husokachna

V jeden den jsem viděl dva filmy, kterým bych dal přesně 70% a byl spokojený člověk. Ale ne, kvůli csfd, se teď musím trápit, jestli dát trošku nadhodnocené 4 nebo ošizené 3, které budou verdikt tlačit k průměru. Free guy je (jak je asi zřejmé) jeden z nich a je to film: který se přesně hodil na nedělní volné dopoledne...který po mě nepožadoval žádný vklad...který fajn plyne, existuje v něm "příjemná" chemie mezi postavami, která ale není extra výjimečná...který servíruje standardní, ale pěkně přehlednou akci v přepáleném vesmíru videoher, kde je možné v podstatě cokoliv....kde Ryan Reynolds hraje velice snesitelnou verzi Ryana Reynoldse a tudíž podává jeden z nejlepších hereckých výkonů poslední doby...který je blbý jen tak akorát, aby člověka nestihl úplně otrávit...a který deliveruje neboli dodá pár gimmicků, co diváka příjemně povzbudí. Používám hodně slovo příjemně a to přesně ten film je. Příjemná akční jednohubka, která nepřinese nic nového, ale zabaví a neurazí. Tak jsem to ze sebe vysypal a teď už vím, že tomu dám velice silné tři zlaté rybičky s tím, že už si to asi znovu nepustím, ale nelituju, že jsem to viděl.

Je to jako byste vzali rodinný/dětský film z osmdesátek, přeleštili, zrenovovali, namíchali k tomu první Krotitelé duchů a bohužel nechali ne moc dobrý "dětský humor" (i když mládeže za mnou se trochu smály). Pěkně to od začátku šlape, vypadá to senzačně, nikde se to moc nezdržuje a subjektivně to uteklo daleko rychleji než dvě hodiny. Na závěr jsem si i trochu pobrečel, protože jsem jednoduchej cíl a fakt bych si asi ty nový starý Krotitele ještě dal, kdyby to dostal na starost někdo inteligentní. Je fakt, že taky moc nechápu existenci tohohle filmu, jestli to má být začátek návratu téhle "frenčízy", tak úplně nějak nevím s kým a jak a proč (Bill už chudák vypadal, že moc času na ty filmy mít nebude), protože zakončením to zahodilo všechny postavy aktuálního snímku v podstatě do koše. Subjektivně se mi moc líbila hlavní dětská hrdinka i zbytek ansámblu a vůbec mi nevadil tolik vyčítaný fakt, že malá Spenglerová se ničeho nebojí a všemu rozumí. Vždyť původní Krotitelé, přes všechnu lásku k nim, byly taky dobrá slátanina :-), akorát my to v té době konzumovali jinak. A poslední věc - když už se musela vykrást zápletka prvního filmu, vykradla se docela s grácií a parádně. Takže všem hejtrům, jak jim dnes říkají mladí lidé - nezměnil se film, změnili jste se vy. Díky za ty Krotitele a díky i za závěr, který je trochu cheesy a trochu moc na první dobrou, ale bez něhož bych byl asi míň spokojenej. Čtyři solidní vícenohý munchery.

To jsou ty blbý očekávání no....čekal jsem něco, jako Kurz negativního myšlení, vztahovou terapii, kde se přes hardcore násilí půjde do hloubky nejen těla, ale i duše. Dostal jsem fajn jednohubku o rozhádaných manželech, kteří k sobě musí najít cestu přes společně sdílenou hrůzu. Je to fajn, chvílema je to vtipný, chvílema je to nápaditý, ale po většinu stopáže jsem se nemohl zbavit pocitu, že tohle už jsem někde viděl....a nebo že tohle je dobrej nápad, ale šlo by to vytěžit víc. Dávám tři přísný mountfield sekačky za nenaplněný potenciál. PS: Ale je to fajn.

