chrispe

Christina se nám rozhodne během jednoho večera vyvraždit půlku nemocnice a to se jí stane osudným. U Pernille se bohužel vracíme k tupým pohledům a pomalému kroku. Takže asi nejvíc se mi z celého dílu líbilo závěrečné setkání.

Smyčka se nám stahuje. Šťastná náhoda, že spí s kým spí. Jinak bychom se asi nikam dál nepohli.

Občas nějaká scéna vyznívá trochu směšně, i když by neměla. A hlavní hrdinka tomu moc nepomáhá. To, že se to odehrává v roce 2015 a léky jsou v té nemocnici prakticky volně dostupný jako bonbóny  a nikdo se po tom, že se ztrácejí nepídí, je zarážející. Stejně tak fakt, že se Christina všechny ty lži nesnaží ani moc skrývat a všichni dělaj, že jsou slepí.

První díl mě zaujal i když mám výhrady. Má to dobrou atmosféru. Pernille v podání Fanny Louise Bernth mi není dvakrát sympatická. Občas je to s těma zkoumavýma pohledama a pomalým krokem přehnaný. Josephine Park alias Christina má teda úplně jinou energii. A scéna lékaře a pozůstalého bratra mi přišla šílená - tomu fakt věřil? Teď myslím toho lékaře, že to řekl takhle na rovinu. K těm lékům by se dostal jak?

Co k tomu říct. Snad jen... řiť sem řiť tam.

Linda je moje oblíbená postava a tak jsem ráda vždycky, když dostane dost prostoru. Ale linka s Teddym tu pro mě byla už za hranou toho, čemu se směju.

Sympaťák Bob své divné děti opravdu miluje. O tom žádná.

Slabé.

Zatím nejslabší díl. Tina to pro mě fakt neutáhla.

,,Možná bychom neměli…” :D