WillBlake

WillBlake

okres Frýdek-Místek
gin&platonic

57 bodů

Moje komentáře

od nejnovějšíchpodle abecedypodle hodnocenípodle roku vzniku filmu
<< předchozí 1 2 3 4 5 8 12 15
    • 5.11.2017  15:46

    Pátá hvězda maskérům.

    • 16.10.2017  09:25
    Čtverec (2017)
    *****

    Östlund toho měl hodně na srdci, důsledkem čehož možná (stejně jako divák) ztrácí chvílemi pozornost, přesto za mě i napotřetí sociálně naprosto exceluje. Square je provokativní, inteligentní film, o kterém se možná bude říkat, že je zajímavější pro to, o čem všem vypovídá, než pro výsledný zážitek z něj, ale já si tuhle sviňskou sondu do švédské společnosti opřenou o vyhrocené umělecké manýry, režijní naschvály a nemálo geniálních scén (díky nichž je to pořád Film a ne jen jakási sociologická úvaha) vyžral moc rád. Östlund je zkrátka frajer a poslední tři filmy jej katapultovaly mezi mé nejoblíbenější režiséry současnosti. 4x4 je pak lehce kontroverzní počin se vším dobrým i špatným, co k takovému počinu patří.

    • 16.10.2017  09:21

    Ikonická pičovina.

    • 9.10.2017  10:09

    Takové sny by si přál každý… Na rozdíl od Morien u mě ke katarzi ale nedošlo, snad příště.

    • 9.10.2017  09:48
    Maelström (2000)
    *****

    Důkaz toho, že Villeneuve ušel od svých počátků velký kus cesty. Přesto mě tenhle lehce křečovitý příběh o zbytečnosti a koloběhu života odvyprávěný zčásti porcovanou rybou, zčásti mezititulkami, okouzlil víc než kdejaký mástrkus. Denis umí, i když neumí.

    • 3.10.2017  12:00

    Nějak se ta chorobná mysl člověka žijícího na konci světa zabavit musí… V podstatě tíživý film pronikající k podstatě. Bavilo hodně.

    • 24.9.2017  14:39

    Slowcore pro milovníky démonismu. Nádech a výdech, ten zvuk! Spolu s Xi You asi nejpomalejší film, co jsem kdy viděl.

    • 23.9.2017  16:33
    Přízrak (2017)
    ****

    Bavilo mě, jak tenhle příběh zacházel s časem, příliš mě nebavil Oldham (ne, že by se film bez jeho camea obešel). K absolutnímu zážitku by mi pak asi pomohlo nevidět snímek Finisterrae. Jinak krása a doják jak sviňa.

    • 11.9.2017  20:07

    "Tímto snímkem v sobě zabil David Lynch poslední kapku své obyčejnosti a úplně se nechal pohltit svými vizemi“, píše se tady na csfd v jednom komentáři spíše v negativním kontextu. Osobně však tuto "smrt" považuju za jednu z největších předností tohohle veledíla a přeju si, aby se Lynch ještě alespoň jednou vrátil k filmu a modrým zítřkům.

    • 11.9.2017  14:41
    Avetik (1992)
    *****

    Nostalgie (pro ten stesk po vlasti, hmatatelnou přítomnost duchovna a nadpozemskou kameru) pod tíhou pozvolného rozkladu a zatracení. Ovce zamrzlé v ledu, obličej padající z fresky, včely uvnitř ztrouchnivělého violoncella, vory s polonahými akrobaty a další poetické (vesměs bolestivé) výjevy na pozadí dějin, jejichž tok se nevyhnutelně zastavil a ztuhl jako med v Marlence. Jeden z nejsilnějších filmů, co jsem kdy snil.

    • 8.9.2017  23:36

    "Nic není samo sebou. Připusťme, že ti herci... nejsou herci."

    • 8.9.2017  09:06

    (Návrat ukázal, čím vším může návrat být, přičemž elegantně umocnil dávnou minulost, aby ji následně zanechal v dokonalém bezčasí a diváka tak uvrhl do transu. Oproti starým dílům Twin Peaks je The Return samozřejmě dost „jinde“, ale když se přestaneme koupat v sentimentu a snít o mýdlové opeře, pravděpodobně nám dojde, že obě původní série solidně rozválcoval. Uff, tak jsem to napsal. A možná až ve chvíli, kdy se začneš pídit po různých teoriích a diskutovat s okolím o významech, si naplno uvědomíš, kolik filozofie a zároveň temnoty třetí série ukrývá, co se asi stalo Audrey a jak bezútěšný je Cooperův osud. Lauřin závěrečný výkřik ve mně bude rezonovat dalších pětadvacet let.)

