Merkin

Jediný film, u kterého mně absolutně nevadí, že knižní předloha (také dokonalá) se zcela liší. Naopak si myslím, že příběh ve filmu je aktualizován dobře a že kdyby Mann zůstal u knižní verze, neměla by takový efekt. Přestože dvojice Lewis-Stowe hraje skvěle, mně osobně se nejvíce líbily výkony představitelů vedlejších rolí. Konkrétně pak Jodhi May jako Alice, jejíž závěrečné "obměkčování" Maguova srdce považuji za jeden z nejlepších filmových kousků vůbec (a to se jedná o úlohu němou, kde velice záleží na gestech a dojmu, které herec navodí). Ještě bych vyzdvihla opravdu krásné prostředí, žádné studio (staré dobrá škola), indiánské jazyky a nádhernou hudbu, jež příběhu dodá patřičnou vážnost a důstojnost. Poslední slova Činghačhúka umím nazpaměť, navíc těch scén, při nichž se mi vždy zatají dech s časem paradoxně stále přibývá a opravdu stojí za to ("Vyměňte ji za něho").

Myslím, že u tohoto snímku stejně jako u Titanicu vůbec nejde o hlavní postavy či ústřední příběh. Naopak. V tomhle filmu jsou zásadní drobné epizody a vedlejší role. Důkazem je Oscar pro Renné, která svou postavu, podle mě, uchopila dokonale. Stejně tak jednotlivé příběhy lidí, které cestou potkává Jude a které, bohužel, mohly být v té době pravdivé, jsou dost zdrcující. Zde bych vyzdvihla příhodu u Natalie Portman. Je sice trochu naivní, že by potkala někoho tak počestného jako byl náš hrdina, ale zbytek byl vážně skvělý. Navíc doprovodná lidová hudba, americká příroda a myšlenka, že i obyčejná kniha popisující domov by mohla člověku pomoci, to vše je milé. Jediné postavy, které idyliku trochu boří, jsou naprosto naivní, dost nereálná a ničím nezajímavá Nicol Kidman(ta mě dost zklamala) a pak mladý pobočník jinak dost důvěryhodného velitele domobrany, který působí jako by měl na hlavě melír, pocházel z divokého západu a zajel si do Cold Mountain zastřílet. Ale to nijak nemění můj názor, že se jedná o skvělou věc.

Tahle parta maníků zazděných v polorozpadlé ponorce mě vždycky dostane. Jednak musím Němcům přiznat, že stroje měli opravdu fortelné, na druhou stranu Amíci se rozhodně nebáli riskovat. Počáteční ruch a schizofrenie jazyků, to, že bílá je zelená a že v němčině se čte špatně až po závěrečný souboj raketa na raketu, kde si posádka sáhne málem až na dno nejen svých duševních a fyzických sil, to všechno je plynulé, zvládnuté, sehrané, důvěryhodné, nechybí vtip ani napětí. Jojo k těmto námořníkům (a něměcký kapitán se taky vyznal-vívat Hirch) se ráda vracím:)

Jde o mojí srdcovou záležitost. Už od chvíle, kdy jsme s taťkou viděli Ostrov poprvé, poslední promítací den, v minisále kina, které dnes už neexistuje, kam po úvodnch titulcích přišli nakonce mimo nás ještě tři lidé a vypadalo to, jako by horší reklamu snímek ani nemohl obdržet. Ven jsem totiž vycházela naprosto okouzlená! Protože Bay narozdíl od mnohých svých kolegů vizi budoucnosti vystihnout, zachytit a představit umí, a to tak, že nepůsobí ani směšně, ani příliš bezcitně, ani jako klišé. Psychologicky, technicky i kamerově vychytané, nehledě na to, že Ewan McGregor je můj nejnejnejoblíbenější herec a prostě mu to nejen hraje, ale i sekne. Scarlett budiž, pěkné křoví, a soundtrack je zkrátka a dobře geniální. Už asi chápete, že jde o zamilovanou věc a nenechám si nikým a ničím vymluvit její kvality, byť rozumím, že na některé může působit jinak. Já se ale pokaždé bavím i zamyslím i zasměju.........Jdu se dívat:)

Někteří to celé označují za klišé. A ono to tak doopravdy vypadá: láska až za hrob, děsivá katastrofa, hudba až do samého konce. Jenže vtip tkví ve faktu, že se jedná o skutečné události. Všechno se tak opravdu odehrálo. Dokonce i Jack vážně existoval, jednotlivé příběhy jsou poskládané ze vzpomínek pamětníků a vše řídí James Cameron s ohromným smyslem pro detail. Vrací se do hlubin k vraku, nechává i na vidličky (na něž nepadne jediný záběr) vyrýt stejné znaky jako byly na těch původních, rekonstruuje Titanic kousek po kousku. Navíc do hlavních rolí obsazuje ,,tehdy" ještě neznámé tváře, obyčejné lidi. Jedná se tedy o skutečný příběh ze života a kdo tvrdí, že jde o klišé, je pro něj tuctový i život. Navíc scénář považuji za jeden z nejlepších vůbec, k soundtracku není co dodat a počet Oscarů snad také něco naznačí.

