezd na volnoběh. Bez spoilerů se asi nedá psát, co všechno mi na tom vadilo, ale rámcově - lazy writing jak svině (situace nastolená předchozím dílem se řeší tím opravdu jediným a nejtrapnějším způsobem), humor skřípe, emotivní scény nefungují (pro mě pouze ve chvílích, kdy do toho vtáhnou děti a to beru od určité doby jako podpásovku), akce moc není, člověk se začíná ošívat a všímá si nelogičností, kterých je tam pár nebo milion, záleží na tom, jak se na to podíváte. Konec mi neposkytl žádnou katarzi a na rozdíl od hodinového loučení se Středozemí jsem tady neuronil ani slzičku. Zato Avengers brečeli, jak kdyby si nevyjednali procenta ze zisku. A ano, ukočírovat tohle "monstrum", to muselo dát práci, ale za to si můžou klucí marvelácký sami, oni to monstrum stvořili a já jim tleskat nebudu, že ho teď jakžtakž uložili ke spánku. Za ten bambilion peněz, co do toho rvou, bych čekal něco lepšího. Nehledě na to, že IW šlapala daleko daleko líp. PS: Poprvé jsme odešli bez potitulkových scén a nikdo z party se nesnažil to zvrátit. Co se týče kina, šumělo dá se říct ne zcela přesvědčeně, takže já fakt nevím, co viděl zbytek světa. Já viděl umírat krále a že by to bylo stoprocentně důstojné, to se říct nedá.

plakát

Avengers: Infinity War (2018) 

Musím se pořád opakovat, že ty hvězdičky, to je prostě zlo a člověk se tím tlačí do kouta. Prostě byl jsem navýsost spokojen, daleko spokojenější než u spousty dalších mnou čtyřhvězdičkovaných Marvelů, ale dokonalý to nebylo. A pro lidi, kteří nejsou odkojení comicsem - pozor, tohle jsou jiní Avengeři než ty poslední. Tohle jsou Avengeři, kde fialovej kulobrad kosí planety pomocí rukavice s kamínkama. To jsou Avengeři, kde Thor musí zaject do kovárny pro kladivo. Prostě plnou parou do Comicsova u Pohádkové lhoty, buď sbohem "civilní" a (dejme tomu) realistická Civil war. A mě se to líbilo a já byl napnutej a já si to užíval. Jestli budete i Vy, těžko říct... A teď už jen smeknu před Russoovými, jak se jim to povedlo dát do kupy, zařadím s A:IW do zlatého fondu deštivého sobotního odpoledne a sednu si a budu netrpělivě vyhlížet rozuzlení příběhu.

plakát

Až vyjde měsíc (2012) 

Jak mě Tenenbaumovi a Život pod vodou převálcovali, Bottle rockets a Rushmore pobavili, tak tohle šlo jaksi mimo mě. Ten přesah, zvláštní pocit něčeho víc, který jsem měl u prvních dvou zmíněných, se nedostavil a bojím se, že už se asi nikdy ve Wesově režii nedostaví. Nebylo to špatný, docela to uteklo, ale celou dobu jsem s otevřenou myslí čekal na něco, co mě převálcuje, nebo aspoň znovu vtáhne do světa Wese Andersona....a marně. Zrovna u W. A. mě to hodně mrzí.

plakát

Baader Meinhof Komplex (2008) 

Němcí nejsou vůbec žádný chudácí. Když se jim něco nelíbí, ať už je to uspořádání Evropy nebo uspořádání společnosti, dají zbraně dohromady a zaberou třeba Sudety, nebo co je zrovna poblíž. A pak o tom někdo natočí film, kterej mě totálně dosere. Víc takových hodin dějepisu a byl by ze mě......dějepisec. Neemotivně až dokumentárně sleduje film řádění socialistického odboje v ulicích a městech imperialistického Německa. Pominu-li všechny ostatní kvality filmu, už jen kvůli pocitu, že něco takovýho se dělo kousek od nás v západním Německu v době kdy naši (moji rodiče) končili základku. No prostě běžte a podívejte se na to.