Majkak

Lehce rozpačitější začátek, trochu tápání, pak už moc příjemná jízda. Rybanský se svým postavám nevysmívá, byť se zdají na první dobrou jako typičtí burani, v dalším kroku jim dodá rozměr, který je srozumitelně polidšťuje. Jen u některých vedlejších postav to bylo přece jen až moc ploché, což mně drhlo s hlavním stylem vyprávění. Hlavní vzkaz: Jak snadno lze ovládat lidí pomocí strachu a jak rychle to Broňa zjistil. A také to, že lidi, kteří uvěří dezinformací, nejsou magoři z jiné planety, ale mají v sobě onu zajímavou kombinaci osobní poctivosti, naivity, a bezradnosti.

Srovnání života tří válečných veteránů – solidně pojaté, co je spojuje, a přesto jak se liší. Milují ten adrenalin a viděli v tom smysl, přitahovali je speciální jednotky. S bojovými zážitky se vyrovnávají různě, dle své nátury. Pro někoho je válka návyková a osobní život doplňkový koníček, pro jiného má rodina první prioritu a pečlivě vyvažuje mezi misí a starostí o rodinu. Rozumím i dalšímu plánu – podpora veteránů, u nás se na veterány dosud kašle.

Příjemná zábava s romantizujícími prvky. Super letecké záběry a nálož nostalgie. Jinak je to samozřejmě mile klišoidní, ale neurážlivé. Romantická část nejméně zajímavá a nejvíce otřepené téma. Jinak vztahově celkem fajn a dokonale předvídatelné. Taková pohádka, kdy slabší porazí silnějšího. Slabé místo scénáře: Každý pilot ví, co má po katapultu dělat. Scénárista se flákal a vytvořil si jednoduchý můstek, aby mohli sebrat starou plečku a porazit s ní Goliáše.