Jenda

Mirja v podání Marjaany Maijaly je moderátorka nočního rozhlasu, která již dlouhou dobu znuděně poslouchá podivíny, kteří mají potřebu exhibovat zavoláním do rádia okolo třetí hodiny ráno. Toto je tvůrcovsky zpracováné pěkným způsobem - volající, ale i moderátor zpravodajství, nebo kapela, která hraje night mood muziku v přestávkách mezi telefonáty jsou s moderátorkou ve studiu. Jedné noci se jí dovolá žena, která věří, že nastává konec světa. Když jí Mirja oponuje, zeptá se jí, zda je se svým životem natolik spokojená, že riskne strávit možná poslední hodiny před koncem světa ve studiu. [Rakkautta&Anarkiaa 2019]

Mlhavý den, auto padá ze skály. Po dvou letech, které jsou zobrazeny v časosběrném videu přestavby stáje v dům se Ingimundur stále nesrovnal se smrtí své ženy a stále mu nedovolili vrátit se do služby u policie. On si jako terapii zvolil přestavbu domu a starost o vlastní vnučku, která je mimochodem zahraná velice vyspěle, a policie mu jako terapii přidala každotýdenní návštěvy u psychiatra, který ho otravuje hloupými otázkami. Pak jednou získá podezření, že mu byla žena nevěrná, a vypraví se na "válečnou stezku," aby podezření prozkoumal. Režisér a scénárista Hlynur Pálmason se hodně spoléhá na dlouhé střihové záběry a nechává u toho diváka hodně aspektů příběhu domýšlet, aniž by dal jasné odpovědi. TO mě osobně moc nevyhovuje. [Rakkautta&Anarkiaa 2019]

Obrazy brutality a špíny, jejíž smrad je možné vidět, od začátku do konce. Scénograf a prop guy předvedli neskutečnou práci, zejména pro statickou kameru ve Fritzově špinavém pokojíku, který sedmdesátkami ve špinavé díře dýchá. Ve statičnosti kamery často tkví i její milosrdnost. Maskér měl licenci k přehánění, když Jonasi Dasslerovi přidělal ohromný nos. Člověk by čekal, že se vám bude dělat šoufl z celofilmového porcování ožralých nebožaček, ale to na mě neudělalo takový dojem, jako Fritzovo využití masných výrobků. [Rakkautta&Anarkiaa 2019]

Laura Birn jako archetyp portrétu mladé ženy ve filmových rolích - téměř nahá blondýna s pušapkou - se spřáhne s archetypem staré ženy a vydají se bojovat proti macho mužům filmovými scenériemi. Téměř prvotina Anny Paavilainen se veze na feministické vlně Helsinki Mansplaining Massacre, ve kterém se Anna sama také objevila. [Rakkautta&Anarkiaa 2019]

Animovaná divnota plná jakoby lyrického žvanění. [Rakkautta&Anarkiaa 2019]

Vtipná malá komedie o úředníkovi, kterého všichni šikanují. Manželka mu zahýbá se sousedem, jehož psi neustále kálí na chodník před jeho vchodem, kolegové mu dělají schválnosti. Jednou mu zamilovaná kolegyně věnuje náramek "All inclusive", s jehož pomocí ho budou všichni poslouchat. Čas odplaty nadešel. Teemu Nikki má tyhle zábavný nápady na kraťásky. [Rakkautta&Anarkiaa 2019]

Vítěz ceny R&A Lift a intimní zpověď režisérovy matky o výchově svého těžce retardovaného prvorozeného syna, který se po 27 letech života poprvé stěhuje do komunitního domova. Ty emoce, které se dají v očích matky vyčíst se nedají zahrát. [Rakkautta&Anarkiaa 2019]

Krátkometrážní pokus o post-apo. Holčina ve skafandru ESA chodí městem a sbírá fotky. Příliš nudné. [Rakkautta&Anarkiaa 2019]

Australský western. Clair je bývalá trestankyně z Irska, poslaná do trestanecké kolonie v Austrálii, kterou si vyhlédl poručík britské armády s umístěním v nějakém zaprášeném zapadákově. Poručík chce dvě věci, kapitánskou pozici, s umístěním ve městě, a Claire, a proto ji nechce vydat její propouštěcí papíry. S povýšením to nějak nedopadlo a Clair si vzala jiného irského trestance a má s ním dítě. Když se pak manžel opije a napadne poručíka, je to dobrá záminka k tomu, aby se ho poručík zbavil. "Milý" večer na návštěvě jejich chatrče se brutálně zvrhne, manžel a dítě jsou mrtvé a Clair je ponechána umírající v chatrči. Když se ráno probere, vydává se na lov poručíka a jeho kumpánů, který se džunglí vydal vyškemrat si ve městě povýšení. Zápletka jako z Peckinpahových westernů je na světě. Ale narozdíl od Peckinpaha, který svoje filmy a jejich atmosféru postupně gradoval až do úplného konce, zde dojde k vyvrcholení někdy půl hodiny před koncem a pak se film jen zmítá ve smrtelných bolestech. Režisérka se zřejmě ve snaze o odlišení její hlavní hrdinky od mužských protagonistů pustila do ranku psychologie a "vyměkla." [Rakkautta&Anarkiaa 2019]

K Anne, jejímu manželovi a dvěma dcerám se po letech přistěhuje mužův syn z prvního manželství. Otec je štěstím bez sebe, ale Anně docvakne, že sexuálně není tak vytížená, jak by v manželství chtěla. Po postupném sbližování Anne a syna Gustava dochází k až nečekaně explicitní sexuální scéně, u které při představení odcházelo obecenstvo. Když se pak Gustav svému otci sveří, ze zamilované Anne se stává hysterická prolhaná mrcha, která se snaží zachránit svoje rodinné postavení za jakoukoli cenu. Trine Dyrholm je dobrá herečka, ale v této pozici je naprosto geniální. [Rakkautta&Anarkiaa 2019]