    • 23.8.2017  11:23
    Humpday (2009)
    *****

    Co tenhle film povyšuje v mých očích nad průměrné indie filmy, je naprosto výborná poslední třetina v hotelovém pokoji. Už jen pro to civilní napětí, vyřčené i nevyřčené motivy a VHS kameru, která celou dobu jede v pozadí, aby namísto amatérského gay porna zachytila situaci, která pomohla určit směr. Na pět to sice není, ale dám je rád.

    • 16.8.2017  13:34

    Všepožírající béčkový surrealismus.

    • 16.8.2017  13:32

    Nadčasové téma promítnuté do osobní (bizarní) roviny a jako perlička na dně - zfetovaný Bela Lugosi, který absolutně netuší, koho nebo co hraje. Možná otce, možná Boha. Kdo ví? Nedivím se, že má Lynch tenhle film tak rád.

    • 6.8.2017  21:59
    Salad Fingers (TV seriál) (2004)
    *****

    Zopáknu si.

    • 3.8.2017  18:33

    Dokonalé černobílé obrazy orámované třiceti lety, jíž té, která odešla, už nikdo nevrátí a které zbyla už jen vratká touha po pomstě a nalezení. Diaz sice má svůj vlastní čas, takže v kině pravděpodobně vystřídáte několik desítek pozic sedu, ale jeho zpracování odcizeného světa i cit pro niternost, spolu se silnými postavami (Hollanda diktuje) a nahlédnutím do filipínských dějin neumí nudit. Respekt těm, kdo připraví jeho kompletní retrospektivu.

    • 3.8.2017  18:32
    Janička (2017)
    *****

    Že je Dumont solidní hovado a posouvá hranice „duchovního filmu“ po svém, vím už dlouho. V Janičce se ale definitivně urval z řetězu a natočil duchovní rap-metalový muzikál o nevyrovnané Johance z Arku, kde se v jednom záběru klidně tančí tectonic a zároveň divoce škube slepice. Film oplývá tradičně krásnou kamerou a dokonale podvratným (ne)herectvím, v tomhle případě umocněným absolutně dementní choreografií. Janička je meta-komedie, retardační nuda, častokrát je přes čáru, ale miluju ji.

    • 3.8.2017  18:28
    Cesta času (2016)
    ****

    Víc ryb, míň lidí. Nemůžu si pomoct, ale s příchodem (pra)člověka dokument znaivněl a tak nějak nalezl pojem o čase (který tak rád ztrácím), což mu trochu ubralo na kouzlu. Do kina se každopádně vrátím rád, už jen kvůli meditativním vizuálům, voiceoveru Cate Blanchett a celkovému uchopení času/bytí. Řekl bych, že se Malick může po třiceti letech konečně v klidu vyspat. Přeju mu to.

    • 3.8.2017  18:25
    Fuck Me (2000)
    *****

    Rape & revenge střídá čistokrevné porno, odpadová gangsterka pak vyholený klín. Velký kult a svého času podnět, aby ve Francii znovu existovalo 18+.

    • 18.7.2017  12:16

    "Být narozený proti vlastní vůli. Jíst. Ohánět se čurákem. Zplodit nový život. Zemřít." // Noého třicetivteřinové odpočítávání automaticky zrychluje puls a navozuje pocit úzkosti a nevyhnutelnosti, čímž je geniálně umocněno psycho, které následuje. Ano, takový druh frustrace a filmové manipulace mě bere.

    • 14.7.2017  09:43
    The Wire - Špína Baltimoru (TV seriál) (2002)
    *****

    Až chorobně promyšlený seriál. Detailní vykreslení jednotlivých postav i celých komunit, gangsterství, administrativ, korupce, veškerých odvrácených stran - od nejnižších vrstev k těm nejvyšším, policejních postupů při vyšetřování, bezmoci... Všechno umocněno prostředím a dobou, kterou seriál reflektuje a zároveň umí dokonale využít ve svůj prospěch (nedostačující technika a podobně). Geniální gradace jednotlivých zápletek a stejně tak celých sérií pak drží prst na tepu. A když si myslíte, že už to nemůže být lepší, přijde čtvrtá série a po ní ještě pátá. // Pokaždé, když se k tomuhle seriálu vracím, přesvědčuju se, že Wire převyšuje o několik tříd nejen ostatní kriminálky, ale i kriminálky, co převyšují ostatní kriminálky o několik tříd. Kult a jeden z pěti nejlepších seriálů všech dob.

