blahblah12

"Lidé, co potřebují lidi, jsou ti nejšťastnější lidé na světě!".... Překrásné!

Skvělý herci,skvělý scénář,skvělá režie,skvělý film. I když film trval 3 hodiny,tak jsem se u něho vůbec nenudila, naopak, nechtěla jsem aby měl konec. 9 zajímavých příběhů,které se prolínají mě trochu připomělo filmy jako jsou Babel,Láska je kurva nebo 21 gramů ovšem Magnolia mě pobavila nejvíc! Nejúžasnější byl začátek filmu s třemi oběšenými zloději,potapěčem na stromě a kluk,který spáchá sebevraždu,kterou vlastně nespáchá.Jenom ten konec byl trochu divný s těma žábama ale patřilo to k tomu že "Podivné věci se stávají".

Někdo někoho podvede,pak se mu přizná,ten mu to chce oplatit,zradí ho kamarád,někdo mu pomůže,další ho zabije,možná dostane AIDS,pak mu vyhrožujou,že mu zabijou rodinu a vyřeší to tak,že jediný co musí teď dělat je,že musí šoustat?

Když si vezmu, že tohle je jeden z prvních velkých filmů Audrey Hepburn, opravdu se nedivím, že toho Oscara získala. Myslím,že ať už by tam obsadili jakoukoliv zkušenou herečku, nikdo by to nezahrál tak jak ona. Ano, je to sice taková pohádka, ale liší se tím, že nemá šťastný konec. A to se mi právě na tom líbilo nejvíc. Film se mi hodně líbil i z toho důvodu, že byl natáčen přímo v Říme a samozřejmě také kvůli Gregory Peckovi.

Jeden z nejlepší muzikálů jaký jsem kdy viděla! Musím přiznat, že Chicago byla jakási brána, která mě zavedla do světa muzikálů a kde jsem poznala, jak je tento svět krásný a lepší než kdekoliv jinde. Svět, ve kterém se prostě vyzpíváte, ať už je to z vraždy a nebo z nešťastné lásky. Nejlepší scény z tohoto filmu byly: Cell block tango, All that jazz a Roxie. Samozřejmě i závěrečné číslo bylo úžasné. A dvě vražedkyně propuštěny užívající si slávy.

"Singing in the rain, just singing in the rain" myslím, že tuhle písničku zná opravdu každý. Stejně jako "Good morning". V tomhle muzikálu mě hlavně zaujal talent Gena Kellyho a Donalda O'Connora, ty jejich tanečky byly prostě dokonalé. Stejně úžasná byla i Jean Hagen, která musela celý film mluvit tím jejím upištěným hláskem, i když má krásně hluboký hlas. Samozřejmě i příběh byl dokonalý, docela mě překvapilo, jaký může být rozdíl mezi němými a mluvenými filmy a jak herci na to nebyli připraveni.

Jediné, co mě strašně mrzí je to, proč jsem nežila v tý době. Vím jistě, že bych alespoň jednou navštívila "Ziegfeld Follies". Tohle už jen tak na vlastní oči neuvidíte a je úžasné, že tohle někdy existovalo, protože když to srovnáte s touhle dobou, je to až neuvěřitelné. Úžasné taneční čísla (hlavně se mě líbila dvojice Gene Kelly a Fred Astaire), skvělý zpěv, úžasné vtipné historky. Myslím, že něco lepšího už nikdy neuvidím. Nejvíce z těchto show se mi líbilo "Number Please", "Pay the Two Dollars", "The Babbitt and The Bromide","A Sweepstakes Ticket" s úžasnou Fanny Brice (která tam nesměla chybět samozřejmě) a "When Television Comes".

"Life is a Cabaret, old chum, Come to the Cabaret." Myslím,že Liza Minnelli umí líp hrát než zpívat,ale to je vlastně úplně jedno.Jinak kdybych měla srovnat Chicago,Moulin Rouge a Kabaret, jednoznačně vítězí Chicago,ale Moulin Rouge na Kabaret prostě nemá...

Ohromující veledílo Mistra Fritze Langa,které se jen tak někomu z hlavy nevymaže.Úžasné jak lidé viděli svět za sto let.Chudí lidé v podzemí co pracují pro bohatou smetánku nahoře a krásná Marie co zamotá hlavu Frederovi.Co ještě víc říct o německém velkofilmu? Kdo neviděl,nepochopí...

Opravdu nevím co k tomuto filmu napsat.Došly slova.