bertrand

Denzele, můj černý dědečku, necháváš za sebou řadu hrobečků. Tentokrát psi zavyli - v Itálii. A vyli vyli divnou věc, scénář ti psal pitomec. Jednička je kult, dvojka, trojka - šunt. Apropos: co se stalo s Talošama od dob Julia Caesara? Mají černý očička, předou jako kočička! Srdce mají na dlani, Korrado i Katani. Ještě že je před zlým světem chrání - bratři Amerikáni.

Jak to prosím jenom říci: kdysi hltali jsme třikrát všici, dobrodružství s ranku těch, co přichází jen ve snech. Díky Indy! Lístek za to koupit stál, sen se zhmotnil, kluk se šťastně v kině tlemil (a s ním celý sál). Poklady ze zapomnění, svižná stopáž bez prodlení,  vtipní i thrillní momentové, otec, kámoš, padouchové. Lepé děvy! Záhadové! Pavučiny i hadové! Náckové i nácíčkové! Klobouk, bič a úšklebek! Každý chtěl být jako on, věčně mladý, fanfarón. Zapomněli hlavounové, co věděli Spielbergové - Indy, Tarzan, Shatterhand nesmějí být nikdy staří, jinak se sen navždy zmaří.  Pryč je kouzlo a co zbylo? Nevtáhne vás tohle dílo. Marná snaha! Poslední Poslední křížová je ta pravá!

Netvrdím, že se povedlo veledílo, leč přesto jest mému srdci milo. Ač už jsem z filmů leccos viděl a stejně jsem si s chutí vychutnal ten Beniciův úděl. Hloubějc v rozboru society braši nezašli, bylo by to totiž na mašli. Amíci si žijou v luxusu, leč schopni jsou pro zelené dolárky kdejakého hnusu či humusu. Mohli to natočit i Švédi, Briti, Němci, ba i u nás jsou podobní vymaštěnci. Jen toho detektiva co se neprodal, bys asi lupou pohledal.

Čtvrtý John Wick nastavuje hranice unylosti. Nebo přejedli jsme se nekončících bitek do sytosti?  Zoufalá je snaha vnést sem ( semtam) drama. Blbé je to pěkně, všem to ale sekne. A za mrzký jen zkouší tu hrát Donnie Yen (už zažil horší kokotiny). PS: Ten důchodce Yen stále tak je rychlý, že je Keenu v.... pytli (což se daří maskovat, má ho přece každý rád).

Tohle táhlé smutné dráma, podaruju maximálně hvězdičkama dvěma.

Působí ta smutná komédije jako sebe sama paródije. Dříve Tomík a spol. udávali tón a měli značný nos na laťku jménem zábavnost. Na každou Mission se dalo trochu těšiti a opakované shlížení nevyvolávalo zvracení. Bejvávaly časy! Ale každý cecík se zřejmě jednou vydojí a jde pěšky, kdo jel na koni. Kde bych dříve z hlavy smeknul, letos pouze smutně řeknu: vyměňte scénáristu!

Z tohohle strašíňáku, nevolno mi bylo. Z toho, jak na celým světě ty naše ratolesti žijó. Však jednou ONI budou MY a pak teprve začnou ty pravý horrory. Né že bych jim to teda přál, bohužel k prozření svět ještě neuzrál. Ještě bych něco k filmu měl dodat - přestože je výborný, nedá se na něj dívat. Tolik zde vybraného hnusu, strachu, psychického i jiného teroru zřejmě patří k soudobému hororu. Není to ale můj cup of tý, zřejmě jsem tomu už odrostlý. V životě se toho děje přece dost, postrádám důvod se koukat na kdejakou, byť dokonalou, pitomost. Prý kdo život mimo tělo jednou poznal, tak se do něj zamiloval. No ale láska ve filmech postrádá tuhle podobu, a strachy spíš nesou prachy, želbohu. Vzpomínám s úctou na starý strašíňáky, tam byla vždycky po ruce proti zlu (často od starších, zkušenějších) nějaká pomoc - dnes jsou na to děti samy, bezmoc.

Připomínalo mi to hezký český soudobý umělecký film a ten já zrovna nemusím. Rámování záběrů, tempo, dialogy a podobně, a taky to bylo o hovně.

Červnená knihovna moderního hávu - Bláža má ráda Máňu. Nic jiného v tom není, snad jen trocha obnažení. Je ho právě akorát, aby se to dalo dodívat.

Že by šlo o nějakou pecku, to je spíš zbožné přání, Ritchiemu sedí víc ti mafiáni.