Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Krátkometrážní
  • Dokumentární
  • Krimi

Recenze (424)

plakát

In Order Not to Be Here (2002) 

Pořád síla. Film s jedním z nejlepších zvuků/soundtracků všech dob. A jak píše někdo na internetu: „… the surveillance state is everywhere. It's the killer in a slasher film of empty spaces.“

plakát

Walk Up (2022) 

Hong Sang-soo je tady stejně jako vždycky trochu jinak stejný. A teprve až po přečtení komentářů na letterboxd mi vlastně došlo, jak moc tricky tenhle film je. Drama plné obav z budoucnosti rozprostřené v bezčasí. Těším se na druhou projekci.

plakát

Havre (1986) 

Nadpozemský bizár, v němž jednu z postav ztvárnil legendární dokumentarista Joris Ivens (jeho postava se jmenuje Mr. Digitalis!) a příběh ovlivňuje osmdesátková adventura (s tou zase v reálu vypomáhal Chris Marker). Hlavním dějištěm je pochmurný přístav a to, co se tady odehrává, se jen těžko popisuje slovy. Juliet Berto byla jinde (viz například její geniální filmy s Rivettem), ale něco tak odvážného jsem od jejího režijního solo debutu nečekal. Pár dní zpátky někdo konečně vytvořil anglické titulky, tak neváhejte a shánějte, je to gem.

plakát

Unrueh (2022) 

Město čtyř časů, počátky anarchismu a tatiovská choreografie postav v nejkouzelnějších kamerových rámech, jaké jsem za poslední dobu viděl. Cyril Schäublin je poklad.

plakát

Pacifiction (2022) 

Nejpřístupnější Serrův film je zároveň jeho nejparanoidnějším a nechává spoustu prostoru pro duševní piškvorky. Viděno dvakrát v kině během jednoho týdne, což nedělám skoro nikdy. #ReleaseThe500HoursCut

plakát

Dvojsluní (2020) 

RIYL: Aleksandr Sokurov, Bi Gan, Eduardo Williams, Enter the Void

plakát

Zima (2021) 

Vadim Kostrov loni takřka odnikud “vpadl” na mezinárodní festivalové pole, kde uvedl celkem šest (!) celovečerních snímků. Ty zobrazovaly jak nespoutanou uměleckou energii a nezávislost vůči jakýmkoliv institucím, tak silně autobiografické výjevy, a mezi cinefily (mě nevyjímaje) mu vysloužily pověst zázračného tvůrce. V sérii autobiografických filmů s minimem dialogů pojmenovaných jednoduše Léto, Podzim, Zima se pak vrací do dětství a pozvolně plynoucí obrazy ročních období protkává bezprostřední nostalgií. Ví, že nic netrvá věčně, jeho dlouhými záběry však věčnost prostupuje. Film Zima například začíná několikaminutovým statickým záběrem na hlavní postavu hrající Counter Strike, aby se záhy pomocí dlouhých zoomů ponořil do ledové krajiny působící dojmem spícího zvířete, které už se neprobudí. Právě tuto sérii Kostrov osobně uvedl na 14. ročníku ostravského festivalu Kamera Oko.

plakát

Pohádka (2022) 

"Everything will be forgotten and it will start over." Něco tak provokujícího a silného už jsem dlouho neviděl. Sokurov je zpátky (ale spíš nikdy neodešel) a z útrob limba podává vizuálně i zvukově uhrančivou výpověď o podobách zla. Zpracovávám to…

plakát

Zkouška umění (2022) 

Zajímavé téma zabité snahou o vytvoření zábavného až humorného dokumentu, navíc ne zrovna citlivě zpracovaného. Boomeři budou mít radost, za mě každopádně zklamání.