Longhorn

Nový režisér, nová zápletka a stejná poušť. Skupina vojáků v zácviku si prodlouží svou cestu, když zaslechnou volání o pomoc. Bohužel netuší jak dopadla předchozí rodinka a tak zajedou do pouště v novém Mexiku, kde s nimi má skupina mutantů promyšlený plán. Muže pozabíjejí - samozřejmě co nejbrůtalněji to pujde - a ženy nechají žít, aby pomohly zplodit novou generaci pouštnícho obyvatel. Prakticky jsem měl pocit, že Martin Weisz měl obě ruce svázané a celý film ošéfovala Cravenovic rodinka. Dočkáme se pár vychytávek, ale stejně by se tenhle zázrak dal zkrátit ještě tak o dvacet minut. Zběsilé změny stylu (asi jak se naše trojka střídala za kamerou, či spíše který z Cravenů zrovna kecal do režie panu Weiszovi) narušují atmosféru a napětí je veškeré žádné. Chcete-li krev, mohl by se vám to líbit, chceteli nechutnosti, mohlo by se vám to líbit, chceteli se bát, mohlo by se vám to líbit, chceteli se bavit, najděte si raději něco jiného.

Prakticky stejné jako Hot Fuzz, jen s tím rozdílem, že stopáž je přímo úměrná snesitelné délce filmu. Menší množství prázdných míst a zejména daleko vybroušenější humor. Zajímavě použitý hudební motiv z Dawn of Dead a povedený závěr.

Hot Fuzz nabere tempo hned na začátku a ve své hrubě přetáhlé stopáži ho postupem času už pouze ztrácí. Několik zajímavých situací a pár povedených gagů ho sice udrží na solidní úrovni, ale druhý dech už nikde nezíská. Herci, scénář ani slušný hudební doprovod nemají na to, aby tenhle sled legračních epizodek udrželi u sebe... 60% je nuda, 40% solidní zábava.