Majkak

Majkak

Marie Kolářová

okres Praha

homepage

7 bodů

Moje komentáře

od nejnovějšíchpodle abecedypodle hodnocenípodle roku vzniku filmu
<< předchozí 1 2 3 4 7 9 12
    • 13.11.2018  22:39

    Očekávala jsem špičkový hudební film a takový jsem viděla. Film o Freddieho osobního dramatu by byl jiný formát, daleko míň hudby a o to víc nočních můr. Když byl na pódiu, tak žil, mimo pódium zápasil, se sebou, svým talentem, slávou a s pochybnostmi. Je to silně atmosférické a závěrečný koncert mě naprosto přibil do sedačky.

    • 8.11.2018  21:08
    Milost (2018)
    *****

    Jedna dlouhá cesta s rakví, která měla vrátit Hance a Jakubovi pocit důstojnosti. Nový režim je připravil o syna hnusně zákeřným způsobem. Kromě vlastního traumatu ze smrti se manželé musí vyrovnávat s pocitem viny, což je těžkou zkouškou jejich vztahu. Jejich cesta dokumentuje iritující poválečnou atmosféru v Polsku, kde ještě pořád můžete narazit na staré nepřátele, přičemž mezitím se na scéně objevili už i ti noví. Kolski vypráví příběh inspirovaný zážitky jeho prarodičů a orámuje jej vlastními vstupy coby sedmnáctiletého vnuka. Toto dovyprávění ale ruší působivost jinak málomluvného silného příběhu, podobně jak mně úplně neseděl rozmělněný závěr. Škoda, film mohl vyznít ještě silněji. I tak velmi rozhodně stojí za to.

    • 4.11.2018  23:12
    Nepřátelé (2017)
    *****

    „Jen jsem dělal svoji práci.“ hájí se kapitán v rozhovoru s bývalým příslušníkem jeho jednotky, jemuž se dělání této práce, tedy vraždění indiánských žen a dětí tak zažere pod kůži, že přestal vnímat, kdy už není v práci. Kapitán se pořád drží profesionální pravidel, která ho udržují ve funkčním stavu, byť doba se posunula a Amerika si začíná uvědomovat, že masakry Indiánů se í vymykly z ruky. Indiáni, konkrétně Komančové, také nejsou žádní andílci, což dost divák naservírováno hned v úvodu filmu. Ostatně, každý s kým s během pouti kapitán a indiánský náčelník setkají, sleduje nějaké nekalé záměry. Scott Cooper vypráví prostřednictvím krajních zážitků, kdy jednotliví členové skupiny odhalují své běsy, přičemž je současně drží na nohách dodržování jistých pravidel, které absentuje u těch, co žijí bez pravidel. Ti si zaslouží smrt nekompromisně. Kapitán se během té strastiplné pouti se bolestně prokope k poznání, že Indiáni zase nejsou takoví zmetci. Toto poznání zvláště ostře zvýrazní jedna ze závěrečných scén. Bolestná road movie s optimistickým závěrem.

    • 26.10.2018  22:17

    Neobvyklá a hodně zajímavá hudba, působivý vizuál, absence zbytečných řečí, pár intenzívně působících záběrů, to vše vytáhne film nad obvyklý průměr. Škoda té roztěkanosti. Ťuk před válkou, ťuk válka a pak dramatické období nástupu komunismus. Scénář se příliš rozptyluje a neudrží se jedné linie, jakoby tvůrcům bylo líto něco důležitého vynechat. Jenže namísto osudové lásky je to spíš rychlá zamilovanost, v centru dění je sportovní příběh, a vztahy v partě hráčů, byť i pro ně není dostatek prostoru. Celek působivý elegantně, ale po odchodu z kina se mnou žádné hlubší emoce necloumaly.

    • 24.10.2018  21:29

    Rozjezd s velkými ambicemi, kterému v závěru dojde dech. Vcelku vtipné dialogy, byť až trochu moc ukecané s tendencí k lehké plytkosti. Příjemně rozehraný vztah mezi dvěma mladými ženami, který si dovedně udržuje nadsázku. Závěr už není zcela dotažený, resp. se lehce nekoordinovaně změní v komedii s černými prvky. Klasifikaci mysteriózní mohl udělit jen ten, kdo nezná význam toho slova. Anna Kendrick a Blake Lively hrají perfektně, Hendryk Golding působí dost koženě.

