Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Akční
  • Animovaný
  • Sci-Fi

Recenze (199)

plakát

Dům ďábla (2009) 

Až s house of the devil jsem si uvědomil, jak málo mi v hororových vodách stačí ke štěstí. Precizní a pomalá kamera s ligetyovskymi zvuky a hudbou, spousta temných předtuch a hodně málo explicitního děsu (násilí, krev, strašidla atd). Prostě klasika jak má být. Problém ale je, že house of the devil je opravdu jen návrat k tomu lepšímu, co se v minulém století vyprodukovalo ... aniž by sám přicházel s něčím vyloženě novým. Nechci to brát jako velké mínus, zvlášť v záplavě dementních remaků remaků, prequelů k sequelům, restartů a reimaginací, horor jako takový trpí snad nejmenší originalitou ze všech žánrů a v takovém světle musíme být vděční za každý (pseudo)novátorský přístup. A dům ďábla má vše, co od dobrého hororu cheme ... skvělou atmosféru!

plakát

Show Rickyho Gervaise (2010) (seriál) 

Wow, ještě jsem nehodnotil nic, co by prozatím nemělo co jen jediné hodnocení (to se ale určitě brzo změní) ... takže co s tím Rickym? Je určitě nefér hodnotit hned po pilotu, který v době psaní komentáře prošel éterem 5 dní nazpět, na druhou stranu piloty mají za úkol seriál co nejlépe zpropagovat, protože na nich dost často závisí další osud dílka. No a Ricky Gervais Show je docela hrůza. Gervaise i Merchanta mám moc moc rád a jejich Office i Extras řadím do nejvyšších polic své filmotéky, ale tím víc mě obestírají chmury při pomyšlení, kam se tenhle nový výtvor dopracuje. Je totiž sprostě neoriginální ... ti tři si prostě sedí ve studio a plácají dvacet minut nesmysly, jaké obvykle lidé vymýšlejí v hospodě po 3-5 pivu (ale ve střízlivém stavu se jim nikdo nesměje) a aby to aspoň trochu bylo zajímavé, vše je prošpikováno familyguyovskými animacemi. Hovno zabalené do dárkového balení. A nejhorší je, že je celý tenhle kus propagován právě jako "nový projekt tvůrců Office a Extras". Nedokážu si představit, kdo se na tohle bude dívat. Show zřejmě slavila úspěch jako podcast, který si poslechnete ve svém ipodu, když se nudíte v metru, ale smysl převedení do seriálové podoby pro mě bude záhadou měsíce. Tedy ... ještě stále zbývá naděje, že se trio vytasí lepšími historkami ...

plakát

Útěk z New Yorku (1981) 

Ani zdaleka ne tak vypiplané jako např. Věc (ačkoliv možná byla práce na ni zrovna kvůli C. děravé kapse jednodušší) a mnohem mnohem méně konzistentní co do atmosféry, kdy film jakoby sám nevěděl jestli se bere vážně nebo ne, střídá momenty vcelku působivé (za velkého přispění dementně geniální režisérovi audiotvorby) a správně ztmavlé, aby je následně ubil nějakým wtf momentem. Snake až příliš nebezpečně balancuje na hraně, kdy jeho postavu ještě bezostyšně žerete, a kdy je celé té jeho komedie přespříliš. Je to velká škoda, někomu to možná sedne, ale já takhle špatné zacházení s atmosférou a žánrem snáším poměrně zle. Každá jednotlivá čast mohlá být výborná, kdyby ji autor dotáhl až do konce a nekličkoval z jedné strany na druhou. Nemám prostě chuť na guláš ...

plakát

Temné vzpomínky (2008) 

Ano, film získal mou pozornost jen kvůli Craigovi a ano, jen kvůli němu jsem se na film opravdu podíval a ano, jen kvůli němu jsem to nakonec i dokoukal. A čtvrtá hvězda v hodnocení je také jen za něj, pokud za něj náhodou nedávám všechny čtyři a film nechávám zapomenut. Aby mi bylo rozuměno, děj není špatný ani nudný ... ale tak trochu průměrný a úpřimně ... pocity, které se tak okatě snažil navnadit zůstaly jen zoufalým pokusem bez úspěchu. Ještě jinak řečeno, bez skvělého Craiga bych o film ani nezakopl. Je to docela škaredý kýč, který jsem nepřekousával snadno a už určitě neodpouštěl ...

plakát

Super drbna (2007) (seriál) 

Těsně před doražením první série se rozmýšlým mezi 3* a 4* a taky zvažuju morální aspekt promarněného času při sledování gossip girl. Nikdo nemůže být na tenhle seriál dost přísný po obsahové stránce, je to kýč nad kýč a patos nad patos a pokud nejezdíte do školy limuzínou a netrápí vás zmršená pověst v rámci teenage smetánky, pravděpodobně si sobě rovného v tomto světě nenajdete, protože i brooklynské socky Humphreyovi mají byt, do kterého byste se ihned nastěhovali. Po čase začne vyplouvat na povrch skutečná tupost postav ... a tím nemyslím existenční plytkost, ale spíše neschopnost vymanit se z vlastního hereckého stereotypu (to platí pro herce i jejich postavy) ... a prostě vás některé z nich začnou úpřimně srát. A rozhodně by nikomu neuškodilo o pár stupňů IQ navíc. Tak jako tak je ale zábávné sledovat problémy, které při troše štěstí a zdravého rozumu nebudete muset nikdy v životě řešit. Zůstávám na 4* ... zatím ... tohle je guilty pleasure jako kráva. XOXO

plakát

Království (1994) (seriál) 

