husokachna

Stal se zázrak. Jednička mě akorát nudila a otravovala a přišla mi jako úplně zbytečný a amatérský příspěvek do žánru "pojďte si sem zaprcat". Oproti tomu dvojka, která je víc filmová, víc "průměrná" a co se týče nechuťáren, tak se drží trošku víc při zemi přišla v perfektní konstelaci a když jsem ji jen tak z hecu pustil na grilovačce, během pěti minut nás dostala do kolen a už nepustila. Je to sračka, ale sračka, co nás donutila k pláči...smíchy. Ale...kdo má rád Pohla nebo první díl, tak už to viděl, ostatním bych to asi nedoporučil. Za mě bezproblémový čtyři vytuněný Multiply a ani se za to nestydím.

Otřesný a Kolečko je ubožák.

Kdo by řekl, že se budu v roce 2023 těšit do kina na novýho Poirota. Komorněji, pochmurněji se Branagh vrhl na další Herculovo dobrodružství a já si to zase užil a mám jen dvě závažné výhrady. Za prvé, Poirot (alespoň v těchto adaptacích...nejsem znalec), vždycky na závěr pospojuje nespojitelné, řekne to nahlas a tím to dokáže. Kdyby vrah řekl - "to je dobrá cypovina, teď to dokaž", tak by šel Poirot domů s brečením. A pokud to tak není a já něco přehlížím, tak je to prostě proto, že to tak na mě v Branaghově podání působí. Druhá výtka už směřuje pouze k tomuto "dílu" nového ztvárnění a to je fakt, že méně než v předchozích Branaghových filmech na mě dýchnul duch doby. A není to podle mě pouze tím, že nebyly peníze na rozmáchlé dobové exteriéry, ale spíš uchopením a vykreslením jednotlivých postav. Tam, kde jsem v předchozích dílech cítil za každou postavou historii a plastičnost, tady zůstalo pouze kvalitně odvedené, ale trochu rutinní a neživotné vyprávění. Komentář je velmi chytrý, tak já to radši ukončím a dám necelé čtyři rozdvojené kníry téhle fajn bubácké oddychovce.

Nějak marně hledám, v čem je to dobrej nebo zásadní film. Rozdělení na tři části mě absolutně vytáčí, protože umožňuje nakládat s postavama, jak si režisér zamane - viz Woody Harrelson, kterej je samozřejmě tradičně super, ale jinak absolutně zbytečná postava, která se objeví, pobaví a zase zmizí. Žádná z postav se nechová životně, jsou to jenom věšáky na vlastnosti, které chce Östlund satirizovat. První část je za mě takřka zbytečná, druhá část ze blíží něčemu zajímavému, jednotlivosti jsou fajn, ale absolutně neslouží celku, jsou to jenom takové osamělé výkřiky kritiky, které nebudují celkový obraz, a třetí část nedává sebemenší smysl, hlavní hrdinové jsou karikatury sebe sama a i když celý film se nikdo nechová moc logicky a životně, tak tady už je to jenom absurdní divadelní představení, kdy by se mohli při čekání klidně oběsit a nepůsobilo by to nepatřičně. A všechno by bylo OK, nebo přinejmenším odůvodnitelné, kdyby se to jenom netvářilo tak realisticky. Hovnoblitková scéna je nuda a jen chvílema z ní probleskuje genialita existenciálního pekla. Ale to je dost málo. Původně jsem chtěl dát tři, ale on je to celkově dost na hovno a trapně doslovnej film, takže dvoje Patek Philippe.

Je to prostě jako Marshall z Himymu - milý, upřímný, fajn. Navíc to má pár opravdu parádních fórů a všichni, kdo v tom hrají jsou boží.

Začnu SPOILEREM:...........Kdyby měl Havlík koule a nechal ji umřít, tak by mi možná zdrcující závěr vynahradil všechno to, co bylo předtím. Příroda pěkná, kamera to pěkně kameruje, dejme tomu, že příběh o "zúčtování" otce a dcery chvílema funguje a dokáže pracovat s modelem tátova holčička musela dospět, ale klacky pod nohy tomu háže ochotnický výkon Martiny Babišové a Langmajerovo deklamování na půl huby (jako by snad ani neuměl hrát). O to hůř pak vyzní dialogy, které šustí papírem a jsou takovým kýčovitým prototypem vztahu rozvedený otec-dcera. A pokud je film založený na tom, že si dva lidi povídají, tak je to docela průser. V rámci české tvorby jde ale o to lepší a je fajn, že se Havlík oproti svým některým ostatním peckám, alespoň o něco snaží. Téměř tři nefunkční srdce.