    • 18.10.2018  20:26
    Hovory s TGM (2018)
    ***

    Martin Huba a Jan Budař jsou výborní, oldschoolový vizuál ladí s celkovým pojetím filmu. Jinak se tam neděje vůbec nic, kromě jejich vzájemného dialogu, tedy spíš Masarykovy dominance a Čapkova uctivého naslouchání. Čapek je až moc submisivní, čímž pádem nejprve mdle reaguje na Masarykův zákaz vydat knihu, aby ho pak tak nějak neslaně nemastně přiměl změnit názor. Masaryk se naštěstí dobře poslouchá a má jiskru, chybí tomu ale emoční napětí.

    • 12.10.2018  22:46

    Civilně natočený příběh Neila Armstronga zahrnující období od roku 1962 do roku 1969. Ukazuje některé tragické momenty, které drnkaly na nervy jeho manželce, ale rozhodně neodradily Neila od jeho odhodlání podívat se osobně na těleso, na které po večerech toužebně hleděl. Film slušně vyvažuje mezi Neilovými profesními zážitky a jeho osobním životem. Armstrongova manželka ví, koho si vzala, a proto nepropadá hysterii. Smrt jejich souseda, jinak Armstrongova kolegy, který zemřel při testu v kabině Apolla 1 kvůli zkratu na elektroinstalaci, působila mimořádně depresívně. Armstrongova žena dobře věděla, že nemá smysl, aby mu rozmlouvala let, ale donutila ho rozloučit se s dětmi, protože pravděpodobnost návratu považovala za nulovou. To, co nám teď připadá, jako delší výlet, bylo tehdy dobrodružství srovnatelné s výpravou Kryštofa Kolumba. Neil není jen stroj, v těch emocionálně nejvypjatějších momentech si vybaví svoji malou dceru, která zemřela na mozkový nádor.

    • 7.10.2018  12:57
    Toman (2018)
    ***

    Zajímavé jako hraný dokument. Není komu fandit a ani nikoho speciálně nenávidět.Přehlídka soudruhů, z nichž někteří mají před sebou posledních pár let života, ačkoliv si právě myslí, jejich pozice je neotřesitelná. Jak pravil Slánský „Teď nás čeká velká budoucnost.“ Soudruhů je mnoho a splývají do jednoho typu záporného kariéristy. Pro hlubší zážitek by musel být jejich počet výrazně snížen a přiblížena jejich lidská motivace. Např. Slánský a Clementis se od sebe dost odlišovali, a i další, byli mezi nimi skuteční zmetci, ale i zbabělci anebo troubové. Ženské postavy spíš jen ilustrují děj a nejsou dotažené, Pesla projevuje záchvěv lidskosti, když pátrá po své rodině, jinak je studená a ne příliš věrohodná. Náznaky Tomanova citu k asistence nefungují, můžeme jen domýšlet, zda ji potřeboval víc než na sex. Film je historicky přesný, ale neumožní proniknout aktérům pod kůži.

    • 2.10.2018  21:39
    Domestik (2018)
    ****

    Aranofskyho tam vidím dost zřetelně, což ale nepovažuji za chybu. Poměrně intenzívní rozklad, a to jak vztahový tak fyzický. Čím dál víc se uzavírají do svých bublin a pracují na zhuntování svého těla. Roman až do úplného sebezničení hodlá uspět v cyklistice, přičemž Šarlota ho pohrdavě zdrtí totální skepsí ohledně jeho závodnické budoucnosti. Pro ni je především dárce semene. Na začátku mezi nimi byly ještě jisté záchvěvy partnerské vzájemnosti, ale tu zničili sledováním výhradně vlastních cílů. Na závěr jsem čekala tvrdší katarzi, což se v jednom momentu nabízí, ale Sedlák se krotí a nejde nadoraz. Super hudba a kamera, jen škoda některých předlouhých zbytečně opakovaných záběrů. Nejvíc působivé není to, co vidíme sto padesát sedmkrát.