    • 11.7.2017  12:45
    Lola (1981)
    *****

    Kouzlení s neóny, divoké rozostřování mezi scénami a další Fassbinderovy frajeřiny mě pohltily na temné straně německého hospodářského zázraku a vyplivly na patetickém konci filmu, který nenabízí katarzi, ani pravdu. Nerad to říkám, ale do bordelu k Lole se budu vracet rád.

    • 11.7.2017  12:45
    Na doraz (2010)
    odpad!

    Potvrzeno: nejotravnějšího komedianta v celém širém hollywoodu nespasí už ani masturbující pes. Tak debilní a špatné, že jsem chtěl vrátit peníze - a to jsem to viděl doma. Když Na doraz, tak na odpad.

    • 5.7.2017  14:13
    Ornitolog (2016)
    *****

    Ornitolog promlouvá skrze hustý koktejl symbolů. Ty se z velké části opírají o život Sv. Antonína z Padovy, na nějž odkazuje už jméno hlavní postavy (Fernando – Antonínovo rodné jméno). Jeho putování za spásou projektuje Rodrigues do torza celého snímku, kolem něhož vrství další biblické výjevy (Noemova archa) a skrze všemožné alegorie (léky, machisti) je zatěžkává LGBT frustrací. Elegantně tak prostupuje vlnami konfrontace a bez jakéhokoliv afektu je prolíná ve prospěch celku. // Není nutné mít kdovíjaký přehled, aby se tě film dotkl na samotném okraji vědomí, že jsi člověk. Stejně tak je jedno, jestli jsi kacíř nebo Freud z lesa. Například klíčové (a tragické) setkání s prostou postavou Jesuse mě dojalo, i když si nejsem jistý, jestli mělo. Naopak při téměř sado-maso seanci čínských dvojčat na náboženské pouti, jsem jasně tušil, co mi chce režisér říct. // Cizí není Rodriguesovi ani klasický motiv „muže v lese na cestě za sebepoznáním“ (který mimochodem zpracovává umněji než starý známý Gus Van Sant v unylém deštivém patosu The Sea of Trees s Matthew McConaugheyem) a zároveň nezapomíná na kulturní specifika jako je mirandština. Všechno drží pohromadě nadpozemská kamera Ruie Pocase, díky jehož záběrům berou říční kaňony, potažmo celá okolní příroda, dech. Dostal mě i kontrast mezi „dalekohledovým“ pozorováním (optika jedince) a pohledy z ptačí perspektivy (suplujícími okolí, společenství), který přináší několik vzrušujících momentů, místy doplněných rozvrzanou droneovou hudbou připomínající desky Richarda Skeltona. // Zde na čsfd jsem zahlédl komentář k Ornitologovi zmiňující naprosto wtf surrealistické momenty a poukazující na nejasnou proměnu hlavní postavy. Přes svou komplikovanou mytologii je nicméně film stravitelnou, avšak totálně svobodnou meta-výpovědí a zároveň jakousi meditací nad křesťanstvím, jeho vlivem, potřebou kontrolovat a homofobií (subjektivně jsem si pak do pozice křesťanství obsadil i společnost). Onou „zvenčí“ neustále narušovanou mystickou proměnou hlavní postavy (ve Sv. Antonína) pak celý film graduje, načež jsou nejpozději při závěrečném španělském hitu rozprášeny poslední zbytky obvinění z vyprázdněné narace. Zbývá už jen se zeptat – kam se poděli černí čápi? Zbytek textu na blogu.

    • 3.7.2017  17:37

    Amen.

    • 30.6.2017  17:06

    Takovou beznaděj, hluk a zmar jsem po tom, co film radikálně vystoupil z jakéhosi fiktivního obrazu, nečekal ani náhodou. Syndrom s jedním z nejlepších závěrů v historii kinematografie.

    • 28.6.2017  18:38
    Mary a Max (2009)
    ****

    "I když jsem ateista, nosím jarmulku, aby mi netáhlo na mozek." Jenže nakonec je to totální doják. Čtvrtá hvězda za Hoffmana.

    • 22.6.2017  22:16
    Čarodějné námluvy (TV film) (1997)
    ****

    Neskutečné gagy. Až se divím, že některé z nich nezlidověly.

    • 19.6.2017  22:14
    Příběh služebnice (TV seriál) (2017)
    ****

    Jako by Orwell točil se skupinou feministek pobožnější verzi Utopie. Margaret Atwood je bohyně.

<< předchozí 1 2 3 4 5 8 12 15
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace