Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Akční
  • Animovaný
  • Sci-Fi

Recenze (199)

plakát

Show Rickyho Gervaise (2010) (seriál) 

Wow, ještě jsem nehodnotil nic, co by prozatím nemělo co jen jediné hodnocení (to se ale určitě brzo změní) ... takže co s tím Rickym? Je určitě nefér hodnotit hned po pilotu, který v době psaní komentáře prošel éterem 5 dní nazpět, na druhou stranu piloty mají za úkol seriál co nejlépe zpropagovat, protože na nich dost často závisí další osud dílka. No a Ricky Gervais Show je docela hrůza. Gervaise i Merchanta mám moc moc rád a jejich Office i Extras řadím do nejvyšších polic své filmotéky, ale tím víc mě obestírají chmury při pomyšlení, kam se tenhle nový výtvor dopracuje. Je totiž sprostě neoriginální ... ti tři si prostě sedí ve studio a plácají dvacet minut nesmysly, jaké obvykle lidé vymýšlejí v hospodě po 3-5 pivu (ale ve střízlivém stavu se jim nikdo nesměje) a aby to aspoň trochu bylo zajímavé, vše je prošpikováno familyguyovskými animacemi. Hovno zabalené do dárkového balení. A nejhorší je, že je celý tenhle kus propagován právě jako "nový projekt tvůrců Office a Extras". Nedokážu si představit, kdo se na tohle bude dívat. Show zřejmě slavila úspěch jako podcast, který si poslechnete ve svém ipodu, když se nudíte v metru, ale smysl převedení do seriálové podoby pro mě bude záhadou měsíce. Tedy ... ještě stále zbývá naděje, že se trio vytasí lepšími historkami ...

plakát

Avatar (2009) 

Ten IMAX stojí fakt za to. Seděl jsem hned v druhé řadě ve předu (což teda není ideální), ale k tomu, abych viděl kraje plátna jsem musel výrazně otáčet hlavou a i tak jsem "šev" reality s filmem vnímal jaksi zastřeně. Jinak řečeno, po dlouhé době jsem se zase stal sám součástí děje předemnou. Díky stereu a fantastické propracovanosti a "reálnosti" cg charakterů (ach ty jejich hluboké oči) jsem byl konečně na druhé straně plátna. Ano, Avatar je především technologický megaprůlom, protože děj sám o sobě by ve 2D a s tradičním rozpočtem a nejlépe bez scifi obálky steží někoho výrazně překvapil (aneb proč si nepustit za sebou Tanes s vlky, Vinetoua a Pocahontas), čímž nechci říct, že by byl špatný, trapný, hloupý, nebo nudný ... ale rozhodně není ani originální, chytrý, nebo propracovaný. Postavy jsou sice 3D, ale jako charaktery naopak trochu zploštily. Na lehce filosofický přesah (terminátor) můžete zapomenout rovnou. Jenže ani to nemusí být špatně, protože si nedokážu vybavit jiný film, který bych si v kině užil stejně fenomenálně jako mí hned vedle sedící rodiče v důchodovém věku. A to je zrovna kvůli tomu, že je příběh natolik univerzální, srozumitelný a pravdivý, jakkoliv už budeme coby namlsaní "filmoznalci" prskat zlostí. Že se máme starat o přírodu jsme slyšeli už tisíckrát a pořád nám to vůbec nejde. Poslední poznámka je k dabingu, kupodivu jsem to nějak přežil, ale teším se na imax zážitek v originále. Některé repliky jsem měl naposlouchané z traileru a v přímé úměře k českému překladu to byla fakt hrůza, všechny dialogy vyzněly jak z nějakého filmu pro děti. Generál tak byl prostě jen další záporák z disney pohádky. Dabing je holt svinstvo. Tímto vztyčený prostředník zodpovědným!

plakát

Dům ďábla (2009) 

Až s house of the devil jsem si uvědomil, jak málo mi v hororových vodách stačí ke štěstí. Precizní a pomalá kamera s ligetyovskymi zvuky a hudbou, spousta temných předtuch a hodně málo explicitního děsu (násilí, krev, strašidla atd). Prostě klasika jak má být. Problém ale je, že house of the devil je opravdu jen návrat k tomu lepšímu, co se v minulém století vyprodukovalo ... aniž by sám přicházel s něčím vyloženě novým. Nechci to brát jako velké mínus, zvlášť v záplavě dementních remaků remaků, prequelů k sequelům, restartů a reimaginací, horor jako takový trpí snad nejmenší originalitou ze všech žánrů a v takovém světle musíme být vděční za každý (pseudo)novátorský přístup. A dům ďábla má vše, co od dobrého hororu cheme ... skvělou atmosféru!

plakát

Temné vzpomínky (2008) 

Ano, film získal mou pozornost jen kvůli Craigovi a ano, jen kvůli němu jsem se na film opravdu podíval a ano, jen kvůli němu jsem to nakonec i dokoukal. A čtvrtá hvězda v hodnocení je také jen za něj, pokud za něj náhodou nedávám všechny čtyři a film nechávám zapomenut. Aby mi bylo rozuměno, děj není špatný ani nudný ... ale tak trochu průměrný a úpřimně ... pocity, které se tak okatě snažil navnadit zůstaly jen zoufalým pokusem bez úspěchu. Ještě jinak řečeno, bez skvělého Craiga bych o film ani nezakopl. Je to docela škaredý kýč, který jsem nepřekousával snadno a už určitě neodpouštěl ...