    • 23.8.2018  20:49
    Jan Palach (2018)
    ****

    Neurazí ani nerve za srdce. Kultivovaně natočené s vypiplaným vizuálem. Takto nějak si představujeme Jana Palacha a takhle nějak se to stalo. Palach musel být mimořádnější osobnost, a mně tam chybí scéna, kterou by Sedláček pustil diváka víc do jeho duše. Z materiálů historiků vyplývá, že byl pravdomluvný, upřímný, se schopností pomáhat. Situace po okupaci ho zřejmě musela vnitřně neskutečně užírat. Místo toho detailně sledujeme nákup benzínu. Každopádně ale sledování filmu není ztracený čas.

    • 22.8.2018  20:46

    Připomíná hraný dokument, nemá jednu silnou postavu a osudový příběh, ale spíš je poskládaný z osudů jednotlivých členů komunity. Film přesvědčivě ukazuje jak jednoduché je upadnout do závislosti, a těžké se z ní dostat, a dokud si bude závislák lhát sám sobě, nikam se neposune. Tyto staré známé pravdy jsou ve filmu zpracovány civilně, a to přesvědčivěji. Plusové body přihrávají velmi slušné herecké výkony.

    • 16.8.2018  20:27

    Minimalismus a napětí se skvěle postavenými dialogy. Jednotlivé narážky jsou zabudovány velmi pečlivě. Pořád jeden chlap (skvělý Jakob Cedergren) a jeho telefon a stačí to, aby bylo řečeno vše o jeho současných pracovních a osobních peripetiích. Nic není tak, jak si myslel, ale přesto se dokáže vyrovnat i s hodně drsným zjištěním.

    • 1.7.2018  20:23

    Slušně řemeslně zvládnutá varianta na téma nekompromisní války mexických drogových kartelů, s kterými, jak je v zemi dobrý zvykem, kooperuje i státní policie. Špinavé prostředky používají všichni, a to včetně Amíků. V tomto koktejlu bez slitování jsou dvě charakterní postavy nepříliš uvěřitelné, ale pro stavbu příběhu se to dá zvládnout. Oproti prvnímu Sicariovi chybí temná atmosféra, jedná se o víc akční podívanou s celkem předvídatelným vývojem děje.

    • 17.6.2018  20:36

    Jednotlivé příběhy nevybočují z průměrného hororového standardu. Nejvíc funguje hlavní idea, která je spojuje. Závěr je přepointovaný a tím pádem lehce fantasmagoricky ujetý. Škoda, že se pánové nedrželi důsledněji myšlenky útěku před vlastním pocitem viny a nepřidávali k tomu další detaily, aby bylo do posledního detailu vidět, jak je to celé propletené.

    • 14.6.2018  22:53

    Sex je tabu, a proto jsou jím všichni posedlí a děsně ho řeší. Sexuální zákazy pochopitelně dodržovány nejsou, ale jsou výborným nástrojem k vydírání. Totalitní společnost založená na fetišizaci sexu. Film vůbec neřeší islám, ale příšerné pokrytectví a zneužívání moci i na té nejnižší úrovní. Maximum formální mravnosti přináší zvýšenou dávku prohnilosti.

    • 4.6.2018  21:35
    Na krátko (2018)
    ****

    Civilně pojatý sociálně depresivní film, který přes absenci dramatičtějšího příběhu, nenudí. Potěšila babička, zdánlivě studená jako čumák, starostlivá k zabití, ve skutečnosti však chápající až moc. Jen za tu masku nechtěla nikoho pustit. I když se plácají na svém písečku, jejich sny se neplní a rozbíjejí se hubu, nakonec se přes všechny peripetie dokopou k rodinné soudržnosti.

    • 20.5.2018  22:04
    Foxtrot (2017)
    ****

    Koncentrát izraelských dramat, která se mohou ve zdejším rybníčku jevit jako nepravděpodobná. Začátek je přes všechno pochopení pro meditativnost o něco delší, než je zdravě únosné. Střední část a závěr neuspávají a divák si postupně vychutná všechny paradoxy izraelské reality. Jejich válka je má hodně stinných míst. Dobře je zvládnutá poloha rodinných vztahů.

