RajAthen

Klobouk dolů, jak lze mašinérii tohoto rozsahu udržet v pohybu při této kvalitě, srozumitelnosti, přehlednosti a zajímavosti. Ano, je to žánr sám o sobě, který si určuje svá pravidla. Tato pravidla stojí a padají s tím, zda je to i přes děsivou délku zábavné, a ano je. Nedovedu si představit, kam budoucnost Marvelu nadále bude směřovat, ale tato šachová hra byla vyhrána beze ztráty.

Definice zastávaného tvrzení, že v zásadě veškerou originalitu a odvahu přicházet s novou látkou přebraly v posledních letech filmům seriály, resp. minisérie. Nechápu, jak se zrodí myšlenka zfilmovat právě tento námět. Formát i scénář po mém osudu nemají chybu. Provedou diváky všemi odstíny šedi grafitové katastrofy. Nejděsivější na celé věci je, že ohrané "based on true story" je skutečně až bolestivě pravdivé. Nejedná se tak o klasické scifi, proto "fi" neplatí.

Tak se trochu, děcka, uklidníme. Nemám ve zvyku hodnotit jednotlivé epizody, ale u dvou případů udělám výjimku totožným hodnocením i komentářem. Píseň ledu a ohně jsem četl v době, kdy drtivá většina "haterů" ani nevěděla, že něco takového existuje. Jako takový stále čekám na literární zakončení, které není seriálovým. Jasně, děj bude v hlavních bodech stejný (to si, prosím, uvědomte, Martin se sám vyjádřil v tomto bodě jasně), ale v rámci čteného média budou některé ostré hrany přeci jen obroušeny, protože budou lépe a propracovaněji vysvětleny (výhoda knih). Pravdou je, že to však není omluva pro OBJEKTIVNÍ filmové prohřešky. Zejména poněkud uspěchané poslední díly z hlediska vývoje některých postav a obecně zkratkovitost, zjednodušenost vyprávění momentě, kdy seriál opustil domovské vody knižního světa. Za mne byl například tento zlom nejvíce patrný v sérii sedm v zcela hloupé misi Sedmi statečných za Zeď. Možná efektní v scénáři, ale v logice Hry o trůny,kdy postavy reagovaly vždy uvěřitelně, již příliš ne. Co se nám, divákům překládá v osmé řadě je poctivá filmařina zbavená knižní předlohy. Nelze vyčítat tvůrcům, že košatost je do určité míry pryč. Třetí díl je dramaturgicky, hudebně zvládnut skvěle. A že zabili postavu, kterou jste nečekali? O tom je Hra o trůny, která mimochodem byla vždy o lidech, nikoliv bubácích. Ano, dávám za pravdu všem, kteří hloubají nad celkovou debilitou způsobu obrany živých nad mrtvými (viz využití jízdy apod.). To samo o sobě ovšem nečiní špatný seriál jako celek, a za mě popravdě ani epizodu. Co se závěru týče, skutečně se nejedná o dno filmové produkce, jak se někteří úsměvně domnívají. Otevřete oči a podívejte se, co házíte do popelnice. Smutné, že nesouhlasíte s koncem, ale vy všechny rozhořčené maminky nikdo nenutil pojmenovávat své děti po postavách ze seriálu (dobrá rada - před udělením jména počkám do konce seriálu...). Buďte tedy trochu féroví a zamyslete se, co tak snadno haníte. Ano, poslední sérii by prospělo, kdyby se držela konceptu deseti dílů, klidně standardní délky. Tím by odpadla řada halasníků, kterým by došlo, že hlavní eso v rukávu bylo přeci jen nějakou dobu ukazováno. Pokud místní výlevy zapříčiní vznik nových a zajímavých sérií knižní či seriálové tvorby, pak jen skvěle, pokud nikoliv, pak ať si každý uvědomí, že kouká na seriál, který může mít objektivní vady - o kterých jsem se také zmínil - ale stálo mu za to dokoukat až do (hořkého?) konce a postavy si zaslouží svůj (u většiny věčný) klid. A život jde dál.

Překvapivě sympatická koláž osudů osob, které nejsou v popředí reflektorů, ale nesmazatelně a velmi různorodě se zapsaly svou stopou na výsledku. Někdo zkrátka musí všechny nakrmit něčím nezdravým, zasněžit plac, zahrát člena gardy či přímo samotného Nočního krále. Palec nahoru. Trochu mě jen překvapila stopáž a poměrně nepevná ruka při střihu, kdy "koláž" skutečně působí jako koláž, náhodně prolnutých okamžiků náhodných postav. Nevadí, vykoukejte.

Tak se trochu, děcka, uklidníme. Nemám ve zvyku hodnotit jednotlivé epizody, ale u dvou případů udělám výjimku totožným hodnocením i komentářem. Píseň ledu a ohně jsem četl v době, kdy drtivá většina "haterů" ani nevěděla, že něco takového existuje. Jako takový stále čekám na literární zakončení, které není seriálovým. Jasně, děj bude v hlavních bodech stejný (to si, prosím, uvědomte, Martin se sám vyjádřil v tomto bodě jasně), ale v rámci čteného média budou některé ostré hrany přeci jen obroušeny, protože budou lépe a propracovaněji vysvětleny (výhoda knih). Pravdou je, že to však není omluva pro OBJEKTIVNÍ filmové prohřešky. Zejména poněkud uspěchané poslední díly z hlediska vývoje některých postav a obecně zkratkovitost, zjednodušenost vyprávění momentě, kdy seriál opustil domovské vody knižního světa. Za mne byl například tento zlom nejvíce patrný v sérii sedm v zcela hloupé misi Sedmi statečných za Zeď. Možná efektní v scénáři, ale v logice Hry o trůny,kdy postavy reagovaly vždy uvěřitelně, již příliš ne. Co se nám, divákům překládá v osmé řadě je poctivá filmařina zbavená knižní předlohy. Nelze vyčítat tvůrcům, že košatost je do určité míry pryč. Třetí díl je dramaturgicky, hudebně zvládnut skvěle. A že zabili postavu, kterou jste nečekali? O tom je Hra o trůny, která mimochodem byla vždy o lidech, nikoliv bubácích. Ano, dávám za pravdu všem, kteří hloubají nad celkovou debilitou způsobu obrany živých nad mrtvými (viz využití jízdy apod.). To samo o sobě ovšem nečiní špatný seriál jako celek, a za mě popravdě ani epizodu. Co se závěru týče, skutečně se nejedná o dno filmové produkce, jak se někteří úsměvně domnívají. Otevřete oči a podívejte se, co házíte do popelnice. Smutné, že nesouhlasíte s koncem, ale vy všechny rozhořčené maminky nikdo nenutil pojmenovávat své děti po postavách ze seriálu (dobrá rada - před udělením jména počkám do konce seriálu...). Buďte tedy trochu féroví a zamyslete se, co tak snadno haníte. Ano, poslední sérii by prospělo, kdyby se držela konceptu deseti dílů, klidně standardní délky. Tím by odpadla řada halasníků, kterým by došlo, že hlavní eso v rukávu bylo přeci jen nějakou dobu ukazováno. Pokud místní výlevy zapříčiní vznik nových a zajímavých sérií knižní či seriálové tvorby, pak jen skvěle, pokud nikoliv, pak ať si každý uvědomí, že kouká na seriál, který může mít objektivní vady - o kterých jsem se také zmínil - ale stálo mu za to dokoukat až do (hořkého?) konce a postavy si zaslouží svůj (u většiny věčný) klid. A život jde dál.

Irčan je bezpochyby kvalitní film s velmi kvalitními herci, kteří spolu s režisérem de facto definovali žánr, se kterým se tímto snímkem - i s ohledem na věk protagonistů - loučí. Irčan jako postava i film jako celek z mého pohledu postrádají emoce, které by utáhly dlouhou stopáž. Tyto filmy obvykle dlouhé jsou, ale vášně, emoce a bujení ega postav na sebe strhnou pozornost a čas subjektivně uběhne jinak. Alespoň na mě to takto vždy fungovalo. A nyní mi opravdu nejde o přítomnost či délku akčních scén. Mafiánky ačkoliv filmy násilné, akční či krvavé být vůbec nemusí, to je jejich kouzlo. Zábava pro celou rodinu, dalo by se říci. Irčan je více snímkem o ohlížení se za minulostí a odpovědí na otázku, jak to s bouřliváky končí. Bylo by zajímavé, kdyby místo opětovně opusného snímku se zaměřit čistě na tento epilog životů gaunerů s příležitostným flashbackem. Poslední třetina filmu měla mojí plnou pozornost, to předchozí mi přišlo jako průměrný materiál s nadprůměrnými herci. Jelikož z mého pohledu nejsou velikáni tohoto typu k dispozici, nabízí se otázka, zda film o odcházení není i reálným odchodem mafiánek staré školy z plátna kin podobně jako konec vážně braných siláků 80.let.

Komiksový film, který vlastně s komiksem nemá nic společného. První fungující snímek ze stáje DC Comics. Po zajeté formuli Marvelu je právě sázka na originalitu a jiné pojetí po mém názoru cestou k úspěchu. Psychologizace postav, nadto této konkrétní je proto takřka sázka na jistotu. Samotný děj má řadu berliček a rozmíchání třídního boje jde možná až moc jako po másle. Co tento však korunuje tento snímek v mých očích je výkon hlavního představitele, a z toho plynoucí neředěná atmosféra deprese a zmaru prakticky po celou dobu snímku. Nepřijde mi možné tolik se do role ponořit a nebýt poznamenaný do konce života. Upřímně však doufám, že se pletu. Jak asi patrné, snímek jsem si užil, ale i tak vůbec nechápu, jak na něj chtějí navázat avizovaným pokračováním...

Mandalorian možná není nejlepší seriál všech dob a má své mouchy (několik epizod by mohlo spadat spíše do kategorie průměrného dílu Hvězdné brány), ovšem komornost, jednoduchost a přímočarost se prostě vyplácí. Z nějakého důvodu fandíte chlápkovi, který má hlavě takřka celou dobu kbelík. A to již považuji za pořádný kumšt! Jak bolestné srovnání pro novodobé mega bombastické díly Star Wars, kde jsou Vám všichni ukradení. A to jsem ani nezmínil baby Yodu. Prostě film pro všechny mladé tatínky, a nejen je.:)

Opravdu moc jsem se těšil, ale obávám se, že forma (zvláště poslední čtvrtina) občas může trochu zabít obsah. Zde je touto formou myšlena celková poetičnost ve snímku, kde bych více čekal faktičnost. V polovině filmu jsou nabízena opravdu skvělá srovnání vývoje určité oblasti. Teto zápal pro detail však nevydrží a autoři následně sklouznou k básni, která můj zájem popravdě neudržela.

Za mne velké překvapení, jelikož po dlouhé době vidím moderní pohádku, která má nějaký děj, nepiští se v ní, ani nepitvoří, dokáže překvapit a mít komicky vtipného padoucha. Popravdě, co jiného má pohádka v dnešní době přinést. Skutečně milé překvapení od lidí, kteří věděli, co a proč dělají. Současně bych si tipl, že jde o Prachařovu životní roli.:)