plakát

Jedné noci v jednom městě (2007) 

Ačkoliv nejednoho zamrzí, že tahle kolekce nesourodých povídek postrádá výraznější příběh a většina z nich vybouchne bez jakékoliv pointy, máme všichni tu čest opět popatřit na kvalitní kus české animační tradice a myslím, že předeším nás Žižkováky tahle pocta bizardním věkům naší čtvrtě nemálo rozehřála u srdíčka. A ani já výletu do kina nelitoval. A spíše než k plnohodnotnému filmu bych přirovnal k překrásně úchylné obrázkové knížce o roztodivných lidičkách a jejich osudech v uličkách města Žižkovského.

plakát

Spider-Man 3 (2007) 

KLADY: jako komedie (parodie) docela zábavné, pěkné vizuální triky, někteří velmi příjemní herci (Thomas Haden Church, Topher Grace) .... no a to je tak vše. ZÁPORY: dementnost a samoúčelnost scénaře, tuny idiotských příběhových berliček (příklad za všechny: citlivá informace zprostředkovaná senilním komorníkem), 1000x klišé, KÝČovitost (překrásný digitální západ slunce), většina dementních herců, Kirsten Dunst ("Víš vůbec jak mi je???" ... jej, to bych vraždil), psycho(pato)logická proměna Spideyho (aneb úzká černá košile, nechutný makeup a hitlerovská patka ... na psychologii zapomeňte), náhoda stíhaná náhodou, vykonstruovanost, nebetyčná stupidita a naivita (i když takový je už comics), přeplácanost a nedodělanost, absolutní netemnost (a to je tvůrcem hororový guru)....no a tak dále .. sami vidíte na kterou stranu se váhy převážily. Jednu hvězdu navíc dávám z čistě osobního důvodu, třetí Spidey mi konečně dal srozumitelně najevo, že tohle kafíčko je jen na moje vlastní nebezpečí.

plakát

Super drbna (2007) (seriál) 

Těsně před doražením první série se rozmýšlým mezi 3* a 4* a taky zvažuju morální aspekt promarněného času při sledování gossip girl. Nikdo nemůže být na tenhle seriál dost přísný po obsahové stránce, je to kýč nad kýč a patos nad patos a pokud nejezdíte do školy limuzínou a netrápí vás zmršená pověst v rámci teenage smetánky, pravděpodobně si sobě rovného v tomto světě nenajdete, protože i brooklynské socky Humphreyovi mají byt, do kterého byste se ihned nastěhovali. Po čase začne vyplouvat na povrch skutečná tupost postav ... a tím nemyslím existenční plytkost, ale spíše neschopnost vymanit se z vlastního hereckého stereotypu (to platí pro herce i jejich postavy) ... a prostě vás některé z nich začnou úpřimně srát. A rozhodně by nikomu neuškodilo o pár stupňů IQ navíc. Tak jako tak je ale zábávné sledovat problémy, které při troše štěstí a zdravého rozumu nebudete muset nikdy v životě řešit. Zůstávám na 4* ... zatím ... tohle je guilty pleasure jako kráva. XOXO

plakát

Transformers (2007) 

Film, který mi ukázal, že za své sklony k některým dětinským atributům mé osobnosti se nemusím před nikým stydět. Díky ti Mikeu za takto šmakózní Hi-Tech extází mé věčně dětské dušičky.

plakát

Den danske dikteren (2006) 

Velice srdečný a milý příběh o tom, že i šťastný básník může být dobrý básník. Tedy ne že by to teď všechny přesvědčilo, ale pokud na ten motiv mají vznikat takto pěkní animací, nemám nic proti. I jednolitý vypravěč, Liv Ullmann tomu dodává cosi vroucného a srdečného, snad už jen tím že je žena. Nevím sice, zda bych dílku udělil oskara (kdo ví jaká byla konkurence), ale jen tak, nevinně a z radosti je Poeta parádní.

plakát

Fontána (2006) 

Čím vznešeněji se budete vznášet po hvězdných mlhovinách a čím paralyzovanější budete začarovanou hudbou, tím víc budete chtě nechtě přehlížet, že tenhle film vlastně není bůhvíjak hluboký. Téma je láska a smrt. Toť vše. Takto jednoduše a takto explicitně a chcete-li dále hledat symbolismy, obraťte se na Bibli, mandaly nebo dávná proroctví...za tímto vším už ve Fontáně totiž dávno nestojí Aronofsky. Vždyť to není žádný filosof či mystik. I tolik opěvované Pi je sice dokonale autentickou depresárnou ale co do myšlenek nic objevného. Fontána je překrásný film, který vás vezme za srdce, pokud ještě nějaké máte ale po lehkém rozležení v hlavě zjistíte, že ten film je 1000x jednodušší než se tváří. Přesným protikladem (a nikoli podobností jak se mnozí domnívají) je Kubrickova 2001, kde se zdánlivě "nic nedějě" ovšem pod povrchem je ukryta kompletní kronika lidstva. Úpřimně řečeno mi ale vůbec nevadí, že se Fontána Odyssy nevyrovnala, škoda jen toho lehkého hypeu, jinak je totiž jako poetický film prakticky dokonalá. A nejspíš právě tak se o lásce a smrti má vyprávět.