    • 14.5.2018  20:28

    První půlka je sladké mámení pro teenagery. Pak se to přehoupne do velmi slušně vyprávěného příběhu o tom, že někdo má vyměřený kratší čas. Průběh nemoci je upraven pro potřeby této love story. Má to vnitřní harmonii, která zůstala i po odchodu z kina. Citlivější povahy pár kapesníků s sebou.

    • 3.5.2018  23:04

    Takový roztomilý rodinný film s několika nepříjemnými potvorami navíc. Perfektní první část s napětím až k prasknutím schovaným za stereotypním zoufale osamělým životem jedné rodinky. Film funguje výborně jako přirozeně vyznívající zpráva o soudržnosti jedné rodiny. Čím víc nabývá na akčnosti, tím méně je zajímavý, protože kouzlo filmu spočívá v rodinné pospolitosti. Boj s potvorami není ničím originálním, je to nejslabší část filmu.

    • 19.4.2018  20:24
    Hastrman (2018)
    ***

    Nevyužitá příležitost na téma zvíře v člověku. Havelka střídá solidní momenty s popisnými folklórními slavnostmi. Scénář se příliš nepovedl, kromě několika logických seků mně vadila občasná vnitřní rozpornost. Filmu dominuje vynikající Karel Dobrý, skvělá volba pro tuto roli. Simona Zmrzlá má být výjimečně nadanou dívkou s divokou nezávislou povahou, přičemž na plátně se pohybuje holka, co se snaží dostat Hastrmana za každou cenu do postele a aby udělala dojem, předstírá, že čte knihy. Nejzajímavější jsou momenty dialogy Hastrmana s farářem, jako dvou mužů, kteří jsou současně zataženi do centra pozornosti stejně jako předurčeni k osamělému životu. Tato paralela ale není nijak rozpracována, stejně jako příliš nefunguje boje člověka se zvířetem ve vnitřními životě Hastrmana.

    • 5.4.2018  21:13

    Občas skoro až Tarantino, občas tvrdá realita. Divákovi nepoznamenanému bolševickou minulostí přijdou některé scény mega absurdní. Spíš ale mrazí z toho, jak blízko těmto scénám byla skutečná realita tehdejší Sovětského svazu. Vedení země, které se třepe strachem jak osika a slintá po moci jak Pavlovův pejsek. K smíchu to příliš není, spíš k zamyšlení, za kolik byl kdo schopný prodat své blízké.

    • 24.3.2018  21:59

    Meditativní pojetí umožňující nahlédnout do nitra Marie a Ježíše. Gath Davis se inspiroval prohlášením Marie Magdalény za apoštolku apoštolů v roce 2016. Zatímco apoštolové žijí v představách o svržení nenáviděné římské nadvlády, Marie od počátku daleko jasněji chápe Ježíšovo poselství. Zajímavě pojatý Jidáš jako fajn sympaťák, který přišel o rodinu. Davis se nijak neodklání od biblického textu, jen vypráví z pohledu Marie, která pochopila víc než všichni ti chlapi dohromady. Bez velkolepých scén, přesto hodně působivé.

    • 23.3.2018  22:59

    Zvláštní úkaz – 132 min délky a minimum děje, a přesto nenudí. Emoce totiž hrají hlavní roli. Perfektně postavené budování romantického vztahu a skryté jiskření mezi hlavními protagonisty maskované italskou prázdninovou pohodou. Timothée Chlamet a Armie Hammer podávají skvělé výkony. I když rodiče Elieho jsou otevření a tolerantní, nenechá nás nic na pochybách, že v osmdesátých letech minulého století pořád představují jen výjimku. Vnímaní příběhu rozptyluje Hammerova vizáž, je to sice pěkný chlap, ale bohužel vypadá o deset starší než je jeho postava a to u tohoto filmu, který chce vyprávět o vztahu vrstevníků, ruší.

    • 13.3.2018  20:19

    Natočené ve stylu magického realismu. Potkáváme se s hrdiny naší doby, jako jsou motýlí docent Konvička a Petr Hampl, sociolog s obsesí pro jistou skupinu obyvatel. Režisér Andran Ambramjan se jim nevysmívá, čímž je činí uvěřitelnější a lidsky čitelnější. Černohumorné hlášky, které ti borci vážně a při kterých kino pravidelně vybuchovalo. Magořina hlavních představitelů vynikne právě proto, že jsou bráni vážně.