Je to monumentální, je to obrovský, je to filmový. Nolan už asi ani neumí natočit film, kterej by z pohledu audio-vizuálního selhal a nedodal zážitek. Co se týče děje a toho, o čem film vypráví, asi bych si to taky dokázal představit lépe nebo jinak a když už se Nolan rozhodl vyprávět o téhle části Oppieho (tak já mu familiárně říkám) života, tak bych očekával, že to povede k nějaké větší pointě, katarzi, že to prostě bude směřovat k monumentální tečce. Ale ono to jen tak odvypráví a závěr trochu vyšumí, pořád je to ale neskutečnej filmovej zážitek, nervy drásající pecka a kino lahůdka a dát tomu míň než pět prostě nemůžu. Pět do sedačky vpalujících hřibů.

This is our last dance. Pro mě, jakožto otce dvou dcer, trefa do černého. Chtěl bych o Aftersun strašně moc napsat, ale je lepší o něm nic moc nevědět, aby si člověk užil jeho atmosféru. Miluju ten film, miluju ústřední dvojici a jejich protagonisty, kteří jsou přesní, Under Pressure už pro mě nikdy nebude jako dřív a plakal jsem. To asi stačí... Pět all inclusive pásků. PS: a je to debut...wow.

Chtít dostat něco, co už neexistuje a existovat nemůže. To je asi největší problém nejnovějšího Indiana Jonese, který jinak není vůbec špatný film. Marně se pořád snažím pojmenovat to něco, co tam chybí, to kouzlo celku, které se dotýkalo i trochu problematického Království křišťálové lebky. Mangold jako by se bál zpomalit, aby nebylo poznat, že magie je pryč, nebo že už Harrison prostě nemá mojo a pro hlášky už mu nezbývá dech. A přitom v mnoha okamžicích je Nástroj osudu dobrý film. Úvodní naháněčka ve vlaku je víc než OK, akce odsýpá a CGI je hnusný jenom někdy (Indy na vlaku - to musel být snad záměr) a ponor k vraku (Banderas potěšil) aspoň pro mě měl tou svou "podvodní patinou" největší kouzlo a dotýkal se pocitu nádherného neznáma, který jsem zažíval, když jsem koukal na první Jonese nebo hrál "Indyho" adventury. Indiana Jones už prostě do tohohle století nepatří a pro fanoušky ho prostě nejde točit jako moderní blockbuster. Snad možná, kdyby tvůrci zešíleli, a toho co bylo v poslední půlhodině nám dali mnohem víc, možná bych se dokázal vrátit do dětství. Ale takhle jsem se chvilku rozpačitě, chvilku s úsměvem, celkově však docela důstojně rozloučil se svým hrdinou, i když mi Mangold zejména v uspěchaném a emociálně nezvládnutém závěru házel trochu klacky pod nohy. Velký nekudos (terminus technicus) postavě Heleny, kterou nám Disney zase potřeboval natlačit silnou a emancipovanou ženskou hrdinku, s čímž nemám vůbec problém, ale musela by být trochu sympatická a nebo mít dostatek prostoru, abych ji mohl pochopit a oblíbit si. Takto je to jenom nesympatická sobecká kráva, která je sexuálně žádostivá, tudíž si mám asi myslet, že sebevědomá, a která bez nějakého zjevného důvodu a motivace v jednu chvíli přepne a začne se starat. I ten kluk je jen stínem Shortyho a největším protivníkem Indiana Jonese je pak dokonalá "původní trilogie". Dám asi těsný čtyři biče pověšený na hřebík a jdu si v hlavě promítnout upravenou verzi Nástroje osudu, která by byla boží.

Když jsem zjistil, že se děj odehrává v Bangladéši, zaplesal jsem radostí, že budu moct v recenzi použít jméno Dežo Bangladežo. Akorát mě za boha ne a ne napadnout, jak ho do textu nenásilně zakomponovat. Nicméně...velmi příjemné překvapení, které mírně nadhodnocuji, vzhledem k tomu, že to na csfd dostává docela bídu a vzhledem k tomu, jak jsou všichni poslední dobou posraní z Johna Wicka. Tohle je úplně stejně hloupý, jako John Wick, hlavní postavu to taky posouvá nesmyslně nedějem, aby mohla zase a znovu efektivně likvidovat nepřátele. A oba představitelé hlavního hrdiny jsou v podstatě neherci. Ale na rozdíl od Johna "týden jsem nesral a vepsalo se mi to do tváře" Wicka, Tylerovi docela věřím jeho urputnost a jeho trauma se mě dotýká trochu víc. A tak mě Vyproštění vtáhlo a docela drželo pod krkem až do finále. Je škoda, že nářezová a nekompromisní akce (honička v autech super a kamera ještě víc super) se v závěru překlopí v akci víceméně tradiční a finále je tak horší předchozího dění. Spokojenost mi ale vydržela do konce a už se těším, jak si zítra pustím druhý díl. Dávám čtyři ucházející Deže Bangladeže ;-).