Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Akční
  • Krimi
  • Pohádka

Recenze (14)

plakát

Nuda v Brně (2003) 

Tragikomedie o tom, jak jsou ti "nenormální" mezi námi vlastně "normální" úplně nejvíc. Standa a Olinka vůbec nejsou průměrní, ale jejich způsob prožívání vzájemného sbližování se na pozadí příběhů ostatních hrdinů jeví fakt jako ten "nejnormálnější". Spoustu hlášek používám do teď, na film se rád podívám znovu a vždycky objevím něco, čeho jsem si naposledy nevšimla. Zajímavé herecké obsazení, zvláštní zpomalená a lehce ponurá kamera, krásně pojatá jedna noc v jednom městě. "Dáme si kafíčko, maminko?"

plakát

Sněženky a machři (1982) 

Blízké snad všem, co někdy absolvovali lyžák. A je jedno, jestli to bylo v 80. letech, nebo vlastně teprve nedávno. Nadčasovost. I když je to natočené už před třiceti lety, pořád trefné. První část jasná komedie, později spíš sladkohořké drama. Gympláci jsou tak hezky naivní, lehce přitroublí, ale uvěřitelní. A ty hlášky? Kterému současnému filmu se to v dnešní době povede. Dřepkins, "Tedy Viky, ty máš ale péro!" popřípadě vydrž Prťka, vydrž....to už zlidovělo. Jo a baví to i na druhé, třetí a dokonce asi i desáté shlédnutí. Takže super.

plakát

Sněženky a machři po 25 letech (2008) 

Film opravdu navazuje na kultovní jedničku. Tedy spíš se o to snaží. Jediné, co dvojku spojuje s jedničkou je herecké obsazení, a mnohé herecké výkony se mi v jedničce líbily o malinko víc . Jinak téměř vše vyprchalo. Už to nemá tu šťávu, děj se vleče, obsahově se to trochu rozpadá. Přišlo mi, že se film snažil ukázat, co všechno Sněženky a Machři za těch 25 let prožili, že některé jejich povahové rysy ani s prožitými léty nezmizely. Nápad dobrý, což o to. Ale na to plátno se to nějak nepovedlo přenést. Viky má sice pořád "péro", ale už to jaksi nefunguje tak vtipně, jako kdysy.

plakát

Sedm životů (2008) 

Něco bylo špatně. Možná všeho trochu moc, nebo naopak něčeho málo. Nejdřív mi trochu trvalo, než jsem pochopila, proč chce Will "spasit svět". Tušila jsem nějaký hluboký motiv, který se člověk dozví až ke konci filmu. Nápad je to dobrý, ale celé to na mě působilo trochu křečovitě. Když se moc tlačí na pilu, nemusí se to vždy povést. Dokoukala jsem to, Will mě docela baví, ale od půlky jsem věděla, jak to celé dopadne a druhou část filmu jsem se i trochu nudila. Ale krásná hudba, Will a Rosario jsou hodně koukatelný pár, dobrý nápad. Tak proto tři hvězdy.

plakát

Podivuhodný případ Benjamina Buttona (2008) 

Moc dobrá podívaná na nedělní odpoledne. Možná i víc než to. Tak trochu pohádka, s notnou dávkou romantiky, skvělými triky, to vše pod mistrnou taktovkou Davida Finchera. Koukalo se mi moc dobře, příběh ve mě otevřel pár otázek, na které se mi odpověď nehledala snadno. Takže ano, doporučuji. Jen mi trošku skřípe Pittovo dospělácké a uvědomělé rozhodnutí dát dvěma ženám svého života "svobodu", aby se pak oklikou stejně vrátil zpět. Ale což. Jo a klobouk dolů před maskéry, dokonalá práce.

plakát

Nedotknutelní (2011) 

I nejméně pravděpodobné spojení dvou hlavních hrdinů může udělat super film. Nevím, jestli je to přímo kasovní trhák, ale mě to chytlo. A moc. Necítila jsem z toho žádnou křeč, vtipné scénky jsou fakt vtipné, dost ze života, uvěřitelné. I když nevím nevím, jestli je to celé opravdu "příběh podle skutečných událostí". Ale i kdyby ne, mě to nevadí. Bavila jsem se. Dělat povedené vtípky kolem ochrnutí může být tenký led - buď to bude trapné, nebo křeč a nebo přehrávaný nadhled s humorem. Ale tohle se fakt povedlo. Zajímavé komentáře: Verbal (ten mě pobavil)

plakát

Muži, kteří nenávidí ženy (2009) 

Film přesně podle mého vkusu. Na zfilmovanou verzi jsem se vrhla až po přečetní všech třech knížek, nechtěla jsem si dojmy míchat. Knížky jsem četla jedním dechem, pěkně postupně, filmy jsem viděla také postupně, všechny v jeden den. Män som hatar kvinnor je jednoznačně nejsilnější a nejlepší příběh. A to jak v knižní, tak i ve filmové podobě. Severské filmy mě baví, mám ráda takovou tu ponurou atmosféru, skvěle zpracované a koukatelné příběhy. Oproti knize je to opravdu trochu osekané, ale kniha má 530 nabitých stránek a ty by se do scénáře filmu, který má stopáž už takhle více než 2 hodiny, těžko vměstnaly. Překvapivě mi tohle osekání nevadilo. Příběh i tak skvěle navazoval, to co bylo vypuštěné nikde nescházelo. K tomu nepříliš okoukaní herci, skvělá hudba, krásná příroda. Není co dodat.

plakát

Co kdybychom žili společně? (2011) 

Velice povedené zpracování, výborné obsazení, tragické i komické zároveň. Humor vyplývá z uvěřitelných situací, které se můžou stát každému z nás. Tedy pokud se takového věku vůbec dožijeme. Nenásilné podání, žádné plytké dialogy. Ani na chvíli jsem se nenudila. Takže po dlouhé době úspěch francouzského filmu, tedy alespoň pro mě. Scénář se citlivě dotýká i témat, která jsou ve spojení s touto věkovou kategorií pro většinu společnosti tabu, ale nezklouzává do trapnosti. Zasazení a zobrazení erotiky a sexu se nijak nepodbízí, není prvoplánovité ani laciné. Prostě ideální film do podzimně zimních večerů.

plakát

Nádech (2010) 

Dost neamerické. Dermot Mulroney je uvěřitelný jako státní žalobce, ale i jako zoufalý otec hledající pomoc pro svou smrtelně nemocnou dceru. Zobrazení Mexika jako ráje pro veškeré "turisty" je hodně syrové a uvěřitelné. Scénář trochu pokulhává, od jisté chvíle se dá dost dobře předvídat a teatrální konečná scéna tomu jen nasadila korunu. Ale přes všechny nedostatky scénaře stál film za vidění. Dobrá hudba, která ve filmu vkusně dokresluje atmosféru divokého Mexika, překvapivě málo hluchých míst. Hodně dobré.

plakát

Rozchod Nadera a Simin (2011) 

Strhující příběh, zajímavý hlavně kvůli prostředí, do kterého je zasazen a také díky neokoukaným hercům. Pro Evropany bude asi vždycky zajímavé poodkrýt pokličku jiných kultur. Irán, kde má ve společnosti a před soudem (alespoň dle tohoto fílmu) velkou váhu lidská čest, víra a pravda. Další vydařený film, který mi umožnil nahlédnout do života druhých.

Ovládací panel
3 body