Nevím co dodat k seriálům jako Twin Peaks, nebo právě Království, které vlastně definují podstatu mého kinematografického nadšení. Dvdčka s Královstvím jsem si pro efekt koupil přímo v dánsku a všechny díly tam vykoukal během jedné noci. Vážně nevím co k tomuhle napsat, buď království budete milovat, nebo vás to unudí k smrti ...

plakát

Pád do tmy (2005) 

Film je paradoxně hrůzostrašnější ve své první polovině, kde se vlastně ještě nic neděje, tedy kromě toho, že je každý sžírán špatnou předtuchou, klaustrofobií a strachem z netopýrů. Některé momenty jsou fakt na jedničku (viz dějová linie manžela) a celkově jsem už dlouho neviděl horor, který by tak skvěle a neprvoplánově pracoval s atmosférou, očekáváním a pointou momentu. Od druhé části už jde o čistý survival a bohužel jde temné napětí trochu stranou. Palec vzhůru za závěr.

plakát

Mys hrůzy (1991) 

Paráda. Nečekal bych, že Alfreda Hitchcocka půjde "vykrádat" tak originálním a ohleduplným způsobem. Nejvíc mě bavili ty lehce mystické momenty s přesahem, kdy byste v normálním filmu čekali nějakou lekačku, nebo aspoň dějový zlom, zatímco tady jen zlověstně buší hudba a filtry překreslují onu předtuchu do nových a nových podob. A pak, celé záběry (sestup do divadla), které jakoby někdo vystřihl z neznámého Hitchcockova filmu ... tady prostě nemůžu zůstat objektivní :-) O to víc mě ale mrzí přesně opačně explicitní závěr, který aspoň v mých očích není kompatibilní se zbytkem filmu. De Niro hraje fajn a to samé platí i o ostatních, takže to je vážně asi scénářem, že film vyzní dost obyčejně, zatímco měl vlastně potenciál výrazného přesahu, který se v průběhu filmu zdárně rýsuje, jen aby byl na konci doslova utopen.

plakát

Avatar (2009) 

Ten IMAX stojí fakt za to. Seděl jsem hned v druhé řadě ve předu (což teda není ideální), ale k tomu, abych viděl kraje plátna jsem musel výrazně otáčet hlavou a i tak jsem "šev" reality s filmem vnímal jaksi zastřeně. Jinak řečeno, po dlouhé době jsem se zase stal sám součástí děje předemnou. Díky stereu a fantastické propracovanosti a "reálnosti" cg charakterů (ach ty jejich hluboké oči) jsem byl konečně na druhé straně plátna. Ano, Avatar je především technologický megaprůlom, protože děj sám o sobě by ve 2D a s tradičním rozpočtem a nejlépe bez scifi obálky steží někoho výrazně překvapil (aneb proč si nepustit za sebou Tanes s vlky, Vinetoua a Pocahontas), čímž nechci říct, že by byl špatný, trapný, hloupý, nebo nudný ... ale rozhodně není ani originální, chytrý, nebo propracovaný. Postavy jsou sice 3D, ale jako charaktery naopak trochu zploštily. Na lehce filosofický přesah (terminátor) můžete zapomenout rovnou. Jenže ani to nemusí být špatně, protože si nedokážu vybavit jiný film, který bych si v kině užil stejně fenomenálně jako mí hned vedle sedící rodiče v důchodovém věku. A to je zrovna kvůli tomu, že je příběh natolik univerzální, srozumitelný a pravdivý, jakkoliv už budeme coby namlsaní "filmoznalci" prskat zlostí. Že se máme starat o přírodu jsme slyšeli už tisíckrát a pořád nám to vůbec nejde. Poslední poznámka je k dabingu, kupodivu jsem to nějak přežil, ale teším se na imax zážitek v originále. Některé repliky jsem měl naposlouchané z traileru a v přímé úměře k českému překladu to byla fakt hrůza, všechny dialogy vyzněly jak z nějakého filmu pro děti. Generál tak byl prostě jen další záporák z disney pohádky. Dabing je holt svinstvo. Tímto vztyčený prostředník zodpovědným!

plakát

Are You the Favorite Person of Anybody? (2005) 

Ono ne že by to bylo bez pointy, ale trochu moc rychle a trochu moc naprázdno to jen tak prošumí. John C. Reilly stojí v tomto kousku na ulici a zastaví tři lidi s otázkou "Are you the favourite person of anybody", načež tři reakce jsou všechny dost zábavné ovšem celá věc či experiment skončí rychleji než začala a pravý účel zůstává záhadný.

Ovládací panel
12 bodů