Recenze (325)
Horákovi (2006) (seriál)
Normální průměr pro děcka, baví mě to asi tak stejně, jako Krok za krokem.
Hospoda (1996) (seriál)
I přes silné obsazení a vyloženě sladkého Menzela se z Hospody nepodařilo vytěžit něco skutečně pořádného. Bohužel, potenciál by i byl.
Hotel Modrá hvězda (1941)
Jedna z nejpovedenějších komedií Martina Friče. Myslím, že duo Nový Gollová tu působí nesrovnatelně přirozeněji, než třeba v Kristiánovi a to dodává filmu švih přímo Astairovský.
Hra o smrti (2002)
V podstatě nesmírně jednoduchý příběh se skvělou titulní dvojicí nelze než doporučit.
Hříšný tanec (1987)
I přes svou banalitu má příběh jisté kouzlo a nesmírně přirozené heresćké výkony z něj dělají legendu, jakou film je. Nechť je Patrickovi země lehká.
Hvězdná brána (1997) (seriál)
Asi bych hodnocení vztáhl pouze na první sérii. Rozšíření a domyšlení principu filmu mě móc bavilo a popravdě řečeno v době premiérových dílů v české televizi jsem si nedovedl představit odpoledne bez tohoto seriálu. Každý zmeškaný díl jsem doslova oplakal. Velká škoda neslavného konce seriálů v závěrečných sériích.
Chalupáři (1975) (seriál)
Nevím jistě, jestli bych se měl pozastavovat nad sociálními/socialistickými klišé, která tvoří základ tohoto seriálu... Hlavní hrdinové sice žijí v ideální společnosti, kterou vede bodrý předseda, který si i nechá poradit, ale neotřesitelnej fakt je ten, že Sovák s Kemrem prostě válí a seriál skvěle baví. Příběhy i herecké výkony jsou fantasticky přirozené a člověk má skoro pocit, že se to někde, ve skutečném světě, odehrálo.
Charlieho andílci (2000)
Ne tohle opravdu ne, už nikdy více...nikdy! Na odpad to sice neníale aspoň hezčí baby mohli vybrat, když už se to muselo natočit
Che Guevara (2008)
Nevim, proč o Guevarovi lidé říkají, že byl vrah. V tomhle "dokumentu" působí docela sympaticky. Můj názor na tenhle film je rozpolcený, na jednu stranu jsem po shlédnutí chtěl být partizánem, ale na stranu druhou si nemůžu odpustit odpor ke glorifikaci takovýho komouše, jak Che bezesporu byl. Jinak fajné dobrodružství, které mi dávalo hlavu a patu.
Chicago (2002)
Když jsem nevěřícně koukal na závěrečnou scénu s vybuchujícími žárovkami, přistihl jsem se, že mám otevřenou pusu. Tyto nečekaně efektní vizuální efekty vytáhly muzikál z průměru a já to oceňuji.