Wawer

Patý díl je nekonečná a bezduchá bída, plná digibordelu, s krajně nesympatickou hlavní hrdinkou a slabými záporáky. Je to taková bídá, že mě jako oddaného fanouška úvodní triologie to skoro až bolelo. Přesto dám tři hvězdy: první za těch pár emotivních momentů, kdy má na chvíli Harrison co hrát, druhou za nápadité (a vtipné) finále, které je rozhodně lepší než mimozemšťani minule, a třetí za to, že je to Indy.

Po nabušené šestce a ještě nebušenější pětce přichází vystřízlivění z opojení umem tvůrčího týmu. Sedmička působí odfláknutě hlavně po scénáristické stránce. Zápletka s AI je jak z devadesátek, záporák Gabriel působí jako deus ex machina, závěrečná akce tak trochu vykrádá první díl, podobně hrátky s kouzly, honba agenta Briggse zase vykrádá čtvrtý díl, motiv se zlodějkou jakoby vypad z druhé mise, některé scény repliky jsou vyloženě přiblblé a ani práce s dějovými zvraty a všemi těmi prolínajícími se linkami není optimální. Jistě, akce je opět žánrdefinující, ale to celkový dojem nepřetlačí. Po druhé shlédnutí měním na 4*. Sedmička má, podobně jako předchozí díly, neskutečný flow. Výtky, které vyvstaly po prvním shlednutí to nezamaskuje a záporak v podobě spořiče z windows media playeru doprovázený zvukem helikoptéry pořád působí rušivě, nicméně je potřeba si přiznat, že ty bezmála 3 hodiny jsou neskutečná jízda, která nedá ani na chvíli vydechnout a takových filmů je už dnes pomálu.

Titanic zkombinovaný s druhým Terminátorem, to vše je tak trochu remake předchozího dílu. Druhý Avatar je přesně tím, čím se dalo čekat - audiovizuálním nářezem s poměrně plytkým příběhem na pozadí. To v mých očích tentokrát nepřebilo ani kouzlo imaxu.

Začátek je slibný. Je z toho cítit duch první cesty a není problém ani přijmout, že se borci vydali cestou elektromotorek, což je rozhodnutí, že které jsou následně potrestáni. První polovina má vše, co lze chtít, druhá už je bohužel o dost horší a rychloprůjezd Střední Amerikou a především Mexikem to korunuje. Pro mě slabé 4* a to jen proto, že jsem cestovatelský nadšenec

Po Star Wars Force Awakens je tu další soft reboot a skoro až zamrzí, že úspěch Hvězdných válek k němu nepřímo přispěl. Nový Matrix není sám o sobě špatný film, ale je logické, že bude srovnáván. Rozjíždí se slibně, inovátorsky a podvratně se nebojí tnout do živého. První půlka je sice roztržitá, ale neotřelost jí nechybí. A druhá půlka? Ta se vyvíjí předvídatelným směrem, z něhož jen v máločem vybočí (třeba v tom jako u roli hraje rebootovaný Mr. Smith) a zabíjí tak většinu toho, co ze začátku nastíní. Když to všechno skončí, uvědomíte si, že jste viděli něco jako právě Force Awakens až na to, že nový Matrix je ve všem horší než ten předchozí - horší je zápletka, casting, vizuál, message, atmosféra, samotná akce a nad to je z nějakého nepochopitelného důvodu finále úplně zabité. Na rozdíl od traileru, z filmu nic neutkví, prostě vyšumí. Výsledný dojem tak je, že Matrix Resurrections je především zbytečný film.

Šílené vztahy mezi protagonisty, twist za twistem, někomu se to určitě bude líbit, na mě to bylo až moc utržené ze řetězu. Na druhou stranu je třeba ocenit plasticitu postav a výtečné výkony - zvláště svatební scéna je přímo dechberoucí. To je obrovský posun proti Becketovi, kde byly postavy ploché a s postavami nebyla šance se ztotožnit.

Trochu jiný thriller, se zamotanými vztahy postav, záměnou charakterů jak z Gattacy, typicky japonskou teatrálností, tady navíc trochu s hamletovskou příchutí, a svérázným rozuzlením, které je svým způsobem kruté tím, že kruté je jen pro hrdiny, ale už ne tak pro padouchy.

Pokrytecká zdvořilost a odcizení dětí v kontrastu se vstřícností ovdovělé snachy. O tom v zásadě Příběh z Tokia je. Na jednu stranu lze ocenit, že postavy jsou plastické, na druhou stranu rozvláčnost filmu je až ubíjející

1941 je Speilbergův úlet, který je velkolepý, dlouhý, ale místy i ďábelsky vtipný a tak ani nemusí moc vadít, že jde v zásadě o sérii skečů, které jsou poskládané tak, aby dávaly dohromady celistvý příběh

Ryzí Guilty Pleasure. První Kingsmani byli styloví a vymakaní, druzí jsou ve všech ohledech přepálení a přitažení za vlasy. Nicméně baví a protože baví, dá se jim leccos odpustit