ViktorD

Roztržka se Sartrem – ano, odtud se pak odvíjejí dva levicově zcela odlišné světy...

Patrně nejpovedenější dokument o rockový kapele, jakej jsem kdy viděl, nevtíravej, citlivej a pro mě v lecčems objevnej. Je fajn, že jeho součástí jsou i dobový filmový záznamy z konce 80. a první poloviny 90. let, který nikde jinde dnes k vidění nejsou.

Konečně někdo zpodobnil syrovou realitu reálnýho kapitalismu, deziluzi a marasmus doby, v níž žijeme...

Jedna hvězda za tu volhu.

Zrůda rudá.

Zvlášť druhá půle dokumentu dobře vystihuje, co za magora Magor byl... Některé jeho verše jsou však geniální: „... doma je tam, kde se oběsíš...“

Patrně vůbec jeden z nejlepších filmů české kinematografie po roce 1989!

Smekám! Další z pomyslných vrcholů společné tvorby dua Jarchovský–Hřebejk. Silné, zásadní, tíživé a přitom výrazově strohé, nikterak nepřepjaté, ba až komorní. A výtečná hudba.

Tento körnerovsky laděný a strhující příběh považuju za jeden z nejlepších, jaké za posledních dvacet let v české kinematografii vznikly. Jestliže se někdo hnidopišsky ohání historickou „nefakticitou“, vytýká filmu tu větší, tu menší odklon od skutečných dějinných událostí, měl by si uvědomit, že film (zrovna tak jako třeba literární dílo), ač třeba i s přídomkem historický – což mu ovšem bývá povětšinou přisuzováno literárními či filmovými kritiky a historiky až ex post –, je dílo umělecké, vytvářející svébytný fikční svět, v němž otázky po absolutní historické autenticitě nemají své místo. Pokud mu je však někdo chce mermomocí vnucovat a pak být frustrován, že mu snímek nezapadá do jeho apriorní šablony, je to jeho problém. Navíc Herzův film nepřevrací v žádném případě historickou skutečnost naruby takovým způsobem, jak bylo běžné v silně prorežimních snímcích v letech 1948–1989, ale ukazuje nesmlouvavě (pro mnohé zřejmě až hyperbolicky) ty stránky naší minulosti, které nám nejsou zrovna po chuti.

Ad V + W: Miroslav Horníček při jedné oslavě (jejíž účast byla nadmíru hojná) ve Werichově vile na Kampě údajně poznamenal něco ve smyslu: "Teď kdyby se utrhnul strop, tak zahyne česká kultura." Ano, a v troskách pod utrženým stropem by zemřel i jeden z největších českých básníků Vladimír Holan, který obýval s rodinou přízemí této vily...