Když je to fantasy epický a nebo je na plátně Džudlo, tak jsem nad míru spokojenej. Když ale začne Ritchie na "středověk" roubovat svoje trejdmarky, je to už horší a chvílema to má nakročený, aby mě to až otrávilo a hlavně to odkopalo fakt, že to vlastně ani nemá moc co vyprávět. Strašně rád bych dal víc, je mi to sympatický a jsem rád za každou vysokorozpočtovou fantasy, která se dostane na plátno. Ale nevyužitý potenciál nadhozeného světa (kouzelníci = nudníci) mě bohužel tlačí dolů. Tři vydatný a plnohodnotný chobotničí čarodějnice.

"A možná nám Bůh poslal hloupou holku, co říká nesmysly."  Paul Verhoeven je takříkajíc boží a díky bohu za něj. (see what I did here? ;-)) Díky jeho filmařským kvalitám a pevné ruce Benedetta šlape jako hodinky a člověk se tak může probírat tématy, která Verhoeven nadhazuje. Ať už je to víra a potřeba lidí věřit a nezešílet, fanatismus, slabost nebo taková "banalita" jako je láska. Chvílema režisér balancuje na hraně laciné provokace a je důležité, na kterou stranu barikády z té hrany spadnete. Já se rozhodl, že onanizér z panenky Marie je hluboká metafora, která se vztahuje nejen k víře, ale i k matce, dětství a nevinnosti hlavní hrdinky a ne, že se jedná jen o laciný dráždidlo na diváka (see what I did here podruhé už?). Jediné, co mě nakonec trochu mrzí, není určitá televiznost filmu (naopak jsem si výlevy Benedettiny v kině užil a hlavně díky zvuku měl až husí kůži), ale to, že mohl jít klidně víc do hloubky. Například já, jako odpůrce organizovaného věření (terminus technicus), bych byl rád, kdyby mě Verhoeven nahlodal, jestli ona nakonec ta církev a křesťanská víra nemá něco do sebe. Takhle mi jen chybělo, aby se celý klášter možná i s městečkem propadl do plamenů pekelných, protože nic jinýho by si podle mě ta banda blbců nezasloužila. Čtyři velice spokojený vysvěcený masturbátory. PS: Nevím, co vyvolalo takovou kontroverzi? Že lidi potřebují rozkoš a že se holky prstí, když to jinak nejde, to už snad dnes každej ví, ne? A jestli jde o tu nejposvěcenější masturbační pomůcku, tak prostě neměli zrovna v té sezóně v Itálii okurky, no... PPS: A to Maso a krev, které zmiňuje Mr.Apache si co nejdřív doplním.

Všechny výtky k debilitě zápletky beru, nejmocnější Doctor galaxie se chová jako totální dement a to, co bych odpustil hormonálnímu puberťákovi, na kterýho se během posledních dvou dílů (o Avengers nemluvě) ve velmi krátké době navalil celej svět, to nemohu odpustit vysoce inteligentnímu d(D)ok(c)torovi, který by neměl mít v palici úplně vymeteno. Ale naštěstí mě Spajdomen (jak říká Ondrášek) nestihl otrávit, začal po mě házet gimmicky v podobě starých známých záporáků (a že si ty role všichni protagonisté užívají), předložil mi (KONEČNĚ) přehlednou akci, která působila obstojně "fyzicky" (dvojka byla v tomhle ohledu otřesná), aby mě nakonec dorazil třešničkou na dortu, ukradenou z Paralelních světů, o které nebudu nic psát, i když o tom už každý ví, jen řeknu, že mě opravdu hladila po srsti a chvílema jsem se culil jako puberťák. A ano, je to poslepovaný tak tak všelijak, chytrý to moc není, vývoj hlavního hrdiny je uspěchanej a odehraje se v podstatě až v poslední scéně, ale na druhou stranu dostal konečně nový Spider-man poctivý origin (o který ho okradli Avengers) a já se vcítil vtažen, emočně zainteresován a bavil jsem - což jsem o Marvel filmu dlouho říct nemohl. Čtyři dobře stavěný bodající kluzáky.

