Anderas

Velice srdečný a milý příběh o tom, že i šťastný básník může být dobrý básník. Tedy ne že by to teď všechny přesvědčilo, ale pokud na ten motiv mají vznikat takto pěkní animací, nemám nic proti. I jednolitý vypravěč, Liv Ullmann tomu dodává cosi vroucného a srdečného, snad už jen tím že je žena. Nevím sice, zda bych dílku udělil oskara (kdo ví jaká byla konkurence), ale jen tak, nevinně a z radosti je Poeta parádní.

Dlouho, velice dlouho jsem odkládal tuhle - dnes už klasiku, tak nějak jsem si Manna oťukával či co, ale ačkoliv jsem měl Heat z okolního vyprávění v hlavě totálně přehypeovaný, takhle perfektní delikatesu jsem čekat nemohl. To charisma, ta absolutní rozvážnost a mužnost, kterou kolem sebe De Niro jen tak mimochodem rozhazuje... Já ho vždy měl za Pana Herce, ale v poněkud jiných rovinách. Zvláštní, že i např. Val Kilmer, který mi obvykle dost vadí sem zapadl jako pro roli zrozený a vůbec všechno dohromady tak krásně funguje, překonávajíce všechny mé předsudky i očekávání. Bravo.

Jsem sice jen někde v půlce první série, i tak si ale nemohu na zábavnost tohoto dílka stěžovat ... snad jen kromě trojice po sobě jdoucích, naprosto tupých dílů. Uvidíme, jak moc mi seriál přiroste k srdci...tj. jak dlouho jej budu ještě sledovat, ale z reakcí okolo vyplývá, že minimálně do třetí série je stále o co stát. Mno zní to skvěle. UPDATE: jsem kdesi v půlce páté série a vážně uvažuju srazit hodnocení, na druhou stranu je to ale hodně subjektivní pocit, protože díly bez nápadu musím sledovat teď, zatímco skvělé série 1-3 (možná i 4) už si tak živě nepamatuju. Takže i statisticky si 4* pořád bez problémů zaslouží. Spíš mě děsí plány až na nějakou 7-8 sérii, protože to při současném režimu nemůže dopadnou dobře. Pak by už i statistika vzala za své ...

Velice svěží a rozverný seriál s poměrně sofistikovaných humorem ... no, místy ... kde se ovšem postavy jasně rozčlenily na zábavné (Willy, Marc, Amanda, Daniel) a ty naprosto otravné (Ignatio, Hilda, Santos, teplouš-neteplouš Justin). Snad jen Betty se pohupuje na hraně, nevěda do které kádě se má ponořit. Seriál se nebere vážně a utahuje si kde z čeho, především však z přehypovaného světa módy, luxusu a slávy, ke kteréžto parodii občas přispějí i další celebritky. V rámci druhé série se vyrojilo velice nezdravé množství podprůměrně zajímavých dílů, i tak ale zázračně seriál drží svůj standard a nyní se leští a upravuje pro start do nové série. Tak uvidíme ... UPDATE: Seriál sleduju už jen ze setrvačnosti a jsem dost zvědavý, kdy mě to přestane bavit úplně, protože v podstatě vše, co jsem chválil výše se ze seriálu během 3. a 4. série úplně vypařilo nebo přetvořilo v plochou nudu.

Cestou odkudsi kamsi jsem si tuhle hrůznost odkroutil v autobuse, takže alespoň nelituju ztráty času. Od prvního momentu je víceméně jasný další průběh i kadence zvratů, takže zbytek stopáže se můžete bavit počítáním samoúčelných a později absolutně nelogických momomentů ... a napovím vám, je jich HODNĚ. Opravdu si zkuste film v hlavě po skončení přehrát a uvědomit si, kolik nesrovnalostí se hnedle vyrojí. No a ten závěr, podobnou zvrhlost jsem nečekal ani od DJe Carusa. To byla zase jednou jízda...

Ftipné dát na obal dvdčka Nicholsona, když ten se filmem mihne v tříminutové etudě. Ale i za mlada vypadal jako skvělej pošuk. K filmu ale asi tolik, že byl skrz na skrz poměrně nudný a až teď vidím, že nebýt Price a Poeových předloh, nikdy by mě Corman svýmy filmy neupoutal. Nebudu přísný, vždyž o nic nejde, pár krát jsem se i úpřimně zasmál, ale spíše jsem si v závěru vybavil svůj dnešní, velice znepokojující sen, jehož rozborem jsem strávil zbytek stopáže.

Tohle asi nejde koukat jinak než s osvěžující lahvinkou a sedativem v ruce. V rámci většiny stopáže je to zákeřná nuda, ovšem v momentech nebetyčné hrůzy, kdy v 60. letech praskaly lidem bulvy a vlasy rostly až do stropu je House on haunted hill excelentní persifláží. Škoda, že těch momentů není víc, ale tak např. taková zeschlá babča v komnatě a její majstrovské entrée, to jsou okamžiky vskutku nadčasové. Zápletka je v podstatě taky nic moc (ostatně o tu ani tehdy před lety moc nešlo) a zvrat je přesně takový, na jaký si ve filmech s Pricem zvyknete. Inu, nemůžeme po tom chtít zázraky, že ... ale být ten film víc strašidelnější v padesátémdevátém, tím lepší komedie by to dnes byla.

Opravdu nelžu, když říkám, že mě Frigo úplně odvařil. Obrnil jsem se nutnou dávkou trpělivosti a odvahy, s jakou se mnohdy ke KLASIKÁM přistupuje, ale k čertu, ten film je vážně úplně skvělý!!! Propracovaný, zábavný, vypointovaný ... a já to ani v nejmenším nečekal. Tedy, hluboká poklona a tisíceré díky.

Neviditelná kamera zachytila pro naše oči nepopsatelnou ryzost a krásu obyčejnosti. Vnitřní bohatství lidí, jejich úpřimná, životem reflektovaná víra, oddání práci i osudu, opravdovost. Zázrak objevovat pravé hodnoty v tak obyčejném životě.

Druhá série zakončila nejlepší epizodou vůbec, cyklus nadprůměrně povedených a často až ďábelsky zábavných dílu, aby na ni následně třetí série navázala shlukem křečovitých a k uzoufání nudných kusů. Autoři se potýkají především s vlastním kultem, a boj v rámci třetí série na celé čáře prohrávají. Doufejme, že jejich tvůrčí vyčerpání není trvalé!