Anderas

Mně nejmilejší Cormanova pocta Poeovi, snad proto, že děj je víceméně alespoň vzdáleně předloze podobný, snad proto, že Priceova bělostná hlava a rudý kabátec přináší poselství až z Pekel, či snad jen proto, že je film se vší poctivostí, úpřimností a nadšením béčkového tvůrce v průběhu několika dní natočen s takovou láskou a péčí, že jediné oko hororového fandy a Poeova obdivovatele nezůstane suché.

Jednoduše klenot. Vtipný, drsný, napínavý, poučný, vysoce inteligentní, mysteriózní, vizuálně bezchybný, výborně natočený, výborně zahraný a vskutku brilantně obsazený, protože roli Reevese opravdu nemohl dostat nikdo vhodnější. A za tu nejgeniálnější scénu s naprosto dokonalým Luciferem (no jistě...a pointou) bych dal zelenáčovi Lawrencovi třeba 6*, za to jak nakopnul zadek všem Singerům, Storyům, del Torům, Raimiům a kdoví komu dalšímu.

Seznam mých předsudků vůči tomuto filmu byl před jeho zhlédnutím kilometrový, ale o to větší bylo mé překvapení a úžas s jakým jsem sledoval výborně natočený, dynamický akční film prokládáný inteligentním sdělením Asimova. Já robot je pak ve výsledku jak efektní a vtipná podívaná pro nenáročné lidi, tak poněkud hlubší poselství pro poselství-chtivé lidi a to i navzory značné provařenosti motivu robotí vzpoury a podstaty lidské identity. A můj největší předsudek, totiž Will Smith v hlavní roli, byl nemilosrdně rozprášen už po první půhodince filmu. No řekněte sami, je něčí sarkasmus zábavnější?

Achich achich, jak jsem na tomto filmu závislý! Nejprve to nebylo nic hrozného, pustil jsem si ho tak jednou týdně a nikdo nic netušil. Pak to se mnou šlo ale od devíti k pěti a já sedím od rána do večera před obrazovkou a donekonečna se opájím tímto narkotikem. Díky vám mistři za každou novou dávku a díky Ó Prozřetelnosti za Lipského, Dočolomanského, Kopeckého a Švankmajera

Překrásné, vtipné, poutavé, úchvatné, ohromující, povznášející a především geniální dílko. Kam se na Zemana hrabe Gilliam

Skutečně nevím jak to vyjádřit slovy, zřejmě to prostě nelze. Práce s kamerou podržená ochromující hudbou je naprosto fenomenální a padající kůň na břehu řeky mi v hlavě zůstane ještě velmi dlouho. Dokonale věrně zahrané s minimem střihu, transcendentní poetika záběrů a jakýsi prazvláštní, neuchopitelný svět před očima diváka.....tedy i tak vypadá Andrej Rublev

Bez morálního sebeodsouzení vás přetáhnu válečky rozličných rozměrů, pokud se mi pokusíte tvrdit, že tento film už není aktuální.

Každý z nás má v hlavě jeden malý, útulný a levný pokojík. Tak si věru dejme pozor, abychom tam v nestřežené chvilce nezabloudili, neboť cesta ven bývá velmi trnitá.

Z krátkometrážních počinů bezkompromisně nejbrilantnější Švankmajer. Nejenže tu jeho úchvatné taktilní předměty mistrovsky rozbíjejí ony hluboko-pod-kůži-zaryté hodnoty, mistr se při tom vśem ještě stihne vysmát malosti českého ducha aby ten na oplátku udělal co? Z nedostatku argumentů se Švankmajerovi vysmál zpět. Komu že se to ale ten průměrný český mozeček vlastně směje?

Možná právě kvůli faktu, že jde o úplně první filmovou adaptaci Poeova majstrštyku, to je v mých očích zárověn adaptace nejzdařilejší. Řekl bych, že i takto to mohl mistr Poe prožívat.