Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Akční
  • Drama
  • Komedie
  • Animovaný
  • Krimi

Recenze (552)

plakát

Mama (2013) 

Celou pohádkově děsivou atmosféru totálně zabíjí konec ala "Polednice" in american style.

plakát

Iron Man 3 (2013) 

Shane Black spravil Iron Manovu reputaci po mdlém druhém díle. Blackův rukopis tu jde velmi vidět nejen ve větší hloubce postav, jejich motivaci a pocitech, ale hlavně v dialozích a skvělém humoru. Obvzlášť dialogy mezi Tonym a malým klukem byly nejen vtipné, ale taky nám toho o Tonym ukázaly mnohem víc, než spousta jeho proslovů a vnitřních monologů z předchozích scén a dílů. Ono to osobnější pojetí filmu celkově prospělo. Líbilo se mi, že je tady Tony konečně ukázán i jako lidská bytost s emocemi (flashback do roku 1999 potěšil) a celé je to spíš o něm než o Iron Manovi. Ale na druhou stranu.. Když jdu na Iron Mana, chci ho přece taky vidět v akci a ne jen mluvit o tom, jak těžké je být Iron Man a co to obnáší. To přece každý ví už z předchozích dílů. A teď k ději. Komiksy jsem nečetl, takže s dějem a jeho rozuzlením nemám žádný problém, Guy Pearce jako záporák mě úplně dostal a z jeho výkonu jsem byl nadšený ještě víc než fanynky z Justina Biebera. Jo a taky jsem nemohl z plyšového králíka, který byl k vidění už v trailerech. Závěrečná akční sekvence je skvělá, ale pořád mi tam chybí nějaká pořádná tvrdá akce, emoce a hloubka, kterou jsem postrádal i u Avengers. Je to sice skvělé pokoukání, ale takové sterilní a jen pro efekt, což je taky důvod, proč je pro mě nejvíc kulervoucí scéna z celého filmu útok na Tonyho vilu, který byl epický, drastický, byly v tom emoce i hloubka a já těch 5 minut prostě jen seděl zařezaný do sedačky a nebyl schopen jediného pohybu. Viděno v 3D s titulky - 3D naprosto zbytečné, zato originální hlasy postav oproti zprzněnému dabingu, který jsem měl tu čest slyšet v traileru, pohladily na uchu i na duši.

plakát

Benga v záloze (2010) 

Prvních 5 minut jsem si říkal, že to bude neskutečně rozjetej úlet, kterému leccos odpustím. Po 5 minutách ale tempo vražedně zpomalí a je asi tak rychlé, jako důchodce za volantem, který umře dřív, než vůbec stihne vyjet z města, takže se žádného závěrečného zrychlení divák ani neodčká. Vtípky jsou tu někdy celkem vtipné, ale někdy jdou totálně mimo škálu humoru do škály demence a trapnosti. Ústřední duo není špatné, ale prostě vám nepřirostou k srdci, protože to už si po rvních 5 minutách ukradli Samuel s Rockem. Je to prostě slabý vývar, ve kterém mají hlavní roli vedlejší postavy, které měly opravdu zůstat v záloze. P.s. Uvítal bych prequel s Rockem, Samuelem a nějakým jejich případem.

plakát

Nelítostný Parker (2013) 

Stathama mám rád. Je to takovej můj mužský idol (jo já vím, zní to trošku divně). O to víc mě mrzí, když vidím, že se pomaličku stává podobnou ikonou jako Seagal. Nejdřív prorazil v pár dobrých a originálních akčních kouscích (Kurýr, Crank), ale postupně se upisuje béčkovým a nudným sračkám, které vypadají, jako by někdo prostě vzal scénář z předchozího kousku, předělal lokace a jména postav a následně to do kin navalil pod jiným jménem. Obzvlášť v tomhle kousku tu není dějově nic nového nebo originálního. Statham tu hraje to, co pořád, snad jen s jediným rozdílem. Postupně se z něj postupně stává nesmrtelná mašina, která přežije snad cokoliv. Fakt jsem nemohl vydýchat, když tu dostal nakládačku jak prase, párkrát ho střelili, on utekl z nemocnice, spočnul v sanitce a za pár hodin zas mlátil všechny týpky jakoby se nic nestalo. Akční scény jsou tu slabý průměr, není tu ani jedna kulervoucí scéna, kterou bych si pamatoval i pár dní po shlédnutí. Co si ale budu pamatovat i pár dní po shlédnutí je Jennifer Lopez a její prdelka, která mi tady vůbec nevadila a zvedla moje hodnocení o jednu hvězdu nahoru.

