Slasher

Právě mám za sebou uvedení 4K restored původní trilogie do kin, což byla radost. Ale stále u mě vede čtyřka, kterou jsem poprvé viděl v předpremiéře na Festivalu Otrlého Diváka a byl to zážitek - v sálu narváno, jásot u jednotlivých kills a masakrů, v závěru totální aplaus. I po letech je tohle ten nejlepší, nejtvrdší, nejbrutálnější a nejnahláškovanější macho akční válečný film vůbec, tečka. Kulometná sypačka je katarzní a já fakt moc nechápu, jak tenhle realistický level gore a cárů těl mohl vůbec projít do finální verze. Top <3

Není nutně třeba strávit týden v anotacích a chytat se v každém z tisíce odkazů - 9. tarantinovka je tak unikátní retro a poctivá, chytrá a osobitá práce s minulostí ve střetu dvou Hollywoodů, že z toho můžete být oblouznění tak jako tak i bez hlubšího ponětí o vraždách na Cielo Drive, rozhledu v padesátkové western televizi, anebo znalosti, který z fiktivních titulů kariéry Ricka Daltona ukazuje na který reálný. Ano, ve výsledku je to láska k filmu a L.A., ten "memory piece" feel cinefila, hračičky a jedinečné režisérské osobnosti, co dělá z Once Upon A Time (na závěr "counterfactual" trilogie) jeho vůbec nejlidštější a ve finále můj vůbec nejoblíbenější počin z celé jeho excelentní filmografie. A pak je tu vynikající komediální buddy dvojka Pitt/DiCaprio, chválím netlačení na pilu, rytí do hippie prašivců, finále v hypernásilí. (x) (moje příprava zde) [viděno 35mm v New Beverly Cinema s účastí samotného Quentina] / P.S. KNIHA: Cením dvě věci: zdaleka to není pouhý přepis filmové předlohy, Tarantino je v textu stejně vysoce záživný jako režijně za kamerou. Každá z hlavních postav tu má rozšířený prostor, za mě nejzábavnější Cliff Booth; jak to bylo s manželkou, jak si začal s Brandy, jeho drsný zářez v armádě atd. Super byl hlubší popis zápletky Lancer TV show, což je místy regulérní a poutavá westernová story. Je na místě varovat, že značná část knihy se věnuje zakulisí tehdejšího Hollywoodu a bude tak obsahově atraktivní především pro geeky nadšence. Speciální místo zde má Kurosawa, Aldo Ray a Shakespeare :) Kniha versus film se nejvíc rozchází v závěru, ten zde není nijak brutální a úderný, zato dostaneme exkluzivní konverzačku z baru pro věhlasný opilce a dojemný telefonický nácvik mezi Calebem a Mirabellou. Takže skvělý bonus.

Chazellův love letter a zároveň manifest proti uprděný hollywoodský korektnosti a uniformitě, kterou zažíváme právě dnes a zase znovu. Maximálně jsem hodnotil už First Man a La La Land, ale zde Babylon je ještě jiný vrchol co se týče ambicí i v suverenitě. Pořád žasnu jak se tohle podařilo realizovat, s takovou stopáží a v autorsky tak utržený podobě — cíl byl k*rva riskantní a vysoko, za mě je to dokonalá trefa do černý. Ta muzika (!), řízený chaos a energie, top vizuál a casting, podmanivý mix dekadence, snílkovství a melancholie, dojemný meta přesah se Singin' in the Rain, nesmrtelností filmových klasik a hořkých osudů hereckých hvězd. Navíc cenný záznam o zápalu a tvůrčí svobodě konce éry beze zvuku. Plná palba a velká vnitřní radost, značka kino 3x.

Viděl jsem Apocalypse Now ve všech třech verzích (kino 2x) a včetně making of, něco málo si i přečetl a musím pasovat do svých TOP oblíbených filmů. Stručně proč: 1) Tak dechberoucí vizuál se nevidí, a to se jedná teprve o rok ’79. Těch všech odlesků, světlic, kouře a ohňů, výjevů podél cesty... Vrcholem pak asi snová scéna s mostem Do Luong. 2) Rozmáchlý a velkolepý vysokorozpočťák, současně regulerní artovka, meditace nad válečnou absurditou v reakci na americký imperialismus a svět starých kolonií. Přesahový filozofický rozměr. Jak pravil sám Coppola: "My film is not about Vietnam, it is Vietnam." 3) Gradující v šílenství spolu s plavbou po řece a dosažení cíle mise, kde pak čeká geniální Brando (a skvělý Hopper). 4) Mocný soundtrack. Především nálet s Wagnerovou "Ride of the Valkyries" a doorsácký "The End". 5) Jsem unešen jak je to nádherně temný, transcendentální, nadčasový silný kafe. A střih redux (2001) berte spíše pro úplnost, moje preference final cut (2019) a theatrical. "It is not about war so much as about how war reveals truths we would be happy never to discover. If we are lucky, we spend our lives in a fool’s paradise, never knowing how close we skirt the abyss."

Filmová láska na první pohled, Zombieho intenzivní buranská krasojízda tří vyvrhelů z pekel. Oproti jedničce velmi jiný film (celkový feeling, provedení, v podstatě nehoror) a opět naprostá dokonalost, vlastně ještě o chlup větší. A když už si myslíte, že je po všem, přijde v mých očích jedna z nejlepších závěrečných scén všech dob ("Free Bird"), kde už je vám těch bastardů dokonce na plný čáře líto(!). Můžu vidět nekonečněkrát. (x)

Nadčasový příběh nenávistného naftaře a jeho ziskuchtivosti na úkor všech dobrých vlastností a hodnot, často označovaný za jeden z nejlepších amerických filmů nového milénia, ne-li všech dob, na který jsem v době jeho uvedení nebyl ready a nyní si konečně dopřál druhou (ani omylem poslední) projekci. Ať už jsou to perfektní lokace v kombinaci s temným ražením a kamerou, post-westernové zasazení děje, brutálně převtělený Day-Lewis, nemoralizující studie zla, několik nezapomenutelných zásadních momentů (němý úvod, oheň, hádka v závěru), brilantní orchestrální soundtrack, anebo prostě fakt, že to působí jako podíváná z alternativního vesmíru, TWBB je moc a od teď mám gól vidět to někdy v kině.

podmanivost²

Unikátní, zběsile katarzní mad-lovers dávka vjemů, násilí a černýho humoru. Beru za nejlepší film Olivera Stonea a jeden z vůbec nejdůležitějších plodů 1990’s kinematografie, který budí temné vzpomínky na tehdejší Ameriku. Downey a Lee Jones tu oba podali jedny z nejkomičtějších postaviček na plátně co já znám vůbec... Trhlý obsah a forma znamená, že to není divácky med pro všechny, za 25 let však film absolutně nevyčpěl. Ve sdělení o společnosti, médiích a fascinaci negativním obsahem je na chlup stejně relevantní jako tenkrát. Smutný ale je, že něco takovýho by dnes nemělo šanci vzniknout. Půlnoční projekce na Noir Film Fest 2020 - musím říct, že to byl skvělý budíček.

Po letech a třetí projekci už pálím plný počet. Nakonec jsem si i ve filmu našel mrazení z teaser traileru o váze dějin lidstva a touze bádat za hvězdnou hranicí, žeru rozměr emocí a Mattovo totální herectví, posunul jsem se k lepšímu strávení závěrečné dráhy červích časoprostorových dimenzí, záhy jen otevírám držku a nemám co bych ještě namítal. Právě lidský aspekt ale co mě tu vůbec nejvíc dostává. Můj jednoznačně oblíbený Nolan a pravděpodobně i věc v žánru sci-fi vůbec. "Mankind was born on Earth. It was never meant to die here. We've always defined ourselves by the ability to overcome the impossible. And we count these moments." (x)

Nejvíc bezstarostná pocitovka o svobodě. Bez většího smyslu děje, dá ale ucelený dojem, plyne s lehkostí improvizace, je krásná na pohled a čaruje “beach-noir” kouzlem jižní Floridy. Nesedne si rozhodně s každým, za mě ale nonstop úsměv, problýskne tu celá řada skvělých charakterů (Kapitán Wack a jeho delfíní tours) a všechno nese Mattova (další) dokonalá role - na kterou se podle mě ani 2x nenadřel. Něco z Moondoga a jeho životní filozofie ve mně hluboce rezonuje. *All rhyme no reason ♪♫ 🌴🌴🌴