Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Horor
  • Komedie
  • Animovaný
  • Akční

Recenze (144)

plakát

Věčné jaro (2022) odpad!

Propaganda. Moc hezky udělaný dokument, ale je-li jeho cílem zmanipulovat diváky a divačky v podporu sekty, která popírá lidská práva, tak to vůbec není ok, nehledě na uměleckou hodnotu.:) Wikipedia:Hnutí je známé svojí opozicí vůči Komunistické straně Číny, šířením názorů proti evoluci, homosexualitě, feminismu, odmítání moderní medicíny a za další postoje jež jsou označované za „ultrakonzervativní“.

plakát

Manderlay (2005) 

Chci vidět znovu. Cynické, provokativní. Brechtiánské divadlo. Skvěle temné. Dialogy jsou zábavné a thought-provoking. Trier ukazuje, že demokracie je jen smluvená forma zřízení, která nemá oporu v lidské přirozenosti. Groteskní kritika Ameriky, jejího vypořádání s otrokářstvím – změnilo formu. Scéna se znásilněním pro mě byla náročná, rozumím, v čem byla důležitá, ale těžko se tohle zkousne.

plakát

Dokument o Tyleru Durdenovi (2021) 

Skvělý ucelený dokument o rapové legendě. Autor má zjevně přehled.  Něco takového tady velmi chybělo.

plakát

Jih proti Severu (1939) 

Pokud bych měl hodnotit čistě z hlediska kinematografické, tak jde o něco neuvěřitelného, něco, co snad ani v roce 1939 vzniknout nemohlo. Film má sice 4 hodiny, ale necítil jsem v něm hluchá místa a přišlo mi to jako velmi adekvátní čas k vykreslení postavy Scarlett a jejího problematického přistupování k milostným vztahům. Je to opravdový megafilm se vším všudy. ALE. Jeho romantické zobrazení Konfederace a otroků, kteří jsou tak spokojení, že zůstávají svých „pánů“ i po zisku svobody, mi jde silně proti srsti. Nesmíme zapomínat, že válka Jihu proti Severu byla hlavně válka o otroctví a Jižané byli ti, kdo chtěli nadále přisuzovat lidem nulovou hodnotu jen pro barvu jejich kůže. Jih nikdy nebyl tak romantický, jak je vykresleno ve filmu. Není to otevřeně rasistický film jako ten Griffithův odpad, ale právě rasismus skrze stereotypizování, omlouvání a obdiv k odsouzeníhodným záležitostem, je daleko nebezpečnější.

plakát

E.T. - Mimozemšťan (1982) 

Kdybych se narodil v 80. letech, zcela jistě bych tento rodinný snímek miloval. Jelikož už na něj nemohu pohlížet očima dítěte, trochu pro mne ztrácí své kouzlo. E. T. je i přes svoji „slizkost“ roztomilý a Spielberg uvádí příběh natočený dětskýma očima. Nikdy nezapomenu na scénu přeletu před měsícem/sluncem.

plakát

Kramerová versus Kramer (1979) 

Herecký koncert a zdvižený prst pro každého, kdo se vrhne do rodičovství bez jistoty, že to zvládne a že je s tím správným partnerem. Štvala mě jen scéna s francouzskými toasty, trošku jsem si připadal, že podle režiséra muži nedokáží osmažit ani toast, ale pravděpodobně to bylo jen upozornění na Kreamerův egocentrismus a zaneprázdněnost. Dlouho jsem neviděl tak dobrý film.

plakát

Duna (1984) 

Filmová Duna se mi hodnotí dost obtížně. Četl jsem totiž knihu a snímek jsem si dal tři týdny po jejím zaklapnutí. Stále jsem tak měl v živé paměti veškeré postavy, zvraty i myšlenkové pochody autory. Film se knihy bohužel až příliš striktně drží, jenže vypouští klíčové momenty (a to jsem viděl prodlouženou tříhodinovou verzi) a nejde tak do hloubky. Navíc si nedokáži moc dobře představit, jak bych scény chápal, kdybych nečetl knihu. Zdálo se mi, že Lynch mele páté přes deváté a na plátno přenáší nejdůležitější části knihy, jenže mezi nimi nejsou napojeny žádné oslí mostíky. Z Paula se tak zničehonic stává vůdce Fremenů, prakticky ve dvou prostřizích. Jeho láska k Chani jde stranou, stejně tak jako jejich dítě, které v knize hraje důležitou roli, ale ve filmu se ani nenarodí. Na rozdíl od mnohých se mi masky a efekty líbily. Nicméně, závěrečná bitva vypadá otřesně, magické schopnosti jsou směšné a hlavně je to hrozně dlouhé a plné neustále se opakujících scén střelby. Nicméně, jsem rád, že jsem Dunu viděl a jsem zvědavý, jak se s tímto materiálem popere nový režisér v příštím roce.

plakát

Tomb Raider (2018) 

Nejlepší film podle videohry. Potenciál bohužel nebyl naplno využit, ale já se dobře bavil a hrozně dobře se mi dívalo na Aliciu Vikander, která má své řemeslo v malíčku.

plakát

Liga spravedlnosti (2017) 

Zhlédl jsem v letadle po cestě do USA. Měl jsem spoustu času a v obrazovce přede mnou byl celkem slušný výběr, tak jsem se rozhodl, že si pustím jeden dobrý film a jednu sračku, kterou bych ale měl vidět. Na výběr přišlo Justice League. Už rok starý rest jsem kvůli negativním recenzím a kvůli tomu, jak nad ním mí přátele kroutili hlavou, ještě neviděl. Rozhodl jsem se, že to napravím a že nebudu hledat na filmu nic hlubšího a prostě si jen užiji akci. Neužil jsem si ani hovno. Dostal jsem strašlivě nenápaditou kravinu s příšerně debilním CGI záporákem, který byl tak nezajímavý, že jsem k němu necítil ani zrnko respektu a nezapůsobil na mě. Stejně tak jako žádná postava. Film ve mne nevyvolal žádné emoce kromě rozhořčení. Proč natočili takovou šablonovitou klišovitou hovadinu? Jakou měl záporák motivaci zničit svět????? Jsme ve 30. letech minulého století, kdy bylo klišé normou, nebo ve 21. století?