Masai

Mám velkou chuť dát čtyři, protože herecké složení i výkony jsou úžasné. Hlavně dvojice Neeson a Olivia Wilde k sobě kupodivu perfektně seděli a jejich pasáže mě i nejvíc bavily. S náladami Anny jak na horské dráze a jejich neustálým bojem o to kdo bude mít zrovna ve vztahu navrch se ani nelze nudit. A je tu i elektrizující scéna z klubu za podmanivých tónů Mobyho kdy Neeson sice jen přešlapuje na místě, ale svůdných pohybů i pohledů se nám bohatě dostane od Olivie. Ale taky mě právě jejich pasáž vlastně nejvíc mate a čím víc nad filmem přemýšlím tím míň jsem si jistá jak si to vše vyložit a proto tu čtyřku nedám dokud mi to všechno nějak trochu nezačne dávat smysl.

Páni! Tak to bylo něco!! Mnohem víc než jen "typický" přírodopisný dokument.

No! Je to tedy síla! Přiznám se, že kdyby tam nehrál Matthew Macfadyen tak bych si to nevyhledala. A kdybych na to přece jen nějakou náhodou narazila, s největší pravděpodobností bych to dost rychle zavrhla, protože sledovat dobrovolně tak odporné lidi … to není zrovna můj šálek kávy. Když to ale člověk přece jen začne sledovat, vidí co je to za kvalitní "filmařinu" s úžasnými hereckými výkony tak samozřejmě rychle přijde na to, že nic není jen černobílé. Někdy je ovšem dost dřina to sledovat :o)) Už jen můj oblíbenec …. poté co jsem viděla Macfadyena v těch jeho úžasných rolích anglických gentlemanů, je opravdu těžké sledovat ho jako naprostého idiota! Samozřejmě …. je to i zábava, když to člověk vezme s nadhledem. Navíc díky úžasnému výkonu Macfadyena musíte občas i toho idiota litovat když to schytává ze všech stran, včetně nebo spíš hlavně od své manželky. A tyhle šíleně smíšené pocity ve vás postupně vyvolávají téměř všechny postavy, v čemž je právě hlavní přitažlivost tohoto šílenství :o))

Možná až moc srandy na jeden pohřeb, ale fakt je, že při druhém pokusu o Danielovu řeč u otcovy rakve jsem smíchy málem spadla ze židle jak se ozvaly ty zvuky ……. A jedna hvězdička navíc za úžasného Mathewa :o)

Já bych to rozhodně zombie filmem nenazývala. Nakažení nemají žádné zvláštní schopnosti, nejsou tu žádné zběsilé honičky, střílečky a podobné typické záležitosti. Spíš než cokoliv jiného je to příběh zoufalého otce, hledajícího novou rodinu pro svou dceru. I když se může zdát rozumnější v takovém životě nepokračovat, Andy věří v budoucnost pro svou malou dceru a nepřestává hledat. Zasazení příběhu do australské pustiny dává filmu skvělou atmosféru. A tou největší zrůdičkou stejně nakonec není žádný "zombík", ale zas a jenom člověk. Živý člověk.

Hodně silná trojka. Od začátku mě to zaujalo, bavilo, některé zvraty jsem nečekala, ale něco mi brání dát čtyři hvězdičky. Něco mi tam …. vadí? Chybí? Zatím nedokážu pojmenovat.

Konec mohl být asi kratší a nejspíš bych nedokázala argumentovat na obranu toho všeho čeho tam bylo opravdu … až moc … ale přesto mám tenhle film opravdu hodně ráda. Především pro tu jemnost, citlivost a slušnost. To nejhorší co tam uslyšíte je "hovno". Jinak je celý tenhle film přesně jako jeho hlavní hrdina Andy. Příjemný, milý, vtipný a vždy džentlman. Pro mě je to při každém shlédnutí pohlazení po duši.

Zpočátku jsem jen nevěřícně kroutila hlavou nad touhle "průměrnou" americkou rodinou, časem si k nim ale přece jen vytvoříte ten klasický seriálový vztah a začnete jim fandit v jejich snaze nějak normálně žít v tom jejich téměř se rozpadajícím domě kde máloco funguje tak jak má. Nad americkou "výchovou" sice pořád zvedám obočí a protáčím panenky, ale nějaké podobnosti tam přece jen jsou a krom matky jsou mi všechny postavy dost sympatické. Táta Mike je tím pravým kliďasem vedle té nepraktické, hysterické a často i nezodpovědné maminy, Brickova zvláštnost mě vyloženě baví a většinou i nevyčerpatelný optimismus Sue. Axl je často vyloženě na zabití, ale právě tím je vedle táty druhou téměř "normální" postavou téhle šílené partičky.

No hodně se to ve mě pere. Když jsem na konci bečela jak malá holka musela jsem si nahlas ulevit: "Ty jsi ale hajzlík Spielbergu, takhle lacině mě rozbečet." Je to hezký film, zajímavý začátek, krásný kůň (koně), vtipná scéna kdy ho Albi učí přiběhnout na zahoukání a pak se mu schová na stromě, působivá scéna kdy dva nepřátelé zachraňují koně z ostnatého drátu, která je pro mě uvěřitelná vzhledem k tomu v jaké době se odehrává .... problém ale je, že jako celek už ten film moc uvěřitelně nepůsobí. Je to hezké, to ano a záleží zda jste zrovna naladěni tak aby jste si dokázali ten film jednoduše a prostě užít ... já asi tak úplně správně naladěna nebyla a proto se teď ve mě ty pocity tak perou.

Hodně zajímavý dokument. Mám ráda přírodopisné filmy a viděla jsem jich hodně, ale dokument bez jediného slova komentáře jsem ještě neviděla. Přepla jsem na něj už v průběhu a když dlouho nikdo nic nepovídal tak mě tak napadlo, že by to nebylo špatné natočit někdy dokument bez komentáře .... čistě jen pohled na přírodu a jak to v ní plyne :o) Mluvené slovo zde svým způsobem zastupuje hudba, která divákovi napovídá kdy si máme užívat příjemné chvíle nebo kdy se blíží nebezpečí. Bylo zajímavé sledovat a uvědomit si, že pokaždé když jsme v přírodě ... i když vlastně neděláme nic špatného ... jak vždy tu přírodu a její obyvatele ovlivňujeme. Závěrečná smutná ukázka toho jak se k ní chováme už pak opravdu nepotřebuje žádných slov :(