kittyMITTY

To, co mě osobně přijde na dokumentu absolutně nejšpatnější je část v uprchlických táborech. Člověk ze střední Evropy, který netrpí hlady a drží ceduli s nápisem cukr zabíjí, je hodně špatný vtip. Sic myšlenka dobrá, provedení naprosto bizarní.

Herecké výkony či co to mělo být strašné, faktické chyby, milion oslích můstků, neuvěřitelné happyendy, naprosto nereálné prostředí ... škoda 50 minut mého života.....

Pět hvězdiček musím dát už jen za ty záběry krajiny....

Dost psycho film o vztahu mezi dětmi a rodiči a možná i tom, jak by to asi vypadat nemělo. Malý Kevin je skutečně celý film představován jako „od přírody zlé“ dítě.Pokud to však mám chápat tak, že to co vidím, jsou matčiny vzpomínky na něj a na minulost, nepředstavuje takto Kevina film. Takto nám ho podává jeho matka, která jakoby si krom několika málo výjimek nemohla vzpomenout na žádnou chvíli, kdy byl Kevin hodným, normálním klukem. Všechno jí dělal naschvál a nikdo jí to ještě ke všemu nevěřil. Na druhou stranu je taky fakt, že Kevin nebyl „běžným“ dítětem – minimálně s projevováním citů a s komunikací měl docela problémy. Jenže – co vlastně čekat od dítěte, jehož matka taky zrovna otevřeným projevováním jakýchkoliv citů neoplývala – ať už naštvaností a nebo láskou. A co se týče komunikace, s tou měla očividně problémy celá rodina – jak matka s otcem, tak matka s Kevinem. Když s Kevinem mluvila, málokdy se dívala přímo na něj (jen když byl malé dítě). Zdálo se, že mluvit s ním, je pro ni docela dost problém. A samotnou kapitolou je pak i výchova. Taky si myslím, že je dobře naslouchat přáním a potřebám dítěte a brát na ně ohled. Ale nedokážu si představit, že by mě dítě předškolního věku poslalo do prdele a já bych jen přikývla a zavřela dveře. Co čekám, že se stane později? Jasně jsem si tím nastavila pravidla. A těch situací, kdy bylo jasně vidět, „kdo to tady řídí“, bylo víc. A to skutečně nebyla Kevinova chyba, ale chyba rodičů, kteří na všechno kývli. Ostatně si to nejspíš do určité míry uvědomoval i Kevin, když mluvil o té jediné situaci, kdy se jeho matka zachovala skutečně upřímně. Zajímavé však byly taky reakce okolí, které automaticky chápalo jako vinou za situaci právě matku. Film je každopádně taky moc dobře zahraný a matka je skutečně "depresivita" sama o sobě (ať už "před" a nebo "po činu").

Začátek vypadal docela nadějně. Jenže pak už to začalo být zbytečně zdlouhavé a nějak takové bez nápadu. Možná, že to mělo ukázat "mučitelovu" bezradnost, ale mě to chvílemi spíš přišlo jako bezradnost režisérova.

Podle mě dost povedení komedie (?). Nic moc složitého, ale jako relax na pobavení - super.

Tak tohle bylo dost o ničem. A proč sakra jsou v tom špatné pořád ženské? Dost jednostranný pohled na svět vztahů. Nic moc nového. Prostřední část je jakousi podivnou snahou o filozofování? Kdybych tenhle film neviděla, tak bych rozhodně o nic v životě nepřišla, jen bych možná měla min. hodinu navíc na to, věnovat se něčemu smysluplnějšímu...

Nikdy nám neřeknou jak moc jsme mimo sebe....Supr!

Kdo je dobrý a kdo je ten zlý? Kdo nese vinu? Drsný film o "dětech", které neznají dětství, o hledání kousku štěstí mezi panelákovými zdmi a všeobecným nezájmem. Film se rozjíždí dost pomalu, na začátku není moc jasné, "o co se tady jedná", ale potom děj nabere dost rychlý spád.

Začátek docela slibný, ale konec neskutečně patetický. Blekoty o zradě a nekončící lásce a smutku a pomstě a furt dokola...Jedním slovem - nuda.