Rosaviva

Gilmorky jsem milovala, miluju a milovat budu. Vyrůstala jsem na nich, dodneška si pamatuju jak jsem vstávala v sobotu ráno v 8 jen abych se mohla dívat. A vždycky jsem chtěla bydlet ve Stars Hollow. 7. řada se sice moc nepovedla, ale zlá na Gilmorky být nemůžu. 5*

"Welcome to the real world. It sucks. You're gonna love it." Přátelé jsou originál, legenda. Kdo je nezná, kdo je nemiluje, jako by nebyl. Osobně jsem na nich vyrostla a můžu je vidět třeba milionkrát, stejně se vždycky budu smát. Mám k nim prostě zvláštní, až nostalgický vztah a proto přede mnou radši ani nezmiňujte, že se vám nelíbí, mohla bych vám za to urazit hlavu. Tenhle seriál prostě nestárne, i když je starý už skoro deset let. A upřímně řečeno, je to jeden z mála seriálů, kde se mi snad nejvíc líbí poslední řada a první naopak vůbec nemám ráda. Poslední díl se u mě nikdy neobejde bez záplavy slz. Jak já si vždycky přála chodit s nima do Central Perku, kamarádit se s Rachel, rozčilovat se nad pořádkumilovnou Monikou, nechat se balit od Joeyho a usínat nad přednáškách Rosse. 5*

“Wanna know a secret? Daddy kills people.” Musím se přiznat, že Dexter mě jako televizní seriál nikdy moc nelákal. Jenomže pak jsem náhodně shlédla několik dílů, a už to šlo. Kdyby mi někdo řekl, že jednoho dne budu milovat sériového vraha, tak bych se mu vysmála, moje láska pro Dextra však nezná mezí. Tento seriál je jeden z těch nejgeniálnějších, co jsem kdy začala sledovat a hlavně mě baví to, že každá série je dobrá, každá epizoda překvapivá a vtipná. Trochu mě mrzí, že jsem se k němu nedostala o něco dřív, ale lepší teď než nikdy. Snad jediné co mě tady naprosto vytáčí je Dextrův adoptivní otec, který se i po smrti do všeho míchá a hrozně mě tím rozčiluje. Dexter je však bez okolků nejsympatičtější sériový vrah a Michael C. Hall se pro tuhle roli snad narodil. 5* a to jsem ještě neznímila fakt, že tenhle seriál má ty nejgeniálnější a nejlepší úvodní titulky, které těžko někdo překoná.

"These ghosts watch wanting people to remember that even the most desperate life is oh...so wonderful." Proč já bydlím v nudné čtvrti, kde největší vzrůšo jsou povalující se opilí bezdomovci, kteří kradou nákupní vozíky, mladí delikventi, kteří v noci řvou na ulicích nebo sousedi, kteří nás pomlouvají kudy chodí? Na tenhle seriál jsem vlastně narazila úplně omylem a stalo se nemožné, stala jsem se závislá téměř po jednom jediném dílu. Život na předměstí, že je nudný? Tady se vraždí o sto šest a nuda tu nehrozí. Nikdy v životě by mě nenapadlo, že zrovna tenhle seriál si tolik zamiluju a vůbec se nestydím říct, že je nejlepší, který jsem zatím kdy viděla. Ano, někteří lidé tomu můžou vytknout nereálnost, ale myslím, že zrovna o tom ten seriál není, je to o tom, že život se má brát s nadhledem a že i z těch nejzoufalejších okamžiků v životě se dá vybruslit s elegancí a s úsměvem. Kupte mi někdo letenku do Ameriky, protože já se chci přestěhovat na Wisteria Lane a být zoufalá spolu s nima. Ani nedokážu vypovědět jak moc mi ten tenhle seriál bude chybět. Jediný svého druhu. 5*

"Not all monsters do monstrous things." Na tom Teen Wolfovi prostě něco je. Zrovna tady u toho seriálu vůbec neplatí, že první série je nejlepší, tady to bylo naopak. Kvalita s přibývajícími sériemi (do určité doby) jen stoupala. Z první série jsem ve výsledku nebyla vůbec nadšená, spousta nesympatických postav, o speciálních efektech se snad nedá vůbec mluvit. Druhá série je o sto procent lepší. Napínavější, temnější, akčnější, postavy jsou sympatičtější a efekty lepší (nebo jste si snad už zvykli). Třetí série dle mě představuje vrchol seriálu. Bezkonkurenčně nejlepší od počátku do konce. Čtvrtá a pátá série byli slabší, nicméně palec nahoru, že tvůrci dokáží vymyslet zajímavé a pro mě dost neokoukané zápletky. Poslední sérií si to u mě pak znova vyžehlili. První půlka mi přišla prostě skvělá, hlavně nápadově. Druhá už trochu pokulhávala, ale ten závěr to zase zvednul a já na Teen Wolfa vždycky budu vzpomínat s láskou. Ačkoliv je v něm strašná spousta plot holes, když o tom nepřemýšlíte, a máte to jen na odreagování, tak je to skvělá zábava. Věčná škoda, že v průběhu let ze seriálu utekla strašná spousta zajímavých herců a postav. Teen Wolf ale pro mě zůstává jako jedno velké guilty pleasure, které si ráda čas od času re-watchnu, i když už dávno nejsem cílovka. 5*

‘‘To me, Bluebell is more than just a town. It’s a family. And it’s my home. And it always will be." Bylo nebylo, před 4 lety jsem hledala nějaký seriál na odreagování a volba padla na zrovna začínající seriál Hart of Dixie, se sympatickou Rachel Bilson v hlavní roli. Moc jsem od toho nečekala, ale první řada mě docela chytla a Bluebell mě naprosto okouzlil (Sweet Home Allabama je zřejmě písnička pro mě), ta atmosféra a všechny místní akce mě bavily. Nadšeně jsem tak uvítala druhou řadu, která mě bavila ještě víc a díky ní jsem se do seriálu naprosto neodvolatelně zamilovala. Třetí řada už byla bohužel o něco horší, ale pořád si držela kvalitu poměrně vysoko a mě nepřestalo bavilo na to koukat. Jakmile bylo ohlášeno, že 4. řada bude zkrácená, bylo poměrně jasné, že se jedná o poslední řadu. 4. řada se vrátila kvalitou zpátky k druhé a seriál se rozloučil se stylem. Neříkám, že bych nebyla ráda, kdybychom dostali ještě pár sérií, protože se mi se seriálem hodně těžko loučilo, ale na druhou stranu končit se má v nejlepším a já jsem ráda vůbec za to, že tvůrci dostali šanci na ukončení seriálu (nesnáším, když se seriál, který běží několik let prostě zruší bez uzavření). Fanoušci si každé prodloužení na další sérii oprávněně zasloužili. Tenhle seriál byl hodně jedinečný, měl specifický humor a nehrál si na nic jiného než na odpočinkovou komedii, a já za něj budu hodně těžko hledat náhradu. Kdyby mi někdo před 4 lety řekl, že si ho tak zamiluju, nejspíš bych mu nevěřila. Bluebelle, budeš mi chybět. 5*

"In this life now, you kill or you die. Or you die and you kill." Jeden z nejpopulárnějších seriálů současnosti mojí pozornosti samozřejmě neuniknul. Na horrory a krváky moc nejsem, ale kdysi jsem párkrát viděla nějaký díl v televizi a zaujalo mě to natolik, že jsem začala uvažovat, že se na to jednou podívám. A letos konečně nastala ta správná doba, abych si to pustila. Chvilku mi trvalo si zvyknout na pomalejší tempo, kterým je seriál vyprávěný, hlavně v první řadě jsem s tím měla menší problém. Nikdy by mě ale nenapadlo, že mě to tak chytne. Od třetí série jsem hltala jeden díl za druhým a nemohla jsem se nabažit. O šokující smrti a překvapivé zápletky tu není nouze. Trochu mě naštval způsob, jakým pojali druhou půlku čtvrté série, sympatických postav tam časem ubývá a když musíte tři díly čekat na to, až vaše oblíbená postava dostane alespoň jednu scénu (a tím samozřejmě myslím Daryla, protože jsem si jeho postavu naprosto zamilovala - díky Normane), jsou přímo muka. Doufala jsem, že v první půlce páté série se to vylepší, ale ne, takže doufám, že druhá půlka už bude o něco vyrovnanější. Aby mě nějaký seriál tak chytnul se stává málokdy, takže 5*

"Two can keep a secret only if one of them is dead." Tenhle seriál jsem si držela v zásobě už pěkně dlouho, protože jsem měla pocit, že by se mi mohl líbit. Oh, omyl, nelíbí se mi. Miluju ho. Tady se najde snad všechno romantika, napětí, holčičí problémy, trochu humoru a hlavně mě po třech sériích neustále dokáže překvapovat a ani na chvíli nenudit. Pro mě je to rozhodně jeden z nejlepších seriálových objevů letošního léta, jen mě teď snad zabije, že budu muset na další díl čekat až ho odvysílají, byla jsem zvyklá na to koukat denně. Jediná věc, kterou bych tomu vytkla, a která mi ze začátku trochu vadila bylo, že jsem myslela, že to bude jako u každého seriálu jedna záhada/jedna série, začínám se občas bát toho, jestli se nakonec vůbec dozvíme kdo zabil Alison. 5* btw. naprosto geniální úvodní titulky.

"You know you love me. XOXO Gossip Girl" Tenhle seriál je moje guilty pleasure. Je mi jedno jestli se nikomu, kromě mě, nelíbí, já ho miluju. Zamilovala jsem se do něj během několika dílů a i přes klesající kvalitu jsem ho nepřestala milovat. A teď když to skončilo mi dochází jak mi všechny ty postavy budou hrozně chybět. Tenhle seriál mě naučil jak intrikovat, naučil mě, že i v tom nejlepším přátelství jsou okamžiky, kdy se nemůžete vystát, hlavně, že se k sobě pak dokážete vrátit a pokračovat jako byste nikdy přátele být nepřestali. A hlavně mi dal můj největší a nejdokonalejší ship - Chucka a Blair, asi žádný pár už tak nebudu milovat. Móda, láska, intriky, peníze. Na Gossip Girl nikdy nezapomenu. 5*

"Live Together, Die Alone" Tohle byla moje první seriálová závislost, která mě provedla 4 lety na střední škole a nikdy na to nezapomenu. Neskutečně originální. No vážně, ve kterém jiném seriále můžete cestovat časem, potkávat lední medvědy na tropickém ostrově, utíkat před černým kouřem nebo mít vidiny? Tenhle seriál je prostě neuvěřitelnej, před ničím se nezastaví a představivost tvůrců je neomezitelná. První dvě série se mi líbili nejvíc a byli pro mě naprosto geniální, když se do hlavní role dostal Ostrov, už to začínalo být na mojí logiku někdy trochu moc. Ale to mě neodradilo od sledování až do konce. A i když si všichni na poslední díl stěžují, já jsem vlastně spokojená, nic víc jsem od toho nečekala, moje očekávání, že skončím utopená ve svém vlastním rybníčku slz se mi splnilo. Naštvalo mě, když mi zabili Charlieho, ale i tak se pořád bylo na co dívat. Z nostalgie, a protože je to moje srdeční záležitost. Dávám 5* A za vlasy Evangeline Lilly bych vraždila.