Milá pohádka z irského prostředí. Kouzelní skřítci a víly a vůbec vše je jako jedna velká zdrobnělina slova pohádka. Pohádečka. Doprovodné prvky jako irská hudba a tance a vtipné výroky typu: ,,Když mluvíte sami se sebou, vždycky máte poslední slovo," mě vždycky potěší.

Tragikomické vánoční představení, kde jednotlivé elementy do sebe v závěru zapadnou stejně dobře jako trpaslík do pohádky. Půvabné exteriéry belgické karantény působí díky skvělé kameře opravdu pekelně, bravurní herecké pojetí mrazí v zádech a cynika scénáře vás donutí v těch pitomých Bruggách zůstat až do úplného? konce:)

Napadá mě jen půvab, křehkost, krása, květiny, strach, bolest, slza, úsměv, vůně, objetí, zmatení, podzim a slunce...Snímek mě pokaždé dostane, ačkoliv chápu, že tady hraje velkou roli subjektivita, ale já tomu všemu dokonale věřím, Christian a Mary jsou skvělí, melancholie neskonalá a vše plyne...Pouštím si Postel plnou růží každý rok už několik let a pokaždé v ní objevím něco jiného, úžasná věc.

Mé srdce ožívá hudbou rozeznělou vždy, když si jenom vzpomenu. Je to geniální. Člověk neví, jestli jde o komedii, drama, muzikál, fantasy...Moulin mixuje vše. A vážně se mi líbí, že většinu scénáře a děje Luhrmann zasadil do písní. Znám mnoho lidí, kteří ten film sledovali tím způsobem, že poslouchali český překlad dialogů a pak jen tak ledabyle relaxovali u songů v originále. Ti tvrdí, že se jedná o hloupost. A pak znám diváky, kterým posléze došlo, že na těch textech písniček asi něco je a ti teď patří ke skalním fanouškům. A navíc zbožňuji Ewana:)

1) Film Hobit(H) x film Pán prstenů:Společenstvo prstenu(SP)-a)SP: začíná historickým vstupem a vysvětlením, jak to bylo s prstenem x H totéž ohledně draka b)SP:pokračuje životem v kraji, příchodem Gandalfa a zaúkolováním Froda x H: totéž jen se týká Bilba c) SP: cesta z Kraje do Roklinky(sledováni přízraky) x H: cesta z Kraje do Roklinky(sledováni skřety) d) SP: cesta z Roklinky dál, boj v podzemí, závěrečný boj se skřety v lese x H:cesta z Roklinky dál, boj v podzemí, závěrečný boj se skřety v lese e) SP: závěrečný pohled na Orodruinu x H: závěrečný pohled na Erebor f) dále SP: Bilbo předává Frodovi mitril x H: Gandalf předává Bilbovi meč,SP. Aragorn= H:Thorin, Frodo= Bilbo, SP:společesntvo prstenu=H:společenstvo ,,proti drakovi", SP:ve scéně boje proti Sauronovi mu Isildur utíná kus ruky X H: ve scéně boje Thorina proti hlavnímu skřetovi mu Thorin utíná kus ruky, SP: fyzický boj Gandalfa a Sarumana x H: filosofický boj Gandalfa a Sarumana, SP: jdou po okraji skály a nemůžou projít x H:jdou po okraji skály a nemůžou projít g) stejné postavy: Saruman, Elrond, Galadriel, Gandalf, Bilbo, Glum, Sauron h) odchylky: SP: Frodo má 3 další hobití společníky a je centrem pozornosti x H: Bilbo je sám a vedlejší SP: krutější, vážnější, filosofičtější, propracovanější H: pohádkovější, vtipnější, dětštější 2) Film Hobit x kniha Hobit: vložené prvky(písně, odkazy na Pána prstenu, vložky typu ,,Nemáte hranolky?" apd.) nebrání v kladném ohodnocení, kniha je převedena dobře, vcelku detailně a vkusně, snímek zachovavá pohádkový ráz předlohy, klade důraz na půvab krajiny, nezabývá se charakteristikou nedůležitých postav, věnuje se těm ústředním 3) Film Hobit: Neočekávaná cesta: pohádkové, milé, vtipné, technicky na vysoké úrovni(někdy až zbytečně předigitalizované), skvělé obsazení Martina Freemana, dechberoucí scéna s Glumem, důraz kladen na city a dojmy postav(oni viděli Roklinku poprvé, takže proč ji neukázat v plné kráse?), ....ale na druhou stranu vcelku předvídatelné, místy kýčovité, jindy zase nedostatečně osvětlené(ovšem ocitáme se někde v polovině příběhu, mnohé scény působily podivně a otevřeně, ale věřím, že je nakonec Jackson vysvětlí stejně uspokojivě, jako to udělal Tolkien)...bylo by nespravedlivé dát prvnímu pokusu pouhé tři hvězdy...tento výpravný snímek si nakonec vysloužil slabší čtyři:)