    • 11.3.2018  21:06

    Komorní snímek přináší vhled do ruských tréninkových podmínek. Margarita Mamun je špičková moderní gymnastka, vítězka světových pohárů a olympijská vítězka z roku 2016. Hlavní trenérka od ní nemilosrdně vyžaduje maximum a k psychickému nátlaku zneužívání i Margaritinu bolest tváří v tvář otcově umírání na rakovinu. Neexistuje pochvala, nejslušnější výraz, kterým ji hlavní trenérka počastuje, je kráva. Margarita musí být vděčná systému a sama nemá nárok na nic.

    • 11.3.2018  17:19

    Na dokument dost dlouhé, ale neuspávající. Neutuchající víra v město, kam patřím, a zoufalost každodenního bombardování. Promítla bych všem, který tvrdí, že se mladí muži měli bránit se zbraněmi v rukou. Schválně, kdo z těch chytráků sestřelí ruský bombardér. Civilní obyvatelé mizí v troskách a dobrovolníci z bílých přileb se snaží vytáhnout, koho můžou. Někteří zázrakem přežili, některým není pomoc a někteří zemřou posléze v nemocnici. Hrdinství ve městě odsouzeném k zániku. Protože se Asadovi zachtělo.

    • 1.3.2018  22:17
    Já, Tonya (2017)
    ****

    Mít takovou matku, tak by to bylo na osvobození za vraždu. Allison Janney exceluje v roli absolutně cynické studené mrchy. Nejvíc ji vytáčí, že dcera se nechová stejně odporně jako ona. Film poskytuje velice slušný vhled do duše Tonyi. Po absolvování toho šíleného dětství není možné si najít solidního partnera. Pochopitelně, že ten týpek neunesl slavnou manželku a připomínal jí to otloukáním hlavy o zeď. Neruší ani rozhovory se skutečnými aktéry a jejich různé pohledy na tu samou realitu. Reálná Tonya je ovšem podstatně uvěřitelnější než její ex Jeff. Kdyby to nenapsal život, bylo to by skvělá coenovka.

    • 15.2.2018  21:16
    Tvář vody (2017)
    ***

    Stylově krásné retro, kterému bohužel chybí emoce. Téma lásky dvou bytostí na okraji, z nichž jedna není člověkem, a z toho důvodu je určena k likvidaci, patří mezi klasické filmařské storky. Kráska a zvíře to zrovna není, jelikož němá Elisa by rozhodně nezvítězila soutěži krásy a ta vodní potvora vypadá v obličeji celkem přijatelně. Příběh je však nudný a nedokáže vtáhnout. Pokud se někdo rád kochá, je mu dopřáno hodně, ale jsou tu kulisy pro jednu velkou prázdnotu. Nic osudového, nic srdcervoucího. Michael Shannon je drsný záporák, ale nenašel tu podobu, aby ho bylo možné ze srdce nenávidět. Pouze ke konci je fajn hláška, ale tím se celý projekt nezachrání.

    • 10.2.2018  20:45
    Nemilovaní (2017)
    *****

    Nejen, že ti dva se už naprosto nesnáší a jejich syn jim je ukradený, ale i jejich vztah k novým partnerům nepřekypuje žádnou láskou. Studené čumáky stejně jako je studená zima všude kolem nich. Žeňa to měla těžké se svou matkou, ale ani Boris není schopný žádného extra citu. Nejdepresivněji působí zjištění, že se nikam neposunuli, a v novém vztahu a novém otcovství se chovají pořád stejně odtažitě. Žádná reflexe trýznivé zkušenosti.

    • 6.2.2018  21:45

    Za mě vedle Frances McDomand naprosto skvělý Sam Rockwell. Jeho policajt Dixon je skoro nejhodnější chlap na svět, jen kdyby občas nezmlátil nějakého černocha. Jenže co člověk ví, že by dělal, kdyby měl podobně děsivou matkou na krku a vzpomínky na podělané dětství. McDonagh sází jednu skvělou scénu za druhou a do jednotlivých záběrů dokáže perfektně namíchat smích i slzy a obojí přesně vyvážit. Uvítala bych závěrečnou pointu, ale i bez ní to byl výborný zážitek.

<< předchozí 1 2 3 4 7 9 12
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace