Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Animovaný
  • Akční
  • Dokumentární

Oblíbené filmy (7)

500 dní se Summer

500 dní se Summer (2009)

Došla mi slova. A chápu, že takovýhle komentář je lidem pěkně na nic, ale u některých filmů to tak je. Známka kvality snímku nebo slabosti pozorovatele?

Společnost mrtvých básníků

Společnost mrtvých básníků (1989)

INSPIRATIVNÍ. Víc není potřeba dodávat. Možná na té poezii přece jen něco je. A konečně po dlouhé době mám chuť se sama vydat do tajemného světa těchto umělců, který jsem nikdy pořádně nepoznala,neboť jsem věděla, že pokud sama nebudu chtít, nemá to cenu. Proto se klaním před režisérem, že dokázal upoutat a zaměřit mou pozornost na poezii. To nikdo jiný nezvládl. Proto velké díky všem, kteří spolupracovali na tak krásném dílku jako právě Dead Poets Society.

Billy Elliot

Billy Elliot (2000)

Z filmů o mladých hrdinech je tenhle zaručeně ten, který si nenechám ujít. Po těch pár letech už jen s radostí sleduji, do jakého projektu se Jamie pustí příště a rozhodně jeho kariéru neopomínám.

Víkend

Víkend (2011)

Got me every fu*king time. Je to ten film, který tady je vždycky, když jej potřebuju. Jakkoli divně to zní.

Warrior

Warrior (2011)

Komu nevadí nechat se unášet na vlnách amerického typična, směle do toho. A třeba si to užijete stejně jako já. Mile mě překvapil pan Nolte, opravdu vynikl. Přeci jen Tomovy badass role nás už překvapit moc nemůžou, hlavně fakt, že si je vzal na krk právě on. I přes obehraný scénář se do příběhu snadno vžiju a vlastně až po odeznění emocionálního výbuchu a fázi uklidnění jsem si uvědomila, že to je jen další příběh, ten co už tady byl tolikrát a určitě ne naposledy. Ale to přišlo až pak a na to se nehledí. Za 5 a basta.

Mary a Max

Mary a Max (2009)

Všechno co může ve filmu s takovým tématem zaznít zaznělo a nám nezbývá doufat, že animované filmy opět objeví, jak mocné mohou být a vrátí se ke starým hodnotám.

Lilies - Les feluettes

Lilies - Les feluettes (1996)

Love is the worst lie one can tell oneself. Dlouho jsem přemýšlela, co napsat, abych do světa vykřičela, jak krásné to bylo. Právě v takovýchto chvílích si uvědomuji, jak moc jsou filmy důležitou součástí našeho života a pouhé shlédnutí může člověka udělat tak šťastným. Už od začátku je jasné, kam celé dílo povede. Ze začátku jsem sice musela chytnout, kdo je je vlastně kdo, ale jakmile jednou byly vyjasněny role, tak jsem byla naprosto pohlcena "provizorní scénou". Celým filmem byla prostoupena ta hutná atmosféra, která vás nenechala ani pořádně mrknout, vše směřovalo k tomu vyhrocenému konci. Ještě teď mi běhá mráz po zádech, když si na Les feluettes vzpomenu.

Ovládací panel
10 bodů