Finskej

Klasické filmové dílo. Naneštěstí klučík doprovázející hlavního hrdinu je neuvěřitelně otravnej a scénář předepisuje hrdinovi se občas chovat jako idiot, což je motorem řady situací. Ostatně i jiné postavy se občas chovají jako idioti. Když to vše podkresluje dramatická hudba, je to dramatická... idiocie. Leč pořád idiocie. Aha, omlouvám se, správně se to říká "naivita".

V určitý moment začala ČT za socialismu natáčet "orientální studiové pohádky". Jedním typem byly ty, kdy se tehdejší herci nalíčili na Asiaty a snažili se tak hrozně tvářit. Prakticky všechny tyto pohádky byly mírně připitomělé, scénářem i provedením, a tato není výjimkou. Sebevětší um některých zúčastněných to prostě nezvládl vykompenzovat. Zvláštní je i Trávníček, který tak nějak divně živě/nadšeně celou tou šarádou proběhne a i když se nepochybně snaží, vypadá to celé ještě absurdněji.

Slabomyslné dílko. Když to jednou uvidíte, nic se nestane, když to neuvidíte ani jednou, asi bude čas na nějakou lepší pohádku.

Vcelku pěkná a vydařená pohádka. Zápletka přiměřeně nekomplikovaná, průběh poněkud akční, ale proč ne. Klasická pyšná princezna nakonec taky má své arkádové momenty. Matouš Ruml dokazuje, že pohádkování mu zjevně jde, Monika Timková jako princezna je neokoukaná a fajn. Nářky fakt nechápu, je sice trochu atypická, ale rozhodně velice půvabná a osobitá. A špičkování mezi hlavní dvojicí je taky uvěřitelné. Takže na tuto pohádku se spíše podívejte než ne.

Na jednu stranu je to pohádka pěkná, na druhou stranu si člověk říká, zdali se autorka scénáře až příliš neinspirovala tímto předchůdcem: https://www.csfd.cz/film/571973-krakonosuv-poklad/recenze/

Svým způsobem je to vlastně roztomilá věc, protože je to celé z mnoha různých úhlů pohledu absurdní a Greif je neuvěřitelné prkno. Ovšem pokud se na to chcete dívat jako na pohádku, nic moc a sáhněte po jiném kousku.

Z moderních (po roce 2000) pokusů, na které tak často nadáváme, rozhodně ta koukatelnější a přijatelnější pohádka. Děj plyne akorát tak rychle a milostné okouzlení, v pohádkách nezbytné, je zpracováno roztomile. Jako jednoznačný klad lze vyzdvihnout ztvárnění pekla, které je promyšlené a smysluplné, což zdaleka není zvykem (protože leckdy čerti bývají jen parta přitroublých retardů, což vlastně není moc funkční, že). A chladnokrevný a profesionální čert pokušitel v podání Jiřího Langmajera by rozhodně mohl být důstojným nástupcem proslulého Solferna.

Prostě... standardní pohádka staršího typu. Když ji neuvidíte, nic nestane, když ano, utkví v hlavě příjemný dojem, u něhož ale časem nebudete vědět, po čem zbyl. Zkrátka: standardní dílko.

Neuvěřitelně nudná haluz, kterou žádným způsobem nechápu, protože v řadě momentů k žádnému pochopení vůbec není. Dílko má zjevně jen dva druhy diváků: nadšené vyznavače a jedince mého typu, kteří už ho nikdy znovu neuvidí a ani to nebudou zkoušet.

Vlastně to mohl být docela povedený film a docela povedená pohádka. Překáží jen několik věcí. Asi nejvíc koktající Liška po x. hrající semidebilní postavu a Kraus, který nehraje vůbec a na jehož výraz se dá dívat stejně obtížně, jako poslouchat to Liškovo blekocání. Hned, jak tvůrci pochopí, že tyto dva prvky do filmu nebo pohádky nepatří, úroveň i bez dalšího zásahu vzroste sama o řád.