Já tam toho Finchera prostě nevidím, nemůžu si pomoct. Budu asi nefér, protože jsem ne vinou filmu nejednou usnul a umocněnýho Aliena jsem tak viděl asi natřikrát, což atmosféře moc nepřidá. Ale přes veškerá pozitiva, jakými je třeba atmosféra vězeňské planety (začátek je boží), to byla po většinu času spíš nuda, kde jsem neviděl žádný výrazný režisérský otisk (na rozdíl od všech ostatních Vetřelců 1 až 4) a spíš jsem to tak odzíval. Nebyl tam ani ten děs z neznáma z jedničky, ani hardcore military scifi dvojky ani hnus a divnost čtyřky. Závěr je celkem fajn, ale moc málo a moc pozdě. Víc než kdekoliv jindy bych si tady přečetl rozbor Tetsuův či Douglasův, protože by mě zajímalo, co je na tom pětihvězdičkovýho a rád bych se nechal poučit. Neslabší Fincher...bohužel. Tři průměrný torza Bishopů.

Je škoda, že už je teď Spider-Man prakticky Marvel a že tím pádem nedostaneme nějaký zajímavý autorský přístup, ale marvelácký prefabrikát. Tenhle se mi líbil víc, než prefabrikát předchozí, Spider-Man už tolik nehláškuje, MJ je míň agresivní p*ča, Evropa je fajn, hudba je hravá, takže za mě docela ok. S ohledem na zápletku, je to i o řád hloupější než byl "první" díl, ale není to nic, co by se nedalo přežít. Nejvíc mě pak zamrzelo, jak nevyužitý zůstává záporák a jeho motivace. Tak jako v předchozím Spider-Manovi i tady je motivace záporáka a jeho vztah k hlavnímu hrdinovi potenciálně to nejzajímavější, nadhozený je to dobře, ale pak se na to film úplně vykašle, aby mohl hrnout dopředu akci a zábavu. OK, děckům to asi stačí, ale mě to přibrzdí v hodnocení na trošku silnějších třech hvězdičkách, než u Homocumingu.

Nakoukávám to, abych mohl jít do kina na novýho Spider-Mana, kterej se prý povedl. Jinak bych to asi neviděl. Takže jsem to sledoval tak na jedno oko a co to oko vidělo, mě úplně neuráželo. Je to v mnoha ohledech generický, Tony Stark absolutně prázdná postava, otravná část zápletky s Happym, neskutečně, ale neskutečně otravná postava MJ Zendayena (naštěstí s malým prostorem na plátně). Je tam pár fajn nápadů, pár ok vtípků a Tom Holland dokáže i tak potenciálně otravnou postavu, jako je pubertální hláškař, podat docela s grácií. Mám asi pořád radši Spider-Tobeyho, ale tohle je asi víc Spider-Man. Takže tak. 3 neurážející dytiány (spider-man po ondrovsku).

Nejsem člověk, který by měl znalosti a filmové zkušenosti, aby mohl na plno docenit záběr Wesovy Depeše. Pro mě se pocit z filmu smrskl na radost z vyprávění, jako u většiny Wesových filmů a úžasné jednotlivé scény, které mi daly připomenout moje nejoblíbenější a milované Tenenbaumovi. Měl jsem strach, že mi Wes po Grandhotel Budapešť dá další vycizelovaný barevný dortík bez emocí, ale alespoň pro mě, se tyto obavy nenaplnily. Nejvíc mě bavila druhá povídka, která ožila mládím a úžasným Timothéem (v pubertě bych ho nenáviděl, ale teď úplně chápu, proč ho všechny holky milují) a ta mě nabila tak, že mé nadšení neopadlo ani při třetí, pro mě nejméně zábavné části filmu. Odcházel jsem z kina velmi spokojen a odnáším si v srdci film, který jsem neviděl naposledy. Dávám čtyři nádherná a žensky plná fullfrontální těla božské Léay Seydoux, které výhledově navýším. PS: baví mě, jak často Franta Fuka zmiňuje, že dialogy jsou složité a bez perfektní znalosti angličtiny je problém muset zároveň číst titulky a sledovat dění na plátně. Tak jsem se ušklíbal i před Depeší, abych pak nerozuměl polovině věcí, které byly řečeny...a to si myslím, že moje angličtina není z nejhorších.