Anderas

Anderas


12 bodů

Moje komentáře

od nejnovějšíchpodle abecedypodle hodnocenípodle roku vzniku filmu
    • 12.5.2007  13:26

    Každému je zřejmé jak bezpohlavní některé pozdní Hitchovy filmy jsou. Žádné velké zvraty, velká témata, velcí herci, režisérova invence vzala za své spolu s mistrovským smyslem pro napětí... Ale celkem vzato, příjemně se na to dívá a takové deštivé nedělní odpoledne ve společnosti Spiknuté rodinky ... co víc si přát?

    • 12.5.2007  13:23
    Mlha (1980)
    ***

    Příjemně tajemnou atmosféru blikající a plíživé mlhy si Carpenter kazí groteskními mátohami, černými dírami ve scénáři a vlasně i velkou nevyrovnaností v dynamice děje. Dovedu si mlhu představit mnohem tajemnější, děsivější, zajímavější ... ovšem to by se řemesla musel ujmout už někdo jiný.

    • 12.5.2007  13:13
    Fontána (2006)
    *****

    Čím vznešeněji se budete vznášet po hvězdných mlhovinách a čím paralyzovanější budete začarovanou hudbou, tím víc budete chtě nechtě přehlížet, že tenhle film vlastně není bůhvíjak hluboký. Téma je láska a smrt. Toť vše. Takto jednoduše a takto explicitně a chcete-li dále hledat symbolismy, obraťte se na Bibli, mandaly nebo dávná proroctví...za tímto vším už ve Fontáně totiž dávno nestojí Aronofsky. Vždyť to není žádný filosof či mystik. I tolik opěvované Pi je sice dokonale autentickou depresárnou ale co do myšlenek nic objevného. Fontána je překrásný film, který vás vezme za srdce, pokud ještě nějaké máte ale po lehkém rozležení v hlavě zjistíte, že ten film je 1000x jednodušší než se tváří. Přesným protikladem (a nikoli podobností jak se mnozí domnívají) je Kubrickova 2001, kde se zdánlivě "nic nedějě" ovšem pod povrchem je ukryta kompletní kronika lidstva. Úpřimně řečeno mi ale vůbec nevadí, že se Fontána Odyssy nevyrovnala, škoda jen toho lehkého hypeu, jinak je totiž jako poetický film prakticky dokonalá. A nejspíš právě tak se o lásce a smrti má vyprávět.

    • 16.2.2007  10:20
    Topaz (1969)
    ***

    Ne, ne, to už není Hitchcock veliký, mistr napětí a hrůzy. Politicko špionážní thriller, který pod jeho rukama vznikl, sice nenudí a dokonalým řemeslem převyšuje mnohé kusy ze stejné stáje, byl to ovšem právě Hitchcock, který ve svých nejlepších letech dokázal víc než jen rutinní technickou práci. A tak bohužel nepatří k mistrům, kteří svá nejlepší díla stvořili na sklonku umělecké kariéry.

    • 9.2.2007  17:01

    Jakkoli pochybně, váhavě směřujeme označit děj za hororový, jakkoli obtížně musíme skrývat usměvy nad nepůsobivostí násilí, jakkoli zoufale se snažíme vcítit do některých, herecky katastrofálních, vedlejších postav (narozdíl od geniálního, protikladného ústředního dua), nebo jakkoli prvoplánově to všechno působí, tenhle film má jeden z nejpovedenějších závěrů, měnících rozměr a pointu filmu do zcela jiné podoby. A i mě při vzletných úvahách ztuhnul úsměv na tváři.

    • 31.1.2007  12:36
    Pohled z okna (TV film) (1998)
    ***

    Náhodou se nejedná vůbec o žádný špatný remake, jen musel jsem jaksi vystihnout ten umělecký rozdíl mezi oběma kusy. Vůči originálu má navíc tahle verze i některé přednosti, např. realističtější podání (co se achitektury místa týče), temnější průběh (Hitch je sice napínavý ale nikoli temný), vyloučení nepodstatných vedlejších linek a cosi dalšího. No a v čem naopak zaostává, to si každý, kdo obě verze viděl, srovná v hlavě sám.

    • 31.1.2007  12:00

    Yakuze by nesmírně prospěl mocnější tahoun než jen obecná idea gangsterského života, s tou je totiž Kitano roztahaný až běda. A ani emocionální chlad (ten v divákovi zanechaný) nebyl jistojistě záměrem. Je tu sice ten správný look a feel ale něco podstatného tomu chybí, něco co mění obyčejný, průměrný film v neobyčejný zážitek.

    • 31.1.2007  11:42

    Na prvním místě mi vadí samoúčelnost a tady se mi ji dostalo kupodivu víc než usekaných končetin a hektolitrů hrůzy.

    • 31.1.2007  11:05

    Asi bych měl vrazit bodíky za originalitu jak to mám ve zvyku, ale přiznám se, že nevím jak mám tohle hodnodit. Asi nebude mít smysl tu vyjmenovávat co všechno mi na tomhle vadilo, protože každá taková položka by následně byla fanoušky zneužita proti mně jakože tak to přece má být, takový je Miike, to je jeho styl, to je na tom to nejlepší atakdále. Fanouškům tedy nic neshazuju ale na můj vkus moc alternativní.

    • 31.1.2007  10:37
    Mechanik (2004)
    ****

    Díkybohu mašínisita spíše než na šokantní pointu sází na soustavné budování temné, industriální, paranoidní a schizofrenní atmosféry s dokonalou autenticitou, Baleovou kostnatou kreatúrou počínaje a ušpiněnými, šťavnatě umaštěnými stroji a soustruhy konče. A kupodivu to celé funguje i napodruhé.

    • 29.1.2007  13:52
    Barry Lyndon (1975)
    *****

    S lehkostí nadpozemských bytostí se žánrově všestranný Génius dotýká Krásna, aby nám zoufalým zabedněncům utrhl alespoň kousíček z jeho nekonečnosti. Ty tři hodiny prožité v jiné, úžasnější dimenzi, budou z mých nejsilnějších filmových zážitků do konce věků.

    • 29.1.2007  13:29

    Příliš se mi nezdálo, že se Yuri tak svižně a bleskově vyšvihl, resp. že autor tuto pasáž úplně vynechal, ale asi to tam zas tolik nechybí. Spíš než o jakoukoliv dějovou preciznost jde úplně o něco jiného. Díky břitkému humoru, spoustě cool záběrů, inovativním postupům, dobrým hercům a dějové natřískanosti dokáže film zaujmout prakticky každého a co víc, poměrně ožehavé téma ve filmu zpracované není zapatláno do jakési filosofické metafory ale je přístupno téměř všem. Na druhou stranu mne film napodruhé místy výrazně nudil a nemohu tak dát plný počet, totiž právě kvůli jeho "krátkotrvanlivosti".

    • 29.1.2007  12:17

    Ačkoliv nejednoho zamrzí, že tahle kolekce nesourodých povídek postrádá výraznější příběh a většina z nich vybouchne bez jakékoliv pointy, máme všichni tu čest opět popatřit na kvalitní kus české animační tradice a myslím, že předeším nás Žižkováky tahle pocta bizardním věkům naší čtvrtě nemálo rozehřála u srdíčka. A ani já výletu do kina nelitoval. A spíše než k plnohodnotnému filmu bych přirovnal k překrásně úchylné obrázkové knížce o roztodivných lidičkách a jejich osudech v uličkách města Žižkovského.

    • 26.1.2007  20:26
    Marnie (1964)
    ****

    Mně na téhle psychoanalytické kreaci nejvíc nervovala její ukrutná popisnost. Freud sem Freud tam, jedno trauma, druhé trauma, asociace, sny, omílání "nenápadných" indícíí atakdále, jednoduše bych něco takového čekal od psychiatra režiséra-amatéra spíše než od velkého Hitche. Že je to Hitch velký je nicméně jeho jediné štěstí neboť svými schopnostmi zapatlává značnou nekonzistentnost (už jen žánrovou) celého snímku. A podle mě neumí pracovat se symboly. Ne že by to bylo nevyhnutelné, ale na poli psychopatologie je to docela dost podstatné, když už jen samotný traumatický sen by se nepochybně tvářil úplně jinak. Nicméně však film nepostrádá klasické znervózňující momenty a vrcholy-knevydržení. Téměř v jakékoliv sekvenci s Connerym se utvářela brilantní komedie sarkasmu, nechybí nutná romantika no a samozřejmě dávka thrillerismu. A já hodnotím vysoko i navzdory vážně zmršenému závěru, který následuje po rozuzlení.

    • 22.1.2007  10:53

    Dokonale odtažité drama o cizích lidech s cizími problémy. Zachránila by je možná větší psychologická propracovanost, důvěřnější představení divákovi, hlubší motivační schémata a možná tak trochu odůvodněnost toho celého. Na konci a vlastně i v průběhu mi bylo jedno co se s kým stane a pořád jsem zřetelně vnímal šíleně překombinovanou snahu o srdečný a melancholický příběh. K úpřimnému filmu to má ovšem nekonečně daleko.

    • 20.1.2007  23:29
    Věc (1982)
    ****

    Správně znepokojivě notoricky známá fabule s přistavivším talířem na Antarktidě, minimalistický podkres maximalisticky velkohubých komentářů a hlášek negroidních, brejlovitých nebo vlasovito-vousatých dobrodruhů, inventivní kečupovité monstrum, podivuhodně napínavě nervně atmosférický boj o holé přežití, průzračně hlubokoplytká modrá očka Kurta Russela a překrásně zoufale pravdivě hořce negativní konec.

    • 14.1.2007  19:01

    Vydařený a temný počin, který bohužel shazuje doslovnost v některých pasážích, totiž byť jen letmé nahlédnutí tváře monster (protože jsou pochopitelně.....béčkové). Na druhou stranu vyzdvihuji velmi originální a dynamickou práci s kamerou, byť poněkud neprofesionální, a co se génia dekadence Price týče, ze všech Cormanových filmů je právě zde se svoji bradkou nejcharizmatičtější.

    • 14.1.2007  18:54

    Už jsem se smířil s tím, že Corman přetahuje do svých filmů jen fragmenty s Poeova odkazu a navíc je jasné, že jeho povídka by se ortodoxně do 80 min natahovala jen velmi bolestivě. Price opět hraje schizofenního zoufalce podléhajícího metafyzickým silám, Corman zase využívá všemožných levných, ale originálních prostředků pro zahuštění atmosféry a výsledný produkt evokuje příjemné mrazení v zádech a lahodnou dekadentní symfonii s vlastní fantasií.

    • 14.1.2007  18:48

    Perlou tohoto napínavého, leč možná překombinovaného dílu je přihřáté duo Mr. Winta a Mr. Kidda a na svá léta nepochybně naprosto adrenalinová honička aut ve světlech casínských neonů.

    • 14.1.2007  18:43
    Dr. No (1962)
    ****

    Bondovka No. 1 je zároveň první klasická bondovka, kterou jsem viděl. Tak nepochybně je to průkopník, čili je diskutabilní zda lze vytýkat moc mluvení a málo akce, moc padouchů a žádného Genia, moc bondgirl a žádné Nadženy apod. nicméně všichni dobře víme, že čínský doktor No nastartoval fenomén, který žádný superšpión jen tak nezastaví. Ostatně kdo po tom touží?

    • 14.1.2007  18:37
    Sedm (1995)
    *****

    Zas tak velká deprese se mnou nelomcovala, ale uznávám, že tenhle film je neprůstřelný pro výtky jakékoliv druhu. A úsměvné je zase to, že i takový metrosexuál jako Pitt, si občas natahuje uvázanou kravatu přes hlavu...:)

    • 14.1.2007  18:30

    Nebývale vypjatý thriller, zdá se, po těch mnoha letech ztratil jen velmi málo na své účinnosti. Patřil při tom k těm, u kterých jsem znal jenom název a hlavní herecké duo a nic dalšího nad to. I úvodních několik epozid se rozjíždí dost líně, jenom sem tam jsme znepokojováni tajemnými indiciemi, které nám mají být vysvětleny až mnohem později. A co zprvu vypadalo jako mysteriozní drama na lodi, či snad v severském městečku, se záhy mění na téměř politické drama s ožehavým tématem. Sice nijak globálně pojatým a jistě má spíš prvoplánově zvětšovat napětí, na druhou stranu se ale přesně to také děje. Co mne nejvíc překvapilo na celém filmu je jak autor kráčel proti mnoha tradovaným tendencím, až přímo klišé a kde např. v jiných filmech šokoval násilím podtrženým nervní hudbou, tady nás nechá jen strnout v naprostém tichu. To je např. případ velepovedené vraždy Gromeka, kterou také považuju za vrchol filmu. A vůbec je tu hudby nějak málo a spíše ji střídá pŕirozený zvuk okolí, ruch z davu, hlasitý hovor v kavárně apod. Některé pasáže jsem dost nemohl strávit, konkrétně vsuvku s polskou hraběnkou, kterou stále považuju za podstatně přehranou a pŕedevším zbytečnou, ale jinak je pro mne celý film velkým pŕekvapením, neboť jak jsem předznamenal na začátku, v klidu při jeho sledování sedět jde jen velmi zřídka.

    • 27.12.2006  20:51
    Osm a půl (1963)
    *****

    Těší mě, že jsem se zhruba v polovině mohl přestat obávat o své psychické (ne)zdraví a ještě více jsem nadšen z toho, že jsem byl na konci filmu zcela nadšen, což mě těší úplně nejvíc. Precizní, důvtipná, zkoumavá, objevná kamera lila mi do duše štěstí stejně jako mi stouplo blaho u srdce z úžasně vypracovaných charakterů, radost nanášel na mou hlavu mlhavý antirealismus a nejvíc mé city souzněly s podobnou frekvencí ideálů, nápadů a myšlenek jaké se občas v mé hlavě urojí. Tak dlouho mi DVD s Osumapůl zrálo v poličce a tak dlouho jsem zrál já až se naše příchutě smíchaly a vznikl božský likér.

    • 19.12.2006  11:43
    Clockwork (1978)
    ***

    První polovina ještě celkem ujde, má styl a atmosféru, nic z toho se už nedá říct o zbytku, který je nutným ústupkem zvědavosti divákově.

    • 19.12.2006  11:41

    Film je neskutečně nudný ale rozodně disponuje tou nejftipnější zrůdou, připomínající legendární kuře Kalimero. Jenom kvůli tomu stojí tenhle film za povšimnutí.

    • 19.12.2006  11:28
    1984 (1984)
    ***

    Film kupodivu nejvíce doplácí na svou dobře myšlenou ortodoxnost vůči knize (i když i o bezvadných úmyslech začínám pochybovat). Označili bychom to za otrocký a dokonale doslovný překlad. Co nefunguje? Tak především ačkoliv se kniha nezdá nijak hutná, myšlenkově je natřískaná až po okraj a to je pro filmový scénář vždy velký problém. Sice je tu podobně jako v Lynchově Duně myšlenková rovina hlavního hrdiny předkládána doslovně v podobě vnitřního hlasu (a musím říct, že působnost je překvapivě veliká), jenže jsou vypíchnuty jen ty nejzákladnější motivy a i to dost neotesaně a uměle. Marně bych teď vzpomínal jak dlouho vlastně děj v knize trval ale rozhodně se natahoval mezi několik měsíců, zatímco z filmu jsem měl pocit, že sleduji jeden krizový den Winstona. Všechno se řítí vpřed jak hromotluk bez mozku, nijak to negraduje, nezachycuje žádné myšlenkové změny a pokroky (ačkoliv přímo na tom kniha stojí) a divák tak vůbec nemá možnost pochopit jediný z motivů a činů postav. Celé stránky úvah jsou zoufale shrnuty jedinou větou ve filmu (viz exemplární příklad scény, v níž Winston poznamená na účet obtloustlé ženy, že je krásná, což v knize předchází dlouhá úvaha a ve filmu bezsmyslný výrok). Celé to pak vypadá, jakoby režisér točil s předpokladem, že diváci předlohu znají. Inu, minimálně dnes to rozhodně neplatí. Možná to teď vypadá, že film haním kvůli malosti vůči knize (neboť ta je nepochybně genální). Dělám to však proto že jako myšlenkové obsáhlý film je 1984 naprosto nekonzistentní, a stejně tak bych ho kritizoval i kdyby žádné předlohy nebylo. Ostatně celá mučící pasáž, jež se v knize roztahuje na bezmála roky a která má tak hrůzostrašnou působnost je podána coby pětiminutový výslech na policejní stanici a téměř přátelské popovídáníčko se starým přítelem. Abych ale pouze nekritizoval, především John Hurt a jeho Winston je fenomenální a vypadá přesně jak jsem si ho v knize představovat (stejně tak i postava O'Briena). Film má v některých místech hutnou atmosféru, kvalitní hudbu a působivé pasáže a rozhodně bych ho tak úplně nezatracoval, prostě jenom není tím čím by být mohl nebo měl. Nicméně právě díky tomuto filmu jsem si uvědomil že pravověrný překlad knihy nemusí být vždy k dobru.

    • 16.11.2006  17:35

    MORELLA: První povídka zřejmě nejvíc ctí původního ducha předlohy. Není tu nadsázka, není tu humor, je tu jen jeden Price (ostatně ten je všude:)) a zbytek je nepodstatný. Jakkoliv mi v některých jiných fimech Cormana vadí syntetická nabubřelost prostŕedí, zámeček v Morelle působí velmi efektně a stylově a až na trochu přehnanou pavučinovatost skutečně vyzařuje Hrůznost. Jak už to u béček bývá, vyjevuje se i zde pár logických trhlin, výborné zpracování (dokonce vzhledem k dnešní době) a precizně přenesená pointa to však bohatě vynahradí. "Morella, my beloved one...your murderer has returned" 5* THE BLACK CAT: Zdaleka ne tak ortodoxní jak bych si ho já představoval. První polovina povídky je vůbec vynechána ale to by ani tak nevadilo pokud se jako já zprvu nebudete schopni přenést přes nepochopitelně komické ladění. Působí to skoro jako parodie. V půli povídky se stále nechytáte neboť děj si vyvíjí úplně jinudy, přičemž ani sám Price zde nehraje první housle, ovšem po nutném zvratu už zase vše zapadá do známych kolejí. A jakýchto kolejí. Myslím že je vůbec skvělým tahem pokusit se hrůznost předlohy pŕeložit do humorné satiry. Zní to jako rouhání? Kdo neviděl, nevěří. Především pak závěr a Montresorovy halucinace jsou vskutku boží. Price půvabně přehrává, ovšem nikdo další (snad až na Montresora) hrát vůbec neumí a nejvíc mi na nervy paradoxně lezly technicky naprosto nedotažené (a esteticky už vůbec ne) prolínačky. "Yes, for the love of God" 4* THE CASE OF M. VALDEMAR: Poslední povdídka se mi líbla zdaleka nejméné. Price je umírající člověk, který výměnou za zbavení bolesti upíše svou duśi šarlatánovi. Děj je tak trochu obyčejná konverzačka, žádné zásadní zvraty, žádné nápady a v momentu kdy by mělo napétí vrcholit jen smutné zívám. No dobře, Carmichael je vskutku ďábelský ovšem jeho tečka do kroniky života nebyla ani zdaleka taková, jaká být mohla nemluvě o tom, že Priceovo závěrečné "představení" působí ne-li směšně. "Valdemar, do you hear me?" 3* Škoda oné sestupné tendence, mohlo to být dokonalé, ovšem co dokonalé je a co mě koneckonců nutí závěrem vypálit 5* jsou Priceovy mezivstupy a jeho jemný, slaďoulinký přízvuk smrti.

    • 16.11.2006  17:19
    Vincent (1982)
    *****

    Kdyby byl celý systém hodnocení na CSFD spravedlivý, nechal by mne udělit tomuhle filmu všech 15*. Proč tolik? Inu pŕeci 5* za nejtimoburtonovějšího Tima Burtona v celé jeho nemalé filmografii, 5* za Ďábla Price, jeho inkarnaci do loutky (přičemž jak vidět je jeho charisma tak monumentální, že čiší i z kusu dřeva) a za jeho sladkobolný monolog a nakonec 5* za Poeův patronát nad celým tímhle počinem. Žel však, té nejlepśí suroviny je vždy jak šafránu. I tak vám Mistři nekonečné díky.

    • 6.11.2006  23:42

    Unikátní béčkař Corman opět upekl kvalitativní poctu géniovi E.A. Poea a se svým minimem prostředků (a snad s trochou i toho umu), ždíme z laciné výpravy a polystyrenových hradeb naprosté maximum. Vytesal tak nékolik nezapomenutelných scén, ani ne tak hrůzostrašných jako dokonale působících, snad se sem tam i lehce inspiroval podobným sortimentem (viz. scéna s havranem) a nezapomněl ani na humor (viz. geniální hláška "She has just married a friend of mine"). Je sice jasné, že bez Vincenta by tenhle film nestál ani za zlámanou grešli, ovšem právě proto ho my smrtelníci tak zbožňujeme. Mimochodem, Corman rád porušuje dějové linie Poeových příběhů a velmi často zásadně události upravuje, do Masky rudé smrti dokonce vklínil další povídku nazvanou Skokan. Zmiňuji to proto, že mně osobně to přišlo jako hodně dobrý, povedený a fungující nápad.

    • 13.10.2006  12:41

    Primární je snaha o identifikaci, především díky neustálému pohledu z 1. osoby. Divák tak objevuje vše v pŕesném pořadí jako odsouzený nešťastník: tma, jídlo, krysy, kyvadlo, mechanismus, jáma.... Film je to nepochybné výborný, ale utvrzuje mne v tom, že Poe je nepřepsatelný a to navzdory všem mnohačetným pokusům po celém světě. Adaptací jeho děl jsem viděl skutečně poměrně dost, ale ačkoliv se Švankmajerova díla nejvíce pŕibližují jeho odkazu, Poe sám je stále o tisíce svételných let dál. Jeho genialita totiž je a patrně ještě velmi dlouho bude naprosto neztvárnitelná. Ale to už se dostávám trochu někam jinam. Ješté zmíním, že slovo Naděje má v názvu oproti originálu dosti zásadní význam, neboť film nekončí stejně, nýbrž si finále vypůjčuje z jiné stejnojmenné povídky V. de l'Isle- Adama. Velmi zajímavé a pojetím rovnocenné originálu.