plakát

Pýcha a předsudek (2005) 

Joe Wright je zvláštní režisér. Po absolutně unylé a nudné Hanně u mě zabodoval s Annou Kareninou a tak jsme se vrhl na jeho starší a opěvovaný kousek. A jak to dopadlo? Na výbornou. Joe Wright má prostě talent a nadání pro dobové filmy. Historickým dobám přizpůsobuje dokonale jak styl natáčení, tak i dialogy, které jsou lahodnou hudou pro uši. Uchvacují mě pro něj typické dlouhé scény bez jediného střihu, muselo to vyžadovat plno času a hlavně snahy herců. Ti jsou tady skvěle obsazení do rolí a Matthew MacFadyen, Donald Sutherland, nebo Kiera tady předvedly, co jen mohli. A já jim za to děkuju, protože v mém srdíčku teď přibude další film, na který se rád kouknu, když se budu chtít pokochat a zvednout si náladu.

plakát

Nevědomí (2013) 

Komorní sci-fi, které se snaží v mnoha věcech brát insipiraci z Kosinského přechozího kousku TRON:Legacy, ale místo toho jej pouze vykrádá (například téměř identitický hudební podklad - který je ale i tak úžasný!). To bych Kosinskému ještě odpustil, ale to vykrádání bohužel nezůstává pouze u TRONA, ale bere si tu kousek z tohoto, tady z tamtoho díla a následkem toho si divák na konci uvědomí, že tam vlastně nebylo nic, co už by jinde neviděl. Je to škoda, protože OBLIVION mělo potenciál na to, být nejlepším sci-fi kouskem tohoto léta, nejen díky skvělé výpravě a perfektnímu vizuálu, ale taky díky nestárnoucímu Cruisovi a povedeným akčním scénám, kterých tady sice bylo jen pár, ale stály za to. P.s. Nechápu, proč v dnešní době 3D formátu, kdy se v něm točí snad už i porno se zvířaty, šel tenhle film do kin jen ve 2D, protože zrovna u Nevědomí bych si 3D s jistotou užil.

plakát

Konečná (2013) 

Ano, má to dementní a absolutně nereálný děj. Ano, je tam plno scénáristických děr a FBI tu vypadá jak banda tupounů. Ale na druhou stranu je tady Johny Knoxville v úžasné roli, Schwarzeneggerovi to tu sedne víc než v jeho nejlepších letech a ze všeho dýchá atmoféra typických 80. let, nemluvě o několika odkazech a vtipných Arnoldových hláškách. Dvě věci mi tady ale zkazily dojem - nevýrazný a slabý záporák, o kterém je divákovi od začátku jasné, že dostane od Arnieho pořádně přes hubu a závěrečná bitka, která byla taková nemastná neslaná a přišla mi moc statická a bez gradace.

plakát

Jack Reacher: Poslední výstřel (2012) 

Po Obvyklých podezřelých tady máme další skvělou kriminálku, která vzdává hold klasickým hrdinům a filmům z 80. let. Už jen úvod, ve kterém po celých 8 minut sice padne hodně nábojů, ale ani jedno slovo, je úžasný. Má to atmosféru, krásné řemeslné zpracování, hlavně statická a krásná neroztřepaná kamera byla pošušňáníčko, nemluvě o hudbě a zvuku, která byla obzvlášť při honičce Camara proti Audině úplně dokonalá. Ono vlastně celá ta automobilová honička byla nádherná práce a na konci jsem se musel zasmát Reacherově klidu, přesně tohle byla ta scéna kde si každý uvědomil, že Jack Reacher je prostě Pan Borec. Jedinou chybkou je ale to, že proti Obvyklým podezřelým jsem tady na některé nitky vedoucí k vyřešení případu přišel dřív, než samotný Reacher, a proto mě nejspíš konec nedostal tak moc do kolen, jak bych si přál. A to i přes fakt, že závěrečná akční sekvence v dole byla originální, svižná a působila realisticky.

plakát

Dcera nejlepšího kamaráda (2011) 

Komorní drama o 2 rodinkách, které mi místy připomínalo spíš nějakou černou komedii, ale i tak se mi to líbilo. Byla radost vidět Laurieho jinde než v Houseovi. A konec byl krásně hořkosladký a silný, žádný přeslazený happy end